Ostatní

1. Může obec vytvořit „krizový štáb“ ? Myslím ve složení zaměstnanců radnice a dobrovolníků majících základní povědomí o projektovém a krizovém řízení, dopravě, komunikaci a sdělovacích prostředcích, oblasti zdravotní apod.

2. Je pravda, že se jako otec se nemůžu účastnit porodu své manželky?

3. Mám propadlou občanku / řidičák. Bojím se jít na úřad, abych se nenakazil koronavirem. Je to problém? Hrozí mi nějaká pokuta?

4. Mohou být v důsledku koronavirové epidemie zkráceny letní prázdniny?

5. Je možné svolat v současné době valnou hromadu? Co když společníci nemohou být fyzicky přítomní?

Nejprve je nutné zvážit, zda je opravdu potřeba svolávat valnou hromadu právě teď, v době celostátní karantény. Je třeba respektovat §186 (resp. §408 odst. 1) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen “ZOK”), dle kterého doba a místo jednání valné hromady nesmí nepřiměřeně omezovat právo společníka (resp. akcionáře) účastnit se valné hromady. Pokud vezmeme situaci, že např. jeden ze společníků (resp. akcionářů) je cizinec žijící v zahraničí, v současné době, kdy jsou zavřené hranice, by se valné hromady nemohl účastnit, i kdyby chtěl. V případě, že by tedy s jednáním valné hromady šlo počkat, bylo by to určitě vhodnější. Podobně i ve vztahu ke společníkům, kteří jsou nakažení - zejména pokud by o takovém faktu svolavatel věděl, resp. mohl a měl vědět.
Pokud však pomineme doporučení výše, resp. pokud je svolání valné hromady z nějakého důvodu skutečně neodkladné, valnou hromadu je teoreticky možné svolat. I přesto, že je omezen volný pohyb, valná hromada by mohla spadat pod šířeji chápanou výjimku - cesta za účelem výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti. O podnikatelskou činnost se jistě nejedná, musela by se uplatit výjimka "jiné obdobné činnosti". Při svolání valné hromady je určitě nutné myslet na její usnášeníschopnost. Dle ZOKu je a) u společnosti s ručením omezeným valná hromada usnášeníschopná v případě, že jsou přítomni společníci s alespoň polovinou všech hlasů & b) u akciové společnosti jsou-li přítomni akcionáři jejichž akcie co do jmenovité hodnoty nebo počtu přesahují 30% základního kapitálu.
Je však také vhodné zvážit, zda by se nemohla valná hromada konat s využitím technických prostředků na dálku nebo zda by nemohlo být rozhodováno tzv. per rollam, tzn. mimo valnou hromadu. VH s využítím technických prostředků je např. pomocí videohovoru, tato možnost však musí být zakotvena ve společenské smlouvě, resp. ve stanovách společnosti. Rozhodování mimo valnou hromadu, neboli tzv. per rollam je způsob rozhodování, kdy se valná hromada neschází osobně, ale pouze se společníkům, resp. akcionářům zašle návrh rozhodnutí valné hromady. Ti se ve stanovené lhůtě vyjádří, zda s návrhem souhlasí nebo nesouhlasí, přičemž nečinnost se považuje za nesouhlas. U společnosti s ručením omezeným je tento způsob rozhodování povolen vždy, nezakazuje-li to společenská smlouva. U akciové společnosti to však musí ve stanovách explicitně zakotveno.

Zpracováno dne 26. 3. 2020

6. Je možné se za momentální situace přestěhovat do nového bytu? V tom současném mně na konci měsíce končí výpovědní lhůta z nájmu a tudíž v něm zůstat nemohu. Lze požádat přátele o pomoc se stěhováním,...

7. Musím roušku nosit i na místech, kde nikoho nepotkám (v lese/ na zahradě/ na poli)?

8. Přivezl jsem z letiště/ nádraží osobu, která se vrátila z rizikové oblasti. Mám stejně jako tato osoba povinnost být následujících 14 dnů v karanténě?

9. Přišel jsem do kontaktu s infikovanou osobou. Mám povinnost být také v karanténě?

10. V roce 2018 jsem si zakoupil mobilní telefon v kamenném obchodě, který nemá online eshop. Telefon se mi tento týden pokazil a v dubnu skončí 24 měsíční lhůta ...

V roce 2018 jsem si zakoupil mobilní telefon v kamenném obchodě, který nemá online eshop. Telefon se mi tento týden pokazil a v dubnu skončí 24 měsíční lhůta pro uplatnění práv z vady věci. Lze prodloužit tuto lhůtu, jestliže není možné, abych do kamenné prodejny přišel a uplatnil svá práva?

Jelikož závada zřejmě nevznikla v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, jsou platná stejná pravidla jako za obvyklé situace. Na váš dotaz se tedy vztahuje § 2165 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník), ve kterém je uvedeno, že kupující je oprávněn uplatnit svá práva z vady, která vznikla v době 24 měsíců od převzetí. Pokud tedy vadu vzniklou do dvou let od koupě neprodleně oznámíte, má prodejce povinnost přijmout a vyřídit reklamaci. Pro oznámení reklamace není stanovena žