Odložit účinnost již platného znění zákona lze jen přijetím nového zákona. Avšak dle informací Ministerstva financí ČR a Finanční správy ČR nebudou za nesplnění povinností vyplývajících z neevidování tržeb během prvních tří měsíců účinnosti udělovány žádné sankce. Toto opatření se bude vztahovat na všechny podnikatele, kterých se týká poslední vlna EET (např. dopravců. řemeslníků či lékařů), přičemž nebude nutné prokázat souvislost s aktuální koronavirovou situací.

Zpracováno dne 26. 3. 2020

Daňové přiznání podávám vždy na poslední chvíli. Obavám se, že to letos nestihnu. Vyjde mi v této situaci finanční správa vstříc?

Ano, jste-li například drobný živnostník nebo daňové přiznání podáváte, protože máte příjmy z nájmu, budou Vám prominuty pokuty, pokud podáte daňové přiznání nejpozději do 1. července 2020, a to na základě rozhodnutí ministryně financí. Je však třeba mít na paměti, že termín 1. dubna 2020 posunut není, proto všem, kteří podají daňové přiznání až v průběhu července, bude vyměřena pokuta již od 1. dubna 2020! V tomto případě však může správce daně pokutu v individuálních případech prominout.

Učinily podobné opatření i zdravotní pojišťovny nebo ČSSZ?

V daném případě je třeba se vždy informovat u příslušné zdravotní pojišťovny. Dle informací z webových stránek k 19. březnu se pouze VZP, VOZP a ZP MV ČR rozhodly vyjíst OSVČ vstříc a umožňují podávat přehledy OSVČ až do 3. srpna. Doporučujeme Vám nadále pravidelně sledovat webové stránky příslušné zdravotní pojišťovny.
ČSSZ zatím pouze přislíbila, že informace týkající se povinnosti podávání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ bude zveřejňovat průběžně.

Zpracováno dne 26. 3. 2020

V daném případě šlo o vládní návrh novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění a vládní návrh zákona o úpravách v oblasti pojistného na soc. zabezpečení, které se jen týkaly záloh OSVČ. Osob bez zdanitelných příjmů se žádné změny netýkají. Pro zajímavost dodáváme, že jeden z pozměňovacích návrhů v Poslanecké sněmovně navrhoval odpuštění plateb pojistného na veřejné zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů za období březen-srpen 2020, avšak nebyl přijat.

Zpracováno dne 26. 3. 2020

Ačkoliv bylo rozhodnuto o prodloužení čerpání ošetřovného pro zaměstnance na celou dobu, po kterou budou uzavřeny školy a toto opatření bylo rozšířeno na všechny děti mladší 13 let, vaše dcera nárok na tuto dávku nemá. Nárok na ošetřovné mají pouze zaměstnanci, pracující v hlavním pracovním poměru. Opatření se nevztahuje na DPČ/DPP, u kterých není určeno rozvržení pracovní doby a není tedy možné určit, za jaké období jim příjem uchází.

Zpracováno dne 31. 3. 2020

Nárok na ošetřovné má zaměstnanec účastný na nemocenském pojištění, který nemůže pracovat, protože pečuje o dítě mladší 10 let z důvodu uzavření základní nebo mateřské školy. O dítě může pečovat rodič, nebo jiný pečující (např. prarodič). Jiný pečující musí žít s dítětem ve společné domácnosti. Účast na nemocenském pojištění vzniká zaměstnanci zpravidla ze zákona. OSVČ nárok na ošetřovné nevzniká.
Ošetřovné lze čerpat nejvýše 9 kalendářních dní. Rodič samoživitel může čerpat ošetřovné až 16 kalendářních dní. Počátek doby pro čerpání ošetřovného si rodič může určit sám a běh doby poté již nelze přerušit.
V případě, že takto pečujete o více dětí, nezáleží na tom, na které z nich bude žádost o ošetřovné vystavena. Doba čerpání ošetřovného se nijak nesčítá, ošetřovné lze čerpat nejvýše 9 kalendářních dní (16 dní v případě rodičů samoživitelů).
Nárok na ošetřovné uplatníte tiskopisem Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření výchovného zařízení (školy). Vyplněnou žádost Vám vydá zařízení (základní nebo mateřská škola), které dítě navštěvuje. Žádost Vám poté bude sloužit jako omluvenka z práce, a to i po dočerpání ošetřovného.
Pro podání žádosti o vyplacení dávky ošetřovného je nutné formulář vydaný základní nebo mateřskou školou doplnit a předat zaměstnavateli (postačí odeslat elektronicky např. vyfocený nebo oskenovaný). Zaměstnavatel jej spolu s dalšími podklady předá okresní správě sociálního zabezpečení. Ta Vám vyplatí dávku nejpozději do 1 měsíce následujícího po dni, kdy jí byly doručeny podklady, a to na účet nebo v hotovosti prostřednictvím pošty. Rodiče nebo jiné pečující osoby se v průběhu podpůrčí doby (9 nebo 16 dní) mohou v ošetřování jednou vystřídat. Zaměstnanec, který bude ošetřovat dítě jako druhý, uplatní nárok na ošetřovné běžně tiskopisem "Žádost o ošetřovné osoby, která převzala ošeřování (péči)" (běžně dostupný na okresní správě sociálního zabezpečení). Na něm vyplní požadované údaje a přiloží II. díl - "Rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování (péče), který mu vystaví ošetřující lékař?. Tiskopis musí být podepsán i osobou, od které přebírá ošetřování (péči). Tiskopis předává zaměstnanec svému zaměstnavateli.
Pro bližší informace viz Česká správa sociálního zabezpečení: https://www.cssz.cz/web/cz/-/karantena-a-osetrovne-informace-pro-rodice-a-skolska-obdobna-zarizeni-; zde najdete také tiskopisy formulářů.

Zpracováno dne 31. 3. 2020

Jsem OSVČ a předmětem mého podnikání je lektorská činnost, nemám zaměstnance - jako externí lektor přednáším pro Asociaci poskytovatelů sociálních služeb ČR (dále APSS ČR). Svoje přednášky jsem měla naplánované dlouhodobě - termíny byly jasně dané koordinací mezi mnou, APSS ČR a daným zařízením sociálních služeb. V důsledku vyhlášení nouzového stavu vládou ČR a v důsledku dalších opatření s tím spojených byly přednášky zrušeny. A je pravděpodobné, že s vývojem situace budou zrušené přednášky přibývat.

Můj dotaz zní: Bude možné, a kdy, výše popsanou situaci řešit dle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), konkrétně § 36? Nejsem odborník na právo ani legislativu, takže laicky můj dotaz zní, zda mi nějakou cestou bude kompenzován ušlý příjem z realizace mých přednášek? Je to pro mě jediný zdroj příjmů, ůspory mi vydrží maximálně 2 měsíce.

Problematika náhrady škody z důvodu státem přijatých opatření má několik rovin.

1) Prevenční povinnost. Nejen za situace pandemie, ale i za normálního stavu má každý tzv. prevenční povinnost. To znamená, že každý je povinen si počínat tak, aby škoda vůbec nevznikala, případně usilovat o její snížení. Pokud tak neučiníte, stát se může v tomto rozsahu zprostit odpovědnosti a škodu nenahradit.

Doporučení: pokuste se snížit škodu například tím, že změníte přístup k Vašemu podnikaní (komunikovat s klienty lze online; přednášky mohou běžet online, nabídku lze nafotit a zaslat online, doučovat lze online, prodávat občerstvení lze „okénkovým prodejem“ a mnoho dalšího). Pokuste se na situaci adaptovat a naučte se s ní pracovat. Váš přístup může být rozhodující při posuzování výše škody.

2) Náhrada škody podle krizového zákona. Vláda vydala několik krizových opatření, která zasáhla do podnikatelské činnosti (omezení volného pohybu a pobytu, omezení maloobchodního prodeje a prodeje služeb v provozovnách). Tato opatření byla vydána podle krizového zákona a jejich účinnost skončila 24. 3. v 6:00 ráno. Dle krizového zákona (konkrétně § 36), má stát povinnost nahradit vzniklou škodu, pokud existuje příčinná souvislost mezi krizovým opatřením a vznikem škody (újmy).

Proto např. škodou není zpravidla prostý rozdíl mezi pravidelným obratem před pandemií a nyní po krizových opatřeních. Při zjišťování výše škody bude nutné zkoumat, jaký by byl stav s/bez krizových opatření za současného stavu probíhající pandemie. Jako příklad lze uvést např. restauratéra, jemuž by se snížily tržby i bez krizových opatření. Lidé by zkrátka neměli zájem zdržovat se v restauraci a bez ohledu na krizové opatření by do ní nechodili, resp. nechodili by do ní v takové míře. Obdobně by nejspíš zrušili přednášku z důvodu bezpečnosti a mnohé další.

Nelze přesně odhadnout, jak se k posuzování škody postaví úřady nebo soudy. Vzhledem k tomu, že takový stav v ČR v minulosti neevidujeme, existuje i řada výkladových problémů, které zodpoví až praxe. Např. § 36 a vztah jeho dvou odstavců. Odstavec 1 hovoří obecně o povinnosti státu nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními, odstavec 2 je pak možno vnímat jako limitující, kdy se jedná o náhradu věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření. Může tedy fungovat jako další omezení odpovědnosti státu stanovené odstavcem 1.

Dále, je nutné počítat s tím, že výši škody bude prokazovat sám poškozený např. znaleckým posudkem, který hradí ze svých zdrojů, a který může být i přesto rozporován. Bude žádoucí co nejpřesněji evidovat vznikající škodu (rušení nasmlouvaných schůzek či přednášek, rušení zakázek, neproplacení zakázek apod.).

Pokud poškozený škodu vyčíslí, je nutné ji uplatnit do 6 měsíců od doby, kdy jste se o škodě dozvěděli, nejpozději však do pěti let od vzniku škody. O většině škod se jistě nyní dozvídáte bezprostředně, tedy relevantní lhůtou je lhůta 6 měsíců a tu je nutno dodržet.

Žádost o náhradu škody se podává u příslušného orgánu krizového řízení. V tomto případě nařídila krizové opatření vláda. Prakticky je třeba nárok uplatnit u Úřadu vlády ČR, nicméně adresován bude Vládě České republiky. Bude-li orgánem krizového řízení orgán kraje, uplatníte nárok u něj. Z procesní opatrnosti lze doporučit uplatnit (při pochybách) písemně nárok u více orgánů krizového řízení. Informaci je vhodné ověřit i na konkrétním správním orgánu nebo konzultovat s advokátem.

Doporučení: co nejpřesněji evidovat vznikající škodu (rušení nasmlouvaných schůzek či přednášek, rušení zakázek, neproplacení zakázek apod.), tj. shromažďovat veškerou dokumentaci, která prokáže vzniklou škodu (újmu). Při uplatnění žádosti lze doporučit vyhledat advokáta. Vyhledat znalce a vyhotovit znalecký posudek.
Pokud nechcete podstupovat tento proces a škoda např. není tak velká, lze doporučit sledovat jiné „pomocné“ programy (většina bank nabízí odklady úvěrů, odpuštění placení povinných odvodů na sociálním či zdravotním pojištění, mimořádná opatření o podpoře podnikatelům, program Antivirus, příspěvek pro OSVČ rozepsaný níže a další).

3) Zákon o ochraně veřejného zdraví. Prodloužení opatření vlády podle krizového zákona neproběhlo, proto od 24. března byla přijata opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Ten žádné ustanovení o náhradě škody neobsahuje, je možné se opřít pouze o úpravu v zákoně o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Pak by však bylo třeba prokázat, že opatření nebylo vydáno v souladu se zákonem. Opět bude záležet, jak se k situaci postaví soudy. Je-li to možné, evidujte škody před 24. 3. a po 24. 3.

4) Program Antivirus. Zaměstnáváte-li zaměstnance, věnujte pozornost programu ochrany zaměstnanosti Antivirus (tzv. kurzarbeit). V několika režimech (vás by mohl zajímat režim D a E) shrnuje možnosti aspoň částečné náhrady mzdy vyplacené zaměstnancům zaměstnavatelem, který však musel omezit provoz. V pátek 27. 3. se očekává vydání Metodiky, která shrne, jak a kde žádat.

5) Příspěvek pro OSVČ. Na tiskové konferenci ministryně financí uvedla, že OSVČ, které jsou postiženy nařízeními vlády, budou dostávat po dobu trvání protikoronavirových opatření 15.000 KČ měsíčně. Více informací očekávejte v pondělí 30. 4., kdy má být připravena příslušná legislativa, která osvětlí, jakým způsobem žádat a co očekávat. Doporučuji pečlivě sledovat.

K Vašemu dotazu: Uplatnit škodu lze. Je však nutné zvážit pro a proti (poměřit výši škody a nákladovost na uplatnění škody jak časovou, tak finanční). Nelze s jistotou říci, zda rušení přednášek bude mít velkou šanci na úspěch s ohledem na to, že lidé by pravděpodobně přednášky rušili i bez krizových opatření. Ušlý zisk bude velmi obtížné v tomto případě prokázat a vyčíslit (není to ale nemožné). Pokud se opravdu rozhodnete uplatnit škodu, lze doporučit vyhledat advokáta.
Dále doporučuji sledovat jiné „pomocné“ programy (většina bank nabízí odklady úvěrů, odpuštění placení povinných odvodů na sociálním či zdravotním pojištění, mimořádná opatření o podpoře podnikatelům, program Antivirus, příspěvek pro OSVČ a další).

Zpracováno dne 31. 3. 2020

Podstatou dobrovolnictví je výkon činnosti ve prospěch druhých, a to bez nároku na finanční odměnu. Tato činnost by měla vycházet z ochoty a dobré vůle pomoci, nikoli z motivace finanční odměny. V případě dobrovolné pomoci tak není dán zákonem stanovený nárok na peněžní náhradu. Krizový zákon však v § 35 odst. 1 umožňuje poskytnout dobrovolníkovi peněžní náhradu na základě dohody o peněžní náhradě za poskytnutí dobrovolné pomoci. Jedná se o dohodu mezi orgánem krizového řízení a osobou, která dobrovolnou pomoc vykonala. Peněžní náhradu nárokovanou na základě této dohody je povinen vyplatit daný orgán krizového řízení a to do 6 měsíců (není-li sjednáno jinak) od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl na tuto peněžní náhradu nárok. Uplynutím této lhůty však nárok nezaniká, pouze nastává jeho splatnost vůči osobě, která dobrovolnou pomoc vykonala. To znamená možnost toto právo uplatnit u soudu.

Zpracováno dne 26. 3. 2020

Podmínkou nároku na ošetřovné je, že ošetřovaná osoba (dítě) žije se zaměstnancem/OSVČ v domácnosti. Pokud bylo dítě po rozvodu soudem svěřeno do společné nebo střídavé péče obou rodičů, za domácnost se považuje domácnost každého z těchto rodičů. Ve Vašem případě však nemusíme řešit, jak bylo soudem rozhodnutu, jelikož Vašim dětem je již 13 let. Vláda rozhodla o zvýšení věkové hranice z 10 na 13 let, což může být na první pohled lehce matoucí. Zákon uvádí, že „nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu ošetřování dítěte mladšího 10 let.“ Po změně věkové hranice tedy dopadá nárok na ošetřovné pouze na děti mladší 13 let a Vy tedy nárok na ošetřovné nemáte.

Zpracováno dne 26. 3. 2020

Jsem majitel menší firmy (20 let od založení "fa" s 10 zaměstnanci). Získal jsem zakázku od nadnárodní společnosti (v ČR cca 200 až 300 zaměstnanců) v 12/2019. Po zhotovení díla v 2/2020 na základě objednávky (a odsouhlasení ceny zadavatelem) jsem vystavil fakturu, přesto po vypršení doby její splatnosti v 3/2020 - faktura nebyla uhrazena. Zadavatel na mou urgenci nereaguje - pouze z "neoficiálních zdrojů" jsem se dozvěděl, že společnost má vzhledem k současnému vyhlášenému NOUZOVÉMU STAVU nastaven "interní" STOP stav k vnějším platbám.
Vzhledem k výše uvedenému a aktuálnímu finančnímu stavu mé firmy, který je v současné době HRANIČNÍ (a s prodlužující se dobou nouzového stavu - možná i LIKVIDAČNÍ) - mám dotaz: zda-li současný nouzový stav opravňuje zadavatele k zadržení platby pro svůj prospěch, nebo je naopak více POSTIŽITELNÝ a to z důvodu přenesení platební neschopnosti -popřípadě, až likvidaci firmy a s tím souvisejícím propouštěním zaměstnanců.

