Náhrada škody

Podle krizového zákona se nahrazuje pouze škoda způsobená v příčinné souvislosti s krizovým opatřením. Podmínky jsou obecně: (i) vznik škody na straně fyzické či právnické osoby (ii) příčinná souvislost mezi krizovým opatřením a vznikem škody (resp. újmy) (iii) a také to, že si škodu nezpůsobil sám poškozený (např. zanedbáním preventivní povinnosti předcházet škodám viz níže). 

Příčinná souvislost v praxi znamená, že škoda musí být způsobena krizovým opatřením, nikoliv pandemií samotnou. Nelze proto počítat výši škody tak, že před pandemií měl určitý podnik obrat v určité výši, nyní po krizovém opatření má obrat nižší, a rozdíl představuje škodu tohoto podniku (resp. ušlý zisk). Škoda bude zpravidla nižší, neboť je nutné zohlednit stav, který by nastal i bez krizového opatření, tj. lidé by za situace pandemie do podniku či obchodu ve stejném počtu nedorazili ani bez krizového opatření a podnikatel by žádných tržeb (a tedy ani zisku) nedosáhl. Proto je třeba pracovat s hypotetickým stavem, kdyby žádná opatření přijata nebyla. Je totiž možné, že při poklesu poptávky za stavu pandemie by podnikatel žádného zisku nedosáhl. Stejně tak nelze jako škodu nárokovat zaplacený nájem či platby za zaměstnance, neboť tyto náklady nebyly krizovým opatřením způsobeny; nejsou přitom podle většinového výkladu splněny ani právní podmínky pro jejich náhradu jako marně vynaložených nákladů. 

Doporučení: Položte si otázku, zda škoda opravdu souvisí přímo s krizovým opatřením, nebo by vznikala i bez něj v důsledku samotné pandemie. 

Zpracováno dne 31. 3. 2020

Ušlý zisk představuje majetkový prospěch (tj. zvýšení majetku), ke kterému by jinak došlo, ale v důsledku krizových opatření k němu nedošlo. Jde např. o ztrátu marže z prodejů, které by se – nebýt krizového opatření – uskutečnily. 

Ušlý zisk je samozřejmou součástí škody. Názory týkající se nahrazení ušlého zisku se ovšem různí a jasné shoda nepanuje. Je třeba si připustit, že při povinnosti hrazení ušlého zisku (v absolutní šíři, kterou naznačují některé právní rozbory některých advokátů) by stát vůbec nemusel mít prostředky na tyto úhrady (což se ostatně týká náhrady škody obecně). Nelze proto přesně předvídat, jakým způsobem budou správní orgány a soudy k náhradě ušlého zisku přistupovat. To ukáže až praxe. 

Zpracováno dne 31. 3. 2020

Nárokovat náhradu škody je nutné do 6 měsíců od doby, kdy jste se o škodě dozvěděl/a, nejpozději však do pěti let od vzniku škody. O většině škod se jistě nyní dozvídáte bezprostředně, tedy relevantní lhůtou je lhůta 6 měsíců a tu je nutno dodržet. 

Žádost o náhradu škody se podává písemně u příslušného orgánu krizového řízení, který opatření nařídil. V tomto případě nařídila krizové opatření Vláda ČR. Prakticky je třeba nárok uplatnit u Úřadu vlády ČR, nicméně adresován bude Vládě ČR. 

Žádost není zpoplatněna. 

Doporučení: Informace je vhodné ověřit na konkrétním správním orgánu a dále je konzultovat např. s advokátem. 

Zpracováno dne 31. 3. 2020

Žádost o náhradu škody musí obsahovat podrobné zdůvodnění, zejména vysvětlení, v čem škoda spočívá, jaká je její výše, a jaká je příčinná souvislost s krizovým opatřením (viz výše). 

Vznik všech těchto prvků prokazuje poškozený (např. znaleckým posudkem, který hradí ze svých zdrojů). Prokázání škody lze napomoci pečlivou evidencí vznikajících škod a jejich důsledným dokladováním. 

