Podklady požadované od uchazeče
(pro řízení zahajovaná po přijetí návrhu habilitačního řízení po 5. 5. 2010)
Habilitační řízení se zahajuje předložením návrhu
a) děkanovi fakulty, která na základě akreditace uskutečňuje habilitační řízení v příslušném oboru, a to prostřednictvím oddělení pro vědu a výzkum fakulty, nebo
b) rektorovi MU, uskutečňuje-li habilitační řízení v příslušném oboru MU, a to prostřednictvím Odboru pro vědu a výzkum rektorátu MU.
Písemný návrh na zahájení habilitačního řízení předkládá uchazeč ve struktuře odpovídající vzoru návrhu dle přílohy č. 14 Směrnice rektora č. 4/2010.
Náležitosti návrhů na zahájení řízení
(1) K návrhu na zahájení habilitačního řízení dle přílohy č. 14 uchazeč přikládá následující doklady o vědecké nebo umělecké kvalifikaci uchazeče:
a) životopis se strukturou podle předlohy v Informačním systému MU (dále jen IS MU),
b) úředně ověřené kopie dokladů o dosaženém vysokoškolském vzdělání a získaných příslušných titulech; úředním ověřením se rozumí buď notářské či matriční ověření, nebo konstatování pověřeného pracovníka oddělení pro vědu a výzkum fakulty, resp. Odboru pro vědu a výzkum Rektorátu MU, že kopie souhlasí s originálem, stvrzené úředním razítkem a podpisem tohoto pracovníka,
c) doklady osvědčující pedagogickou praxi (podle odst. 5),
d) odbornou charakteristiku vědecké činnosti a dosažených výsledků (podle odst. 6) – pouze v případě požadavku příslušné vědecké rady nebo z vlastního rozhodnutí uchazeče,
e) seznam vědeckých a odborných prací (podle odst. 7),
f) seznam ohlasů na práce uvedené podle písm. e),
g) seznam absolvovaných vědeckých a odborných stáží (podle odst. 8)[1],
h) další doklady osvědčující vědeckou kvalifikaci (podle odst. 9),
i) souhrnnou informaci o pracích uchazeče podle písm. e) a souhrnnou informaci o ohlasech na ně (tabulka podle odst. 10 – Příloha č. 3),
j) habilitační práci podle odst. 11 písm. a) a b) ve čtverém vyhotovení a v elektronické verzi; habilitační práci podle odst. 11 písm. c) ve čtverém vyhotovení.
(2) Doklady podle odst. 1 s výjimkou písm. j) nebo doklady podle odst. 2 musí být uspořádány v uvedeném pořadí a s výjimkou dokladů podle odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. a) opatřeny vlastnoručním podpisem uchazeče na každém listu. V případě, že jsou doklady svázány v nerozebíratelné vazbě, je postačující podpis uchazeče na poslední straně výsledného dokumentu. Dokumentaci podle odst. 1 písm. a) a písm. c) až i) předkládá uchazeč také v elektronické verzi, jejíž obsah je totožný s verzí písemnou. Kromě toho předloží uchazeč zvlášť ve dvojím vyhotovení doklady podle odst. 1 písm. a), e) a i), v jednom vyhotovení pak seznam vedených disertačních prací (odst. 5 písm. c)), vždy s vlastnoručním podpisem každého listu.
(3) Doklady o dosaženém vysokoškolském vzdělání a získaných titulech podle odst. 1 písm. b) se rozumí
a) doklad o ukončení vysokoškolského studia (vysokoškolský diplom a jeho přílohy – vysvědčení o státní závěrečné zkoušce, dodatek k diplomu, apod.), popřípadě doklady o uznání rovnocenného zahraničního vzdělání,
b) doklad o získání vědecké hodnosti CSc. nebo DrSc. (resp. DSc.), nebo doklad o získání akademického titulu Dr. nebo Ph.D., popřípadě doklady o uznání rovnocenných zahraničních hodností a titulů,
(4) Doklady osvědčujícími pedagogickou praxi podle odst. 1 písm. c) se rozumí
a) potvrzení zaměstnavatele o délce a průběhu pedagogické praxe nebo ekvivalentní doklad osvědčující případnou pedagogickou praxi na zahraniční vysoké škole,
b) přehled pravidelné výuky[2] za posledních 5 let včetně roku zahájení řízení[3] podle vzoru v Příloze č. 1,
c) počet vedených bakalářských a diplomových prací za posledních 5 let včetně roku zahájení řízení a úplný seznam vedených disertačních prací podle vzoru v Příloze č. 1,
d) členství v komisích pro státní závěrečné, státní rigorózní a státní doktorské zkoušky a členství v oborových radách a oborových komisích doktorských studijních programů v posledních 5 letech včetně roku zahájení řízení,
e) seznam učebnic a kapitol v učebnicích,
f) seznam učebních textů a jiných pomůcek pro výuku,
g) seznam popularizačních textů a přehled popularizačních aktivit významných z hlediska uchazeče[4],
h) seznam přehledových a vzdělávacích textů a prezentací[5],
i) seznam projektů s vysokoškolskou nebo vzdělávací tématikou, jichž byl uchazeč řešitelem nebo spoluřešitelem[6], s uvedením názvu projektu, poskytovatele, období řešení projektu a jména řešitele (pouze v případě, že uchazeč je spoluřešitelem),
Seznamy podle písm. d) a písm. f) až j) zahrnují pouze období posledních 5 let včetně roku zahájení řízení. Přehledy podle písm. b), c) a d) (Příloha č. 1) u uchazečů mimo MU musí být potvrzeny děkanem fakulty, nebo rektorem vysoké školy, která se nečlení na fakulty, na které uchazeč pedagogicky působil. Dále uchazeč uvádí souhrnnou informaci o pedagogických pracích podle písm. e) až j) bez omezení období, podle Přílohy č. 3.
(5) Odbornou charakteristikou vědecké činnosti a dosažených výsledků podle odst. 1 písm. d) se rozumí stručná charakteristika výzkumné problematiky, jíž se uchazeč zabýval a zabývá, stav jejího řešení v mezinárodním kontextu a výstižný popis hlavních výsledků uchazeče, jimiž k jejímu řešení přispěl[7].
(6) Seznam odborných, vědeckých a odborných prací podle odst. 1 písm. e) má toto členění:
a) monografie[8] recenzované (R), nerecenzované (NR),
b) kapitoly v monografiích nebo tematických (monografických) sbornících recenzovaných (R), nerecenzovaných (NR),
c) původní vědecké články v časopisech či jiných periodikách recenzovaných (R), nerecenzovaných (NR)[9], s uvedením souhrnné hodnoty IF u impaktovaných prací v době publikování práce (IF=…),
d) editorství tematických sborníků recenzovaných (R), nerecenzovaných (NR), s uvedením eventuelní souhrnné hodnoty IF u impaktovaných sborníků v době publikování sborníku (IF=…),
e) původní vědecké články ve sbornících recenzovaných (R), nerecenzovaných (N), s uvedením souhrnné hodnoty IF u impaktovaných sborníků v době publikování práce (IF=…),
f) seznam vyžádaných přednášek s uvedením názvu přednášky, název, měsíc, rok a místo konání odborné akce, na níž byla přednáška uvedena,
g) abstrakta spojená s aktivní účastí na konferencích[10],
h) seznam významných prezentací na konferencích, z nichž nebyl vydán postkonferenční sborník ani sborník abstrakt,
i) účelové publikace[11],
j) seznam projektů výzkumu a vývoje, jichž byl či je uchazeč řešitelem (Ř) nebo spoluřešitelem (SŘ) (viz poznámka 7), s uvedením údaje o výsledku oponentury ukončených projektů (viz Přílohu č. 2),
k) audiovizuální a webové prezentace v oblasti výzkumu a vývoje,
l) další práce významné z hlediska uchazeče.
V každé z kategorií podle písm. a) až h) jsou práce rozlišeny na mezinárodní (M) a národní/lokální (N/L)[12]. Práce v seznamu jsou v každé kategorii číslovány zvlášť a řazeny chronologicky vzestupně (viz Přílohu č. 2)[13]. Způsob citace se řídí zvyklostmi v daném oboru. Seznam doplní uchazeč uvedením (viz Přílohu č. 2)
m) tří vlastních prací, které považuje za nejvýznamnější (s případným stručným výstižným zdůvodněním dle rozhodnutí uchazeče), včetně přiložení výtisku každé z těchto prací,
n) tří nejvýznamnějších citací svých prací se stručným výstižným zdůvodněním.
(7) Každá z položek seznamu stáží podle odst. 1 písm. g) obsahuje u stáží delších než 1 měsíc uvedení instituce a jejího pracoviště, na němž uchazeč stáž absolvoval, rok a dobu trvání stáže v měsících. U stáží s dobou trvání do 1 měsíce se uvádí pouze výčet institucí a letopočet.
(8) Dalšími doklady osvědčujícími vědeckou a odbornou kvalifikaci podle odst. 1 písm. h) se rozumí
a) členství v oborových radách/komisích grantových agentur (GAČR, FRVŠ, GA AVČR, zahraniční grantové agentury), s uvedením roku nebo období (od roku – do roku),
b) členství ve vědeckých radách, odborných grémiích , expertních komisích, apod., s uvedením roku nebo období (od roku – do roku),
c) uspořádání sjezdů, konferencí, pracovních seminářů, výstav, apod., s omezením na členství v organizačních (OV) nebo programových výborech (PV) a předsednictví sjezdu či konference (PŘ), s uvedením názvu, doby a místa konání akce a s označením M nebo N/L,
d) u řízení ke jmenování profesorem charakteristika spolupráce s jinými pracovišti – seznam s uvedením instituce, společně řešené problematiky, období (od roku –do roku),
e) udělená ocenění na univerzitní úrovni (cena rektora, medaile) a ocenění odborných, resp. uměleckých institucí za dlouhodobou vědeckou, uměleckou nebo pedagogickou činnost, s uvedením typu, důvodu a roku ocenění,
f) další doklady podle uvážení uchazeče.
V každé z kategorií dokladů podle písm. a) až e) jsou jednotlivé položky řazeny chronologicky vzestupně (viz Přílohu č. 5)[14]. Doklady podle písm. a) až d) jsou předkládány za posledních 5 let včetně roku zahájení řízení.
(9) Souhrnná informace o pracích uchazeče a ohlasech na ně (odst. 1 písm. i)) se předkládá formou tabulky s číselnými údaji podle Přílohy č. 3. Seznam ohlasů podle odst. 2 písm. c) obsahuje soupis ohlasů na práce uchazeče bez autocitací[15], s členěním na mezinárodní (M) a národní / lokální (N/L). Každá položka obsahuje údaj o případné evidenci v mezinárodních databázích, např. Web of Science-WOS, SCOPUS, apod. (viz Příloha č. 4). V případě publikací evidovaných v mezinárodní databázi může mít seznam formu výpisu z této databáze.)
(10) Habilitační prací se rozumí jedna z následujících možností:
a) Písemná práce obsahující nové vědecké poznatky (§ 72 odst. 3 písm. a) zákona). Práce je psána česky s abstraktem v některém světovém jazyce, nebo v některém světovém jazyce podle zvyklostí v oboru s českým abstraktem. Abstrakt musí obsahovat stručnou a výstižnou charakteristiku stavu problematiky, cílů práce, použité metodiky a dosažených výsledků.
b) Soubor uveřejněných vědeckých prací nebo inženýrských prací doplněný komentářem (§ 72 odst. 3 písm. b) zákona) a abstraktem. Komentář v rozsahu odpovídajícím standardní situaci v oboru je psán česky nebo v některém světovém jazyce, rovněž podle zvyklostí v oboru. Přiměřeně podrobně charakterizuje stav problematiky, cíle práce, použitou metodiku, dosažené výsledky a v případě prací se spoluautory i kvantitativní (v procentech) a obsahový autorský podíl uchazeče. Abstrakt je psán česky v případě cizojazyčného komentáře a v některém světovém jazyce v případě českého komentáře. Abstrakt musí stručně a výstižně charakterizovat stav problematiky, cíle práce, použitou metodiku, dosažené výsledky a v případě prací se spoluautory i kvantitativní (v procentech) a obsahový autorský podíl uchazeče.
c) Tiskem vydaná monografie, která přináší nové vědecké poznatky (§ 72 odst. 3 písm. c)). V případě monografie více autorů musí být práce doplněna komentářem charakterizujícím kvantitativně (v procentech) i obsahově autorský podíl uchazeče.
Součástí habilitačního řízení je přednáška uchazeče pro odbornou veřejnost. Její téma stanoví hodnotící komise výběrem ze tří témat navržených uchazečem. Přednášky se účastní jako hodnotitelé nejméně tři pověření členové hodnotící komise.
Uchazeče, jehož navrhla hodnotící komise ke jmenování docentem, vyzve vědecká rada k přednesení přednášky na svém veřejném zasedání (§ 74 odst. 5 zákona). Téma přednášky určí uchazeč tak, aby zahrnovalo charakteristiku problematiky daného vědního oboru, odborné výsledky uchazeče, jeho vlastní koncepci vědecké a odborné činnosti a vlastní koncepci výuky v daném oboru. Téma oznámí uchazeč předsedovi vědecké rady nejméně jeden týden před zasedáním.