Doporučili bychom Vám následující postup. V první řadě projděte uzavřenou smlouvu – je možné, že jste si pro krizové situace jako je tato stanovili speciální úpravu odchylnou od zákona. Pak je třeba zohlednit tato ujednání. Pokud smlouva speciální úpravu neobsahuje nebo je upravena příliš obecně, je možné vyjít z úpravy obsažené v občanském zákoníku. Panuje obecná smluvní zásada „smlouvy mají být plněny“. Samotná existence pandemie či nouzového stavu nemůže sloužit jako univerzální „výmluva“ pro neplacení dluhů. Zánik závazku automaticky nenastává a lhůty splatnosti se automaticky neprodlužují (to by muselo vyplývat např. z nějakého nově přijatého právního předpisu). Naopak dlužníkovi narůstají úroky z prodlení, případně vzniká i povinnost zaplatit smluvní pokutu, pokud byla sjednána. Možnosti z vaší strany jsou následující: Dohoda. Společnost sice na vaše pokusy o kontakt nereaguje, zkoušejte to však znovu a případně zkuste navrhnout alternativu k okamžitému zaplacení celé smluvené částky. Například formou snížení ceny či splátkového kalendáře. Situace se mění každým dnem a je možné, že společnost spíš přistoupí na zaplacení menší sumy peněz než celé ceny naráz. Jako určité řešení by bylo možné navrhnout i slevu z ceny za dílo – pokud vám hrozí existenční problémy, jakákoliv částka je pro vás v této situaci možná výhrou.

Vymáhání pohledávky. Vaše pohledávka je vymahatelná. Jste tedy oprávněn dále urgovat její zaplacení. Také je možné se obrátit na soud a vymáhat ji soudní cestou. Pokud se touto cestou vydat nechcete, je možné pohledávku prodat nějaké společnosti, která se zabývá vymáháním pohledávek. V úvahu mohou přicházet i některé zajišťovací instituty - například zadržovací právo (zde však je podmínkou, že máte u sebe oprávněně nějakou movitou věc náležící druhé sml. straně). Pokud byl dluh zajištěn zástavním právem, je možné uspokojit se zpeněžením této zástavy.

Možnost odstoupení od smlouvy z důvodu prodlení druhé smluvní strany. Je-li některá ze stran v prodlení s plněním závazku, má druhá strana za určitých okolností možnost od něj odstoupit. Z vašeho dotazu vyplývá, že jste zaplacení faktury již urgoval a že uplynula jistá doba, odstoupit byste tedy mohl. Je však třeba pamatovat na následky odstoupení: váš obchodní partner by již neměl povinnost převzít dílo, stejně tak Vy byste nemohl požadovat uhrazení faktury. Tento krok by ve vašem případě dával smysl, jen pokud máte možnost (i přes aktuální situaci) dílo prodat někomu jinému.

Insolvence. V případě naprostého neúspěchu – úpadku (bankrotu) dlužníka nezapomeňte přihlásit pohledávku v rámci insolvenčního řízení (zahajuje se insolvenčním návrhem dlužníka nebo věřitele).
Pro úplnost uvádíme i možnosti druhé smluvní strany: Domáhání se obnovy jednání o podmínkách smlouvy z důvodu podstatné změny okolností. Důsledky epidemie by teoreticky mohly založit i podstatnou změnu okolností a hrubý nepoměr plnění, kdy by se postižená strana (ve vašem případě nadnárodní společnost) mohla domáhat obnovení jednání o podmínkách smlouvy. I kdyby však druhá strana toto právo uplatnila, nijak ji to neopravňuje k odložení plnění. Dokud se nedohodnete, nebo by nerozhodl soud, zaplatit musí.

Zproštění se odpovědnosti za škodu způsobenou porušením smluvní povinnosti z důvodu vyšší moci. Stále přetrvává povinnost splnit samotný závazek, tj. zaplatit, ale pokud by prodlení vzniklo ryze z důvodu pandemie či vládních opatření (což by však dlužník musel prokázat) a nešlo by tomu nijak zabránit ani to překonat, mohl by se zprostit povinnosti nahradit škodu vzniklou jako následek tohoto prodlení. U peněžitého závazku je to ale obecně spíše méně pravděpodobné. Není navíc možné se takto odpovědnosti zprostit, pokud prodlení započalo dříve, než nastaly okolnosti vyšší moci (to z dotazu nelze zjistit). Vzhledem k tomu, že primárně řešíte samotnou dlužnou platbu, nikoliv náhradu škody, je ale tato část pouze doplňková.

Uvedené instituty předkládáme jako možné situace, které mohou při řešení vašeho problému nastat. Záleží na dalším vývoji situace a především na dalším chování obchodního partnera. Jak už však bylo řečeno výše, závazky se mají plnit a ani současná situace na tomto nic nemění. Aktuální stav sám o sobě neopravňuje k zadržení platby.
Jako poslední připomínku doporučujeme zvýšenou pozornost v případě smluv s mezinárodním prvkem. Je možné, že obsahují ujednání o tom, které právo je pro spor rozhodné a orgány kterého státu budou příslušné pro řešení sporu. Nemusí to totiž nutně být právní řád České republiky.

Zpracováno dne 7. 4. 2020

Brigádně pracovat můžete, ale jen za určitých podmínek. Každou brigádu musíte úřadu práce dopředu nahlásit (resp. nejpozději v den nástupu). Můžete si přivydělávat jen na dohodu o pracovní činnosti nebo v pracovním nebo služebním poměru (na dohodu o provedení práce ne!). Zároveň si můžete vydělat nejvýše polovinu minimální mzdy, což tedy teď činí 7300 Kč hrubého měsíčně. Také je třeba poznamenat, že jakmile uzavřete dohodu či pracovní smlouvu, úřad práce vám pozastaví výplatu dávek podpory v nezaměstnanosti, ale stále jste registrována jako uchazečka o zaměstnání. Dávky ale nedostanete.

Zpracováno dne 7. 4. 2020

Moje firma spol. s r. o. se zabývá organizováním konferencí v oboru medicíny. Nařízením vlády z 12.3.2020 a následně 15.3.2020 bylo znemožněno naší společnosti realizovat připravované konference, které jsme pro období březen - květen 2020 zrušili, případně přesouváme na jiné termíny. Od 16.3.2020 je většina zaměstnanců na Home office se zkrácenou pracovní dobou na 6 hodin.
Po dobu práce řeší přesuny konferencí a administrativu související se zrušením akcí, abychom zabránili dalším finančním škodám.

Můžete mne prosím informovat zda je možné žádat o podporu na úhradu mzdových nákladů - kompenzaci z programu Antivirus, a pokud ano, dle kterého typu kompenzace?

Je možné čerpat ještě z jiných typů programů nějaké další náhrady, které by alespoň částečně pokryly provozní náklady?

Je dobře, že se snažíte dělat vše proto, abyste odvrátila případné škody.

Pokud jde o podporu zaměstnanosti z programu Antivirus, je pro nárok na kompenzaci třeba splnit několik obecných podmínek: (i) musíte podad žádost a uzavřít dohodu s Úřadem práce (elektronicky - spuštěno opd 6. 4. 2020); (ii) zaměstnanci krytí podporou nesmí být ve výpovědní době; (iii) musíte být zaměstnavatelem v podnikatelské sféře (odměňujete mzdou, nikoliv platem); (iv) zaměstnanci krytí podporou musí být v pracovním poměru a musí se účastnit nemocenského a důchodového pojištění (čili mimo tzv. zaměstnání malého rozsahu - započitatelný příjem do 3 000 Kč měsíčně); (v) nesmíte mít dluhy na odvodech, daních atd. a nesmí vám být v posledních 3 letech uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce a (vi) musíte podporu navázat na určitou uplětněnou překážku v práci na straně zaměstnavatele a z tohoto titulu vyplacenou náhradu mzdy - stát částečně proplácí pouze náhrady mzdy vyplacené zaměstnancům z důvodu nepřidělování práce pro jednu z překážek upravených v § 207-209 zákoníku práce, vzniklou v souvislosti s pandemií koronaviru (pokud zaměstnanci pracují, třeba i na home office, nenáleží jim náhrada mzdy - a potažmo ani podpora od státu, ale klasicá mzda).Ve Vašem případě nejsme schopni přesně určit o jaký režim překážek se jedná a jáká je výše náhrady mzdy (zda se uplatní režim podpory A či B). Doporučuji kontaktovat MPSV nebo příslušný úřad práce.Dále odkazuji na webové stránky MPSV, kde jsou uvedeny veškeré informace k programu Antivirus: https://www.mpsv.cz/antivirus a i podrobný manuál pro zaměstnavatele k Programu Antivirus.