Nicméně, ani znalecký posudek a Vaše pečlivost nemusí znamenat úspěch. Pokud správní orgán bude Váš nárok rozporovat a škodu nepřizná, řízení může skončit i u soudu. Je proto nutné počítat s tím, že spor o náhradu škody může trvat i několik let a náklady se mohou zvyšovat v závislosti na nákladovosti soudního řízení. 

Doporučení: Při vyčíslení je vhodné držet spíše střízlivějších odhady škod, které mohou být správním orgánem akceptovány bez větších problémů. Nelze pravděpodobně očekávat, že stát nahradí škody v plné výši. Doporučujeme dále kontaktovat např. advokáta. 

Zpracováno dne 31. 3. 2020

Na otázkou nelze s jistotou odpovědět, pravděpodobnost je ale určitě menší. Dne 24. března. 2020 došlo skutečně ke změně. Původní krizové opatření Vlády ČR bylo nahrazeno opatřením Ministerstva zdravotnictví (usnesení vlády č. 279 ze dne 23. března 2020) podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. 

Tato skutečnost může uplatnění nároku na náhradu škody vůči státu problematizovat. Zákon o ochraně veřejného zdraví (na rozdíl od krizového zákona) totiž neobsahuje žádné ustanovení o náhradě škody státem. Bylo by teoreticky možné se opřít o úpravu v zákoně č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, pokud by byl ovšem prokázán protiprávní postup státu; případně by bylo možno považovat i nové opatření za opatření krizové. Bude záležet, jak se k situaci postaví soudy (neexistuje precedent a výklady se různí). 

Doporučení: Vzhledem k tomu, že krizová opatření podle krizového zákona skončila 24. března 2020., evidujte vznikající škody, pokud možno i s dělením na dobu před 24. březnem (podle krizového zákona) a dobu po 24. březnu (podle zákona o ochraně veřejného zdraví). 

Zpracováno dne 31. 3. 2020

Ano. Pokud si chcete nárok na náhradu škody zachovat v plné míře, je třeba škodám aktivně předcházet, resp. je snižovat. Škody, kterým bylo možno nějak zabránit, si každý hradí sám. Je tedy nutno si počínat tak, aby nevznikaly zbytečné náklady (např. snížením stavu zaměstnanců, pokud nepředpokládáte jejich vytížení). Potřebné je také využít veškeré dostupné státní i nestatní formy podpory, neboť i skrze ně lze škody minimalizovat (viz níže). Pokud tak neučiníte, stát se může v tomto rozsahu své odpovědnosti k náhradě škody zprostit (tj. zaplatí Vám o to méně). 

Doporučení: Pokuste se snížit škodu například tím, že změníte přístup k Vašemu podnikaní, tj. nově budete komunikovat se zákazníky online či po telefonu, zřídíte e-shop, „okénkový prodej“, rozvoz občerstvení, přednášky online a další. Využijte státní i nestatní formy podpory. Pokuste se na situaci adaptovat a naučte se s ní pracovat. Váš přístup může být rozhodující při posuzování výše škody. 

Zpracováno dne 31. 3. 2020

Předtím, než budete uvažovat o náhradě škody podle krizového zákona (či jiných předpisů), je vhodné využít různé podpůrné programy či finanční pomoc, které Vás mohou přesvědčit o tom, že proces řízení o náhradě škody nebudete podstupovat. Nezapomínejte na to, že nárokovat náhradu škody na státu není jednoduché a výsledek je nejistý. 

Doporučení: Hledejte varianty, jak k aktuální situaci přistoupit a jednejte sami. Pokud se nyní domníváte, že do budoucna můžete mít problém (zejména finanční), řešte situaci nyní a neotálejte. Pokuste se eliminovat výdaje na minimum, dále oslovte pronajímatele s žádostí o posunutí splatnosti či snížení nájemného, kontaktujte dodavatele a odběratele, oslovte zaměstnance se změnou pracovní smlouvy, oslovte svoji banku o odklad splátek a další. 

Zpracováno dne 31. 3. 2020

• Opatření na pomoc osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ)

• Opatření na pomoc právnickým osobám