[1] Stáží ve smyslu § 72 odst. 2 zákona se rozumí dlouhodobý výzkumný, pedagogický nebo výzkumně-pedagogický pobyt pracovníka dané instituce na jiných, tuzemských nebo zahraničních, institucích.
[2] Pravidelnou výukou se rozumí výuka předmětů, které mají charakter povinných nebo povinně volitelných předmětů profilujících studijní programy, obory, nebo směry. V takovém případě zahrnuje i výuku blokovou nebo se speciálním režimem a výuku na jiných vysokých školách.
[3] Skutečnost, že uchazeč koná pravidelnou výuku méně než 5 let, není důvodem nepřijetí návrhu.
[4] Například Univerzita třetího věku, cyklus přednášek v rozhlase, televizi, přednášky pro středoškoláky apod.
[5] Například odborné referativní články, jejichž těžištěm nejsou vlastní výsledky uchazeče, přehledové odborné a pedagogické studie, kasuistiky v oborech lékařství, apod.
[6] Projekty FRVŠ, rozvojové projekty, expertízy pro MŠMT, apod. Termíny „řešitel“ a „spoluřešitel“ jsou definovány ve směrnici rektora č. 08/05 „Řízení a správa projektů na Masarykově univerzitě v Brně“.
[7] Rozsah odborné charakteristiky činí zpravidla 3 až 10 stran, dle zvyklostí v daném oboru.
[8] Konferenční nebo seminární sborníky nejsou považovány za monografie ani tematické sborníky. Článek v konferenčním nebo seminárním sborníku není kapitolou v monografii. Tematickým sborníkem se rozumí publikace obsahující práce různých autorů k užšímu tématu předem specifikovanému editorem sborníku. Recenzovanou monografií (tematickým sborníkem) se rozumí taková, která před vydáním prošla standardní procedurou lektorování řízenou vydavatelstvím. Recenze monografie vypracovaná a publikovaná po jejím vydání je považována za citaci.
[9] Recenzovaným časopisem (periodikem) nebo recenzovaným sborníkem se rozumí takový, v němž předložené práce procházejí písemným posouzením nezávislými recenzenty. Tento údaj je u periodika nebo sborníku standardně uváděn. Zvláštní číslo časopisu vydané jako soubor konferenčních prací je považováno za periodikum.
[10] Abstrakta odborných prezentací přednesených na konferencích publikovaná v konferenčních sbornících. Aktivní účastí na konferenci se rozumí autorství či spoluautorství konferenční prezentace (přednáška, poster). Při souběhu kterékoli dvojice položek e) a g), nebo f) a g) (byl publikován abstrakt v předkonferenčním sborníku a poté článek v postkonferenčním sborníku, nebo abstrakt vyžádané přednášky je uveden ve sborníku), zahrnout výsledek pouze do seznamu e), nebo pouze do seznamu f). Při souběhu položek e), f), nebo e) až g) zahrnout výsledek do seznamů e) i f) s příslušnou poznámkou.
[11] Například souhrnné práce spojené se získáním vědeckých hodností a akademických titulů (kandidátská práce, disertační práce, ….), rozsáhlé odborné recenze, výzkumné zprávy a studie, apod.
[12] V kategoriích podle písm. a) a b) se mezinárodní rozumí monografie psaná v některém ze světových jazyků obvyklých pro obor. V ostatních kategoriích je za mezinárodní považována práce psaná v některém ze světových jazyků obvyklých pro obor a uveřejněná v mezinárodně uznávaném časopise nebo sborníku evidovaném v některé ze světových databází (např. ISI, SCOPUS, Current Contents, apod.) nebo ve sborníku z mezinárodní konference, bez ohledu na sídlo vydavatele. Ostatní práce jsou zařazeny do kategorie prací národních/lokálních. Například: Článek v angličtině vydaný v mezinárodním časopisu Czech. J. Phys B (vydavatel v ČR) je mezinárodní. Článek zabývající se národní problematikou vydaný v časopisu mezinárodního významu (např. s IF) je mezinárodní. Monografie psaná v polštině je publikací národní/lokální. Článek ve francouzštině uveřejněný v univerzitním sborníku l’Université VII-eme de Paris je prací národní/lokální.
[13] Pro možnost snadného doplňování seznamu v eventuelní elektronické verzi dokumentace.
[14] U položek odst. 9 písm. a), b) a d) podle začátku období. Graficky obdobně jako v Příloze 2.
[15] Autocitací se rozumí citace dané práce kterýmkoli z jejích spoluautorů.