Pokud jde o jiné typy programů:
1. Bezúročný provozní úvěr pro podnikatele zasažené koronavirem COVID II viz https://www.cmzrb.cz/podnikatele/zaruky/zaruka-covid-ii/
3. Dále odkazuji sem, kde je úplný výčet podpůrných programů pro podnikatele
https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/opatreni-na-pomoc-podnikatelum-a-zivnostnikum--253690/
4. Případně zde
https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/prehled-pomoci-podnikatelum-a-zivnostnikum--253649/

Také můžete navštívit naše internetové stránky, kde jsou i další podobné dotazy: https://www.law.muni.cz/content/cs/aktualne/poradnakoronavirus/

Zpracováno dne 7. 4. 2020

Nejsem OSVČ, ale jsem s.r.o. s jedním jednatelem, což jsme já a jedním zaměstnancem, což jsme opět zase jenom já.

Živím se jako kouč, realizací skupinových workshopů a vzdělávání lidí, takže od 14. 3. nemám žádný příjem a tento stav potrvá, dokud nebudou vládou povoleny skupinové akce.

Mám nárok na úlevy v současné situaci, když nejsem OSVČ, ale s.r.o. a platím sociální a zdravotní zálohy, jsme plátcem DPH a taky si sobě jako s.r.o. vyplácím měsíční mzdu – sama sobě, jako svému jedinému zaměstnanci.

Náklady mého s.r.o. jsou kolem 30 000,- (nájem kanceláře, zálohy, telefon, apod.). Do této částky nepočítám svou měsíční mzdu.

Jsem také matkou dvou dětí a jedno spadá do „ošetřovného“ (má 10 let). Mám na to ošetřovné vůbec nárok, když jsem sama sobě zaměstnancem?

Pokud jde o možnosti úlev pro podnikatele, je jich vládou připravená celá řada. Za prvé, se úlevy týkají daní. Ministerstvo financí rozhodlo mimo jiné o plošném prominutí pokuty za opožděné podání přiznání k dani z příjmu fyzických osob a právnických osob a úroku z prodlení, a to nejdéle do 1. července 2020. Fakticky bude tedy všem daňovým poplatníkům (fyzickým osobám i podnikatelům) automaticky umožněno podat daňové přiznání k dani z příjmu a uhradit tuto daň bez jakékoliv sankce nejdéle o 3 měsíce později, a to bez nutnosti prokazovat důvody související s koronavirem. (Všechny úlevy v daňové oblasti jsou shrnuty zde: https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2020/ulevy-v-danove-oblasti-se-rozsiri-37943 a vláda rovněž odkazuje na průvodce Ministerstva financí, kde jsou úlevy také vysvětleny: https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2020/pruvodce-pro-danove-poplatniky-v-souvisl-37856)
Dále vláda zřídila úvěrové programy, přičemž pro podporu podnikatelů je stěžejní program COVID (informace , resp. navazující program COVID II (informace o něm jsou dostupné zde: https://www.cmzrb.cz/podnikatele/zaruky/zaruka-covid-ii/). Podrobnosti programu COVID II jsou však zatím připravovány.
Netýká se Vás bohužel odpuštění plateb na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a důchodové pojištění a veřejné zdravotní pojištění. Tyto úlevy dopadají pouze na OSVČ.
Pokud jde o ošetřovné, pak záleží, jak máte vyřešenou otázku svého zaměstnání. Pokud máte uzavřenou pracovní smlouvu a vykonáváte práci v pracovním poměru, který vám zakládá účast na nemocenském pojištění, pak nárok na ošetřovné máte. Pokud ovšem nejste v pracovním poměru a vykonáváte činnost jako jednatelka s.r.o., pak na ošetřovné podle § 39 odst. 5 písm. i) zákona o nemocenském pojištění nárok nemáte.

Zpracováno dne 9. 4. 2020

Zaměstnavatel oznámil, že firma spadá do programu Antivirus B a že bude žádat podporu od státu na výplaty vlivem snížení odbytu. Ale dále je povinnost chodit do práce a pracovat (vyrábět na sklad).
Je nějak regulovaná pracovní doba, když jsme v programu B? Nebo zaměstnavatel může čerpat podporu a přes to stejně musí zaměstnanci do práce.

Program Antivirus upravuje podporu státu pro zaměstnavatele pro případ překážek v práci na straně zaměstnavatele v souvislosti s koronavirovou krizí, tzn. za situace, kdy zaměstnavatel z určitých důvodů souvisejících s krizí (např. pro pokles odbytu) není schopen přidělovat zaměstnanci práci v dohodnutém rozsahu. Jedná se o překážky v práci na straně zaměstnavatele dle § 207-209 zákoníku práce. Za takovéto situace zaměstnavatel nepřiděluje buď práci vůbec nebo ji přiděluje pouze v omezeném rozsahu, v jakém to situace umožňuje. Za přidělenou a vykonanou práci náleží zaměstnanci regulérní mzda, za dobu nepřidělování práce z důvodu překážek mu pak náleží náhrada mzdy ve výši dle povahy překážky (60%,80%,100% průměrného výdělku) - mzdu a náhradu mzdy nelze zaměňovat. Právě jen a pouze tato náhrada může být kompenzována z programu Antivirus. Jinými slovy zaměstnavatel může po zaměstnancích požadovat, aby pracovali celou sjednanou dobu, ale potom jim musí poskytovat regulérní mzdu v plné výši a nedostane žádnou podporu z Programu Antivirus. Pouze pokud by zaměstnavateů jednal v režimu překážek a celou či určitou část týdenní pracovní doby by zaměstnanec nepracoval, dostával by za tuto dobu náhradu mzdy, na níž by mohl zaměstnavatel získat příspěvek z Programu Antivirus.

Zpracováno dne 9. 4. 2020

Volala jsem na ministerstvo průmyslu a obchodu pro podnikatele a živnostníky s otázkou, zda mají v době koronaviru nárok registrované spolky na nějaký příspěvek. Provozují registrovaný spolek, který je plátcem DPH. Spolek platí nájemné ve výši 17500kč a ostatní služby jako je elektrika, plyn, wifi kvůli EET pokladně a vodu v celkové výši cca 11000kč. Hlavní činností je i prodej alkoholických a nealkoholických nápojů. Žádala jsem majitele nemovitosti a odložení nebo snížení nájemného bohužel mi nevyhověl s tím, že on nechce žádat o odklad hypotéky. Chci se optat, jak může spolek pokrýt výdaje v celkové výši 28500kč?? Vím, že jste teď schválili odklad nájemného, ale stejně to potom bude muset spolek zaplatit. Má spolek nějakou šanci získat nějaký příspěvek od státu, když je plátcem DPH a plní si své povinnosti? 

Obávám se, že pro spolky prozatím žádný státem stanovený druh příspěvku neexistuje. Možný důvod bych viděla v tom, že spolky ze zákona nesmí mít podnikání jako hlavní činnost. Současně se již existující možnosti podpory Vaší situace spíše netýkají, jelikož stát zaměřuje příspěvky právě na podnikatele a opatření, která přijal, se týkají daňových úlev, finanční odpory OSVČ či zprostředkování úvěrů (zde přikládám přehled podpory: https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/podpora-a-ulevy-pro-podnikatele-a-zamestnance-180601/) Ve Vaší situaci se obávám, že jedinou možností pro ulehčení finanční situace je využití připravované zákonné úpravy týkající se zmírnění dopadů koronaviru, která bude umožňovat posunutí splátek nájemného. Samozřejmě za předpokladu, že splníte podmínky, které budou stanoveny.

Zpracováno 17. 4. 2020

Rodinný známý je několik let živnostník a vykonává dřevorubecké práce v lese. Na zimní sezonu pozastavuje živnost a je evidován na UP. Od 1.4. 2020 chtěl živnost obnovit, ale obává se živnost obnovit, protože hrozí pozastavení lesnických prací. Důvodem jsou zavřené hranice a nulový odbyt dřeva do zahraničí a český trh je naplněný. Podle všeho nesplňuje podmínky na podporu 25 000,- .

Existuje cesta, jak příspěvek i tak obdržet? Např. obnovit živnost i přesto... Nebo stačí doložit historii a záměr obnovení živnosti?

Na přiznání kompenzačního bonusu mají nárok rovněž ty OSVČ, které měly v rozhodný den, tedy 12. 3. 2020 přerušen výkon samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost byla přerušena kdykoliv v období po 31. srpnu 2019, což míří přímo na tzv. sezónní podníkaní. V případě Vašeho známého bude tedy záviset na tom, zda a kdy dojde k znovuobnovení výkonu samostatné výdělečné činnosti. Pokud by k obnovení došlo ještě před 12. březnem 2020, měl by nárok na kompenzační bonus v plné výši, tedy 25.000 Kč. Pokud si činnost obnoví později v rámci bonusového období (od 12. března do 30. dubna 2020), pak bude mít nárok na poměrnou část, která se rovná částce 500 Kč za každý den ode dne obnovení živnosti do data 30. 4. Nedojde-li k obnovení činnosti do konce dubna 2020, nárok na přiznání ani poměrné části bonusu nevzniká.

Zpracováno 17. 4. 2020

Manžel je turistický průvodce. Věděli jsme, že se od 16. 3. zavírají hranice, proto od 15.3. přerušil živnost, protože turisti logicky nebudou přijíždět a věděli jsme, že bude bez práce. Dne 24. 3. podal žádost o zprostředkování zaměstnání a o podporu v nezaměstnanosti, která z důvodu zahlcení UP nebyla ještě vyřízena. Podle stránek MF se nedá kombinovat podpora v nezaměstnanosti a kompenzační opatření, což chápu. Pokud by teď manžel zrušil přerušení a byl opět aktivní OSVČ, bude mu přiznána plná podpora 25 tis. nebo poměrná část 500 krát počet dní, kdy byl aktivní od 12. 3. do 30.4.? Četla jsem článek (https://www.pravniprostor.cz/clanky/obchodni-pravo/nedostatky-navrhu-zakona-o-kompenzacnim-bonusu-pro-osvc-podruhe), který říká, že pokud přerušil živnost právě kvůli pandemii, tak se ho podpora týká. Podle této logiky je pro nás nejvýhodnější teď opět zrušit pozastavení živnosti, protože stejně se neplatí sociální a zdravotní, a zrušit žádost o podporu v nezaměstnanosti.

Ano, dle§ 2 odst. 2 písm. b) zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovým opatřením (dále jen „kompenzační zákon“), má nárok na kompenzační bonus, jelikož svoji živnost přerušil z důvodu nákazy koronaviru uvedeném v § 3 odst.1 písm. d), tedy omezení poptávky po službách samostatné výdělečné činnosti. Pokud mu dosud nebyla vyplacena podpora v nezaměstnanosti, pak má nárok na kompenzační bonus za celé bonusové období, a to v plné výši 25 000 Kč, jelikož ve smyslu ust. § 3 odst. 3. písm. b) kompenzačního zákona, by mu tento nárok nenáležel pouze za dny, za který by obdržel podporu v nezaměstnanosti, ale tu Váš manžel ještě neobdržel a má tedy nárok na plnou výši. Proto v současnosti doporučuji zrušit žádost o podporu v nezaměstnanosti a podat žádost o kompenzační bonus, avšak v ukončení přerušení živnosti Vám stále brání události související nákazou COVID-19, tudíž její obnovení není nyní potřeba.

Zpracováno 17. 4. 2020

Je potřeba zdůraznit, že insolvenční řízení je ovládáno dispoziční zásadou, řízení je tedy vždy zahájeno na návrh, a ne z vlastní inciativy soudu. Insolvenční zákon jako oprávněné osoby k podání návrhu označuje dlužníka (tzv. dlužnický insolvenční návrh) a věřitele (v případě hrozícího podání insolvenčního návrhu z důvodu hrozícího úpadku je oprávněn pouze dlužník sám). Vzhledem k Vaší otázce je dále nutné připomenout, že pouze některé subjekty, konkrétně se jedná o právnické osoby a podnikající fyzické osoby, mají povinnost podat insolvenční návrh (viz § 98 odst. 1 insolvenčního zákona). Lhůta, kterou pro ně zákon stanoví je potom nastavena tak, že dlužník má povinnost podat dlužnický insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o úpadku. Případné nedodržení této povinnosti je sankcionováno povinností nahradit vzniklou škodu, která nedodržením povinnosti podle § 98 insolvenčního zákona vznikne. K tomu, co přesně lhůta „bez zbytečného odkladu“ znamená se vyjádřil Nejvyšší soud například v rozsudek ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. 32 Cdo 2947/2016, kdy stanovil, že: „z časového určení bez zbytečného odkladu je třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu.“ Lze tedy shrnout, že pokud se Váš dotaz týká fyzické osoby, lhůta pro podání dlužnického insolvenčního návrhu zákonem stanovena není, pokud se ovšem Váš dotaz týká právnických osob nebo podnikajících fyzických osob je nutné podat dlužnický návrh bez zbytečného odkladu, a to i k dnešnímu dni 20. 4. 2020. V současné době čeká na podpis prezidenta tzv. Lex COVID-19, tento byl 17. 4. tohoto roku schválen senátem a v současné době čeká na podpis prezidenta. Tento zákon mimo jiné stanoví, že ustanovení § 98 odst. 1 věta první insolvenčního zákona se nepoužije v době ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do uplynutí 6 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii. To neplatí, pokud úpadek nastal již před přijetím mimořádného opatření při epidemii, nebo pokud úpadek nebyl převážně způsoben v důsledku okolnosti související s mimořádným opatřením při epidemii, která by dlužníku znemožňovala nebo podstatně ztěžovala plnit své peněžité závazky. Pokud tedy úpadek nastane po nabytí účinnosti tohoto zákona do uplynutí 6 měsíců od ukončení mimořádných opatření, a pokud úpadek nebyl převážně zapříčiněn z důvodů, které nemají vztah k mimořádnému stavu, nepoužije se lhůta „bez zbytečného odkladu“ a ať se bude jednat o fyzickou osobu, právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu. Zákon ovšem zatím účinnosti nenabyl a je tak nutné řídit se závěry uvedenými zde ve třetím odstavci.

Zpracováno dne 22. 4. 2020

Rád bych Vás požádal o pomoc při sporu ohledně výše úroků ze složené jistoty. Zákon stanovuje, že "Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby." (§ 2254 NOZ) a "Mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy." (§ 1802 NOZ) O jaké úvěry jde? A jaká je obvyklá výše těchto úroků? Našel jsem nespočet různých výkladů od REPO sazby (což je podle mě nesmysl) po 22 % Majitelka mě obvinila z nemravnosti (přitom mě sama nutí platit byt naprázdno, i když tam už nejsem). Konkrétní výši úroků, jaké chce uhradit, neuvedla, původně navrhovala, že vrátí jistotu v původní výši, což je zjevně v rozporu se zákonem. Na moji námitku, že počítám s úroky, navrhla zvýšení nájmu o inflaci zpětně od 1. 1. 2020 (to může i teď?) a ještě uhrazení úklidu (i když předtím její manžel a spolumajitel uváděl, že čistota v bytě je v pořádku a nájem ještě neskončil, úklid prováděla dle svých slov sama před prohlídkou a nic uhradit nechtěla). Je toto jednání přípustné? Vše uvedené napsala v e-mailu. P. S. Stanoví-li smlouva lhůtu pro určité jednání, je pro posouzení jejího dodržení rozhodné datum odeslání nebo doručení?P. S. Ještě jsem zapomněl - lze se případně žalobou (které se ovšem svým postupem snažím vyhnout) domáhat současně např. obnovení jednání o smlouvě dle § 1765 (protože pokládám přístup pronajímatelů za amorální a hodnota jejich plnění je pro mě nulová a plnění z mé strany neúměrně složitější) i řešit otázku úroků? Lze jednou žalobou vůči jednomu odpůrci řešit více problémů naráz? A jak je to případně se soudními poplatky? Mohl bych se zastupovat sám nebo bych potřeboval právníka?

Ad. 1) Úrok z jistoty a jeho výše Dle § 2254 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („OZ“), má nájemce právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby. Úprava jistoty z nájmu v občanském zákoníku bohužel vyvolává výkladové problémy, mezi které patří i otázka výše úroků z jistoty. Vzhledem k tomu, že k problematice dosud není dostupná žádná relevantní judikatura a právní názory jsou v tomto ohledu opravdu velmi rozdílné, nejsme schopni se k otázce s určitostí vyjádřit.

Ad. 2) Zpětné navýšení nájmu Občanský zákoník dává smluvním stranám volnost v ujednání každoročního zvyšování nájemného (§ 2248 OZ). Je však nutné, aby bylo zvyšování nájmu dostatečně určité, tj. přesně stanovená částka, o kterou se bude nájemné zvyšovat, nebo přesně stanovený postup k určení nového nájemného – zvýšení nájemného nelze ponechat pouze na vůli pronajímatele. Nic nebrání smluvním stranám si sjednat zvýšenou částku nájemného i se zpětnou účinností. Pokud v nájemní smlouvě není každoroční zvyšování nájemného ujednáno, má i přes to pronajímatel možnost navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě (§ 2249 OZ). Nesouhlasí-li nájemce s navrženým nájemným, má pronajímatel možnost domáhat se určení výše nájemného soudem. Soudem stanovená výše nájemného má účinky ke dni podání návrhu na určení výše nájemného soudu (§ 2249 odst. 3 OZ). Doporučujeme tedy podívat se do nájemní smlouvy, zdali tam není zvyšování nájemného sjednáno. Je-li ve smlouvě sjednána možnost pronajímatele jednostranně navýšit nájemné o inflaci, může se tak stát i zpětně k 1. 1. 2020, dovoluje-li to smlouva. Ve Vašem případě vzhledem k tomu, že je navýšení nejspíše reakcí na požadované úroky z jistoty, by se mohlo jednat o jednání v rozporu s dobrými mravy (580 OZ) či zneužití práva (§ 8 OZ). K tomuto závěru ovšem nemáme dostatek informací. Pokud však v nájemní smlouvě nenajdete ujednání opravňující pronajímatele jednostranně zvýšit nájemné či jiné ujednání o zvyšování nájemného, musí pronajímatel postupovat dle § 2249 OZ, který zvýšení nájemného se zpětnou účinností nepředpokládá (výjimka je v odst. 3, kdy zvýšení určuje soud, a i zde má určení zvýšení nájemného účinky ke dni podání návrhu na soud). Nikdo Vás tedy nemůže nutit přistoupit ke zvýšení nájemného se zpětnou účinností.

Ad. 3) Úhrada úklidu Dle § 2255 OZ má nájemce povinnost užívat byt řádně v souladu s nájemní smlouvou, která se promítá v § 2257 odst. 2 OZ, podle kterého nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu (např. úklid) a drobné opravy související s užíváním bytu. Pokud nájemce povinnosti vyplývající z předchozích dvou ustanovení nesplní a v důsledku toho vznikne na bytu poškození nebo vada, kterou nájemce neodstraní, odstraní ji na náklady nájemce pronajímatel (§ 2267 OZ). Pokud byl byt v takovém stavu, že bylo nutno jej uklidit, a úklid provedla pronajímatelka, má právo na náhradu nákladů za úklid. Je však v tomto ohledu povinna prokázat, že byl byt v nevyhovujícím stavu, a v jaké výši jí škoda spočívající v provedení úklidu vnikla. Tento závěr se uplatní nehledě na to, zdali nájem stále trvá nebo již skončil a byt byl odevzdán. Je však nutné dodat, že pokud Vaše nájemní smlouva nestanoví něco jiného, tak pronajímatelka mohla do Vašeho bytu vstoupit jen v případě, kdy: 1) Vám to předem v přiměřené době oznámila; 2) bez oznámení bylo-li to nezbytné k zabránění škody nebo hrozilo-li nebezpečí z prodlení (§ 2219 OZ); nebo 3) před skončením nájmu za účelem prohlídky bytu zájemcem o nájem, a to ve Vaší přítomnosti (§ 2233 OZ).

Ad. 4) Účinky jednání Obecně platí, že adresné právní jednání osoby je vůči druhé osobě účinné v okamžiku, kdy se dostane do sféry dispozice této osoby (§ 570 OZ). Rozhodný je tedy den doručení. Ad. 5) Soudní vymáhání Předně uvádíme, že postup dle § 1765 a 1766 OZ není v praxi moc používán, protože není pro strany výhodný. Soudní řízení, které je zatěžující jak finančně, tak psychicky, totiž může trvat i roky, během kterých ovšem stále musíte plnit povinnosti ze smlouvy, tj. platit nájemné (poslední věta § 1765 odst. 1 OZ). Pokud je pro Vás setrvání v nájmu vzhledem k okolnostem již zjevně nevýhodné, máte možnost nájem vypovědět (i nájem na dobu určitou - § 2287 OZ). K otázce úroků z jistoty se autoritativně může vyjádřit pouze soud. Jediným nástrojem, jak soud „povolat“, je žaloba na peněžité plnění (např. elektronickým platebním rozkazem). I přes to doporučujeme nadále snahu vyřešit věci smírnou cestou. Pokud by však všechny snahy o domluvu byly marné a nezbyde Vám žádná možnost domoci se práva jinak než soudem, bude nutné, aby bylo vrácení jistoty před podáním žaloby splatné. Povinnost vrácení jistoty i s úrokem je splatná ke dni skončení nájmu. Doporučujeme ale, abyste před případným podáním žaloby pronajímatele písemně vyzval k zaplacení částky (doporučeným dopisem s dodejkou). Po splatnosti vrácení jistoty máte nárok i na úroky z prodlení z jistoty (výše úroků z prodlení je pevně stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. – momentálně 9 % p.a.). Ad. 6) Soudní poplatky Soudní řízení dle § 1766 OZ je zpoplatněno soudním poplatkem 2 000 Kč (Položka 4 odst. 1 písm. c) Sazebníku poplatků; dostupné zde: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-549#prilohy) Výše soudního poplatku za žalobu na peněžité plnění je závislá na výši žalované částky, viz Položka 1 a 2 Sazebníku soudních poplatků. V soudním řízení nemusíte být zastoupen advokátem. Využití služeb advokáta v soudním řízení ovšem vzhledem k množství procesních pravidel a znalosti problematiky velmi doporučujeme.

Zpracováno dne 27. 4. 2020

Chtěla bych dodat zboží podnikateli, který má problémy způsobené uzavřením ekonomiky kvůli koronaviru. Je možné, že už je s některými platbami v prodlení, není vyloučeno, že i více než 30 dnů. Byl by ochoten mi zaplatit hotově při převzetí zboží, ale mám obavy, že by později mohl insolvenční správce chtít peníze zpět (vydat je do insolvenční podstaty - kvůli zvýhodnění věřitele). Není vyloučeno, že by se na tohoto odběratele mohlo vztahovat některé moratorium, ale nevím to jistě, takže na toto nechci spoléhat. Hraje zde roli dobrá víra apod.?

V první řadě bude ve Vašem případě vhodné si ověřit, zda bylo u Vámi zmíněného podnikatele vyhlášeno moratorium nebo zda se dokonce nachází v insolvenci. Zjistíte to jednoduše a zdarma na webu justice.cz v insolvenčním rejstříku po zadání příslušných údajů jako je jméno, případně obchodní firma (název) společnosti, datum narození u fyzické osoby nebo IČ. Rejstřík je dostupný na tomto odkazu: https://isir.justice.cz/isir/common/index.do Pokud v insolvenčním rejstříku nebude uveden žádný záznam, patrně podnikatel ani jeho věřitelé insolvenční návrh nepodali, tedy nemohli podat ani návrh na vyhlášení moratoria. Vy budete v dobré víře, protože si takto zjistíte dostupné informace a nechcete úmyslně (nebo navzdory zjištěným informacím) zkrátit věřitele na majetkové podstatě. Co se týče zvýhodnění věřitele, insolvenční zákon hovoří v § 241 o tzv. zvýhodňujícím právním úkonu. Tímto je myšlen pouze takový právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který k dlužníkovu úpadku vedl. Jde zejména o situace, kdy by dlužník splnil dluh dříve, než se stal splatným, nebo dohodl změnu nebo nahrazení závazku ve svůj neprospěch, nebo například prominul svému dlužníku splnění dluhu. Obecně lze tomuto jednání odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké. Ve Vašem případě jde o dodání zboží, což zvýhodňujícím právním úkonem nebude, pokud jednáte za podmínek obvyklých v obchodním styku a dlužník (Vámi zmíněný podnikatel) obdržel přiměřené protiplnění (Vámi dodané zboží). Zde se předpokládá, že nejste s podnikatelem příbuzní a že osoba, v jejíž prospěch byl úkon učiněn, nemohla ani při náležité pečlivosti poznat, že dlužník je v úpadku, nebo že by tento úkon mohl vést k úpadku dlužníka. Pokud by ale v insolvenčním rejstříku záznam byl, pak je potřeba vzít na vědomí, že podle § 111 insolvenčního zákona, od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, je dlužník povinen se zdržet nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní bude náležet. Do majetkové podstaty patří, podle § 206 insolvenčního zákona, peněžní prostředky (v hotovosti i na účtu, bez ohledu na měnu). V takovém případě by Vám podnikatel nesměl zaplatit za dodané zboží. Pokud by tak podnikatel přesto učinil, mohl by se jeho věřitel (případně věřitelé) domáhat neúčinnosti tohoto jednání prostřednictvím odpůrčí žaloby. Na základě úspěšné odpůrčí žaloby byste byl později povinen, podle § 237 insolvenčního zákona, tyto peníze vydat zpět do majetkové podstaty dlužníka (zmíněného podnikatele).

Zpracováno dne 30. 4. 2020

Ráda bych se zeptala na podmínky pro požádání kompenzace pro OSVČ v mimořádné situaci pandemii Covid 19. Jsem invalidní důchodce 1. stupně, pobírám tedy invalidní důchod, zároveň jsem maminka která pobírá rodičovský příspěvek. OSVČ mám jako VEDLEJŠÍ ČINNOST. Částky, které vydělávám nejsou závratné, pracuji na doplňcích pro nevěsty a fotoproprietách pro fotografy - tedy v současné době tyto mé cílové skupiny nevydělávají, tudíž se nezájem o mé výrobky zobrazil i u mne. Můj dotaz zní - je možné požádat o tento kompenzační bonus pro OSVČ pakliže jsem uživatel 1. stupně invalidního důchodu, zároveň maminka na "mateřské dovolené" s rodičovskou podporou a běžně vydělané měsíční částky nejsou nijak závratné?

O kompenzační bonus si požádat určitě můžete. Je nutné splnit několik podmínek, které vy splňujete - 1. jste OSVČ; 2. vykonáváte tuto činnost jako činnost vedlejší, ale současně nevykonáváte zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění; 3. měla jste aktivní živnostenské oprávnění ke dni 12. března 2020; 4. činnost nemůžete vykonávat nad míru obvyklou, v důsledku krizových opatření vlády. Splnění těchto skutečností doložíte čestným prohlášením. To, že jste invalidní důchodce a zároveň na mateřské dovolené nebrání vašemu nároku na tento kompenzační bonus. V případě činnosti vedlejší jsou obě tyto okolnosti přípustné. Konkrétní informace o podmínkách a postupu jak podat žádost o podporu naleznete zde: https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2020/mf-spousti-primou-podporu-pro-zasazene-o-38055.

Zpracováno dne 30. 4. 2020

Funguji jako OSVČ na živnost pro společnost Livesport s.r.o., konkrétně v tenisovém prostředí. Píši články, což nadále funguje i v době koronavirové krize, ale má další činnost - překlady tzv. tenisových previews, tedy konkrétně zápasů, které se budou hrát - nefungují, jelikož tenis se nebude hrát na mezinárodní úrovni minimálně do 13. července. Měsíčně tak přicházím zhruba o 10 až 15 tisíc. Chci se tedy zeptat, zda mám nárok na kompenzační bonus pro OSVČ. Už jsem si požádal a 25 tisíc mi přišlo na účet, ale teď váhám, jestli podporu nevrátit, abych pak neměl problémy. Podle mě, jak jsem pochopil podmínky bonusu já, není určeno, o kolik musí příjem klesnout, ale stačí, že kvůli koronaviru je moje činnost omezena, což je. Jelikož se tenis nehraje, nejsou vytvářena tenisová previews k překládání. Splňuji tedy podle vás podmínky bonusu? A mohu zažádat o podporu i v další vlně? Jak jsem již psal, k restartu tenisového dění dojde nejdříve 13. července.

Mezinárodní zápasy a jejich překlady nejsou zrušeny z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s ohrožením zdraví SARS CoV-2 v ČR, ani z důvodu přijatých krizových opatření, nýbrž kvůli rozhodnutí zahraničních pořadatelů, případně tamních opatření. Tedy podnikání sice omezeno je, nicméně ne z důvodu ochrany zdraví v ČR, ani omezení činnosti krizovými opatřeními, a nárok na kompenzační bonus tedy nikdy nevznikl. Vrácení tohoto bonusu je správným krokem. Stále se však jedná o náš právní názor a zcela rozhodujícím by bylo rozhodnutí správce daně.

Zpracováno dne 30. 4. 2020

Jsem student, který si přivydělává při studiu finančním poradenstvím. Chtěl bych se zeptat, zda mám nárok na bonus OSVČ za květen, když je téměř vše již povoleno. Ikdyž se vše povoluje, stále pociťuji, že se lidé bojí a nechtějí se moc scházet na schůzky. Aktivita je nižší a příjem je tedy také nižší.

Ve Vašem dotazu se ptáte, zda máte nárok na tzv. kompenzační bonus za období 1. 5. - 31. 5. 2020 i přesto, že vaší živnosti „nic nebrání“. 

Obecně pro získání kompenzačního bonusu se podmínky pro období května neliší od podmínek pro období od 12. března do 30. dubna 2020. Aby tedy osoba měla nárok na kompenzační bonus musí být OSVČ, ke dni 12. 3. 2020, a je třeba aby nemohla samostatnou výdělečnou činnost zcela nebo z části vykonávat nad míru obvyklou v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření, a to zejména z důvodu: 

1. nutnosti uzavřít provozovnu subjektu kompenzačního bonusu či omezit její provoz,
2. karantény subjektu kompenzačního bonusu nebo jeho zaměstnance,
3. péče o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážky v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance,
4. omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo
5. omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu.

To, že jste student nekoliduje s nárokem na získání kompenzačního bonusu. 

Ačkoli se restriktivní opatření proti šíření koronaviru uvolňují, dle stránek Finanční správy mají na kompenzační bonus nárok i OSVČ, kterým objektivně v jejich činnosti nic nebrání, avšak jejich „činnost bude nadále významně omezena“ (bod č. 43).

Odpověď na váš dotaz tedy je: Podle našeho názoru nárok na  kompenzační bonus za období 1. 5. - 31. 5. 2020 teoreticky máte, pokud vaše činnost bude nadále významně omezena a splňujete všechny podmínky (blíže o podmínkách zde). Nicméně je třeba důrazně připomenout, že kompenzační bonus se vztahuje především na OSVČ, jejich činnost byla opatřeními významně omezena (uzavřené provozovny, kanceláře, osoby podnikající v cestovním ruchu atd.). Situace, kdy OSVČ nic nebrání a lidé se “jen bojí” setkávat je bohužel otázka rizika podnikání, nikoli důsledek zásahů státní správy pro zmírnění postupu pandemie. Jinými slovy, pokud jste takto zasažen nebyl již v rámci prvního období, tak je možné, že jste neměl nárok na kompenzační bonus ani za první období. 

V závěru chceme jen připomenout, že v případě pochybností o řádném získání kompenzačního bonusu je důkazní břemeno na straně daňového subjektu (tedy OSVČ) a je na správci daně jak danou situaci vyhodnotí. Může nastat i situace, kdy správce daně bude kompenzační bonus včetně příslušenství vymáhat zpět. 

Chápeme, že koronavirus negativně ovlivnil Vaši činnost, je třeba ale připomenout, že dnešní moderní doba umožňuje setkávání i v online prostředí. V návaznosti na omezení šíření koronaviru a zachování četnosti Vašich schůzek je pak vhodné tuto možnost pečlivě zvážit. 

Veškeré výše uvedené závěry jsou naším právním názorem. V konečném důsledku je rozhodnutí pouze na správci daně a vzhledem k výjimečnosti situace se nedá nijak předvídat. 

Zpracováno 7. 5. 2020

Na základě informací z vašich web stránek se na Vás dovoluji obrátit s prosbou o radu. Jsem jednatelem s.r.o. a současně jejím zaměstnancem. Zažádal jsem si o dotaci na mzdy z programu Antivirus. Z pracovního úřadu mi přišla odpověď, že mou mzdu mi proplatit nemohou, jelikož jsem jediným jednatelem společnosti. Přijde mi paradoxní, že pokud by měla společnost 2 a více jednatelů, pak by k proplacení došlo. Je to takto právně v pořádku? Když jsem sledoval vystoupení ministra Havlíčka, mluvil o tom, že to proplácené bude i jednatelům. Mám nárok na nějakou jinou podporu státu? Když jsem četl podmínky nové podpory pro s.r.o., tak tam je zase podmínkou být jediným jednatelem, ale bez zaměstnanců…

Program Antivirus je určen zaměstnavatelům, jejichž hospodářská činnost byla ohrožena v důsledku šíření nákazy. Podstatou Programu je poskytnutí příspěvku na plnou či částečnou úhradu mezd, které budou zaměstnancům náležet z důvodu překážky na straně zaměstnance (nařízení karantény) nebo na straně zaměstnavatele (překážka – uzavření provozovny z důvodu nařízení vlády uzavřít provoz), bude-li prokázáno, že překážka v práci vznikla v důsledku nákazy COVID-19. Počet jednatelů společnosti není pro získání příspěvku relevantní. Do tohoto Programu se tedy mohou zapojit i společnosti s jedním jednatelem. Rozhodující skutečností je ovšem to, že v rámci Programu Antivirus nelze příspěvek poskytnout na zaměstnance, který je zároveň jednatelem společnosti či členem statutárního orgánu zaměstnavatele, jestliže pracovní smlouva byla podepsána stejnou fyzickou osobu jak na straně zaměstnavatele, tak zaměstnance (viz Manuál pro zaměstnavatele, str. 4, k dispozici zde: https://www.mpsv.cz/documents/20142/1443715/Manual_Program_Antivirus_v4.pdf/). Domnívám se, že právě z tohoto důvodu mohla být Vaše žádost bohužel zamítnuta. (Pokud byste ovšem žádal o poskytnutí příspěvku na náhradu mezd dalších zaměstnanců, argumentace Úřadu práce by nebyla zcela korektní.) V současné době probíhá schvalování druhé novely Zákona o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 (Zákon č. 159/2020 Sb.). Po schválení novely by měly mít nárok na kompenzační bonus po splnění konkrétních podmínek i s.r.o. Poslanecká sněmovna tuto úpravu schválila dne 6.5.2020 a dále o ní bude ještě rozhodovat Senát. Pokud Senát poslaneckou verzi podpoří, mohl by být legislativní proces dokončen přibližně v polovině května a v té době by mohlo být následně zahájeno podávání žádostí a výplata kompenzačního bonusu. Příspěvek je určen pro společnosti s.r.o. s nejvýše dvěma společníky, kde o podporu mohou požádat oba. Může být i více společníků, kteří ovšem musejí být v přímém příbuzenském vztahu. V takovém případě mohou o podporu požádat všichni. Stejně jako u podpory OSVČ nesmí být žadatel současně zaměstnancem účastným na nemocenském pojištění (s výjimkou zaměstnání v dané společnosti § 2a odst. 2 písm. b) návrhu zákona) a nesmí na sebe v daném období čerpat státní podporu zaměstnanosti v rámci Programu Antivirus. Nesmí také jít o stejného žadatele, který již bonus čerpá z titulu OSVČ. Podmínkou žadatele je to, že společnost nemohla z důvodu šíření koronaviru či krizových opatření vykonávat svoji činnost nad míru obvyklou. Z Vašeho dotazu přesně nevyplývá, kolik společníků má s.r.o., ve které jste jednatelem. Pokud splníte zákonné požadavky, mohl byste na kompenzační bonus mít nárok. Ještě bych chtěla uvést, že zákon pamatuje na maximální počet společníků, zatímco počet řadových zaměstnanců nehraje roli. Ráda bych Vám doporučila sledovat aktuální vývoj situace k dané problematice. Konkrétní instrukce pro zisk kompenzačního bonusu pro s.r.o. budou po přijetí novely i k dispozici na webových stránkách Finanční správy.

Zpracováno 11. 5. 2020

Podle jakého kritéria jako živnostník poznám, že se můžu dovolat vyšší moci dle občanského zákoníků vůči dodavatelům a lidem, kteří mi na podnikání půjčili (jako soukromé osoby)? Musí jít o uzavření provozovny na základě opatření vlády či ministerstva zdravotnictví? Co když mám jednu kamennou provozovnu, která musela být uzavřena, ale zároveň mám e-shop, který byl v provozu, nicméně u něj došlo k určitému snížení tržeb. Může se vyšší moc vztahovat i na situaci, kdy už je kamenná provozovna otevřená, ale chodí méně lidí, protože se drží doporučení na omezení pohybu po venku? Je mi zřejmé, že by bylo vhodné se dohodnout. Ráda bych ale měla v ruce určité právní argumenty.

Institut vyšší moci jako takový by Vám mohl pomoci pouze v případě povinnosti nahradit škodu vzniklou nesplněním závazku, avšak v případě současné pandemie je velmi nepravděpodobné, že by ovlivnil povinnost včasného plnění peněžitého dluhu či způsobil zánik takového závazku pro nemožnost plnění. Součástí smlouvy však může být ustanovení, které vylučuje prodlení v případě vyšší moci a v takovém případě se můžete odvolat na ně. Doporučujeme tedy smlouvu důkladně pročíst. Pokud však ve Vaší smlouvě takové ustanovení není, Vaše povinnost včasného placení trvá i přes existenci vyšší moci. Co se týče definice vyšší moci, často bývá poměrně přesně vymezena právě přímo ve smlouvě a v takovém případě se pak v daném smluvním vztahu vychází z ní. Pokud ovšem takové ustanovení smlouva neobsahuje (a z Vašeho popisu usuzuji, že pravděpodobně ne), je posuzování značně komplikovanější a vychází zejména z rozhodovací praxe soudů a může se lišit případ od případu. Ve vztahu k Vaší situaci můžeme říci, že o vyšší moc se jedná v případě, kdy byla smlouva uzavřena ve chvíli, kdy nebylo možné předvídat propuknutí a rozšíření pandemie a s ní související vládní a další opatření a jejich dopadům nebylo možné i přes veškeré vynaložené úsilí zabránit. Lze tedy dovozovat, že uzavření provozovny na základě vládního opatření téměř stoprocentně za vyšší moc považovat můžeme. Menší návštěvnost otevřené provozovny už je méně jednoznačná, navíc by bylo velice obtížné prokázat, že ztráta zákazníků má příčinnou souvislost s omezením volného pohybu osob. Jak jste sama uvedla, nejvhodnější cestou je dohoda s odkazem na vyšší moc způsobenou shora uvedenými důvody, avšak souhlas protistrany bude založen na vzájemné vstřícnosti a pochopení v současné době.

Zpracováno 13. 5. 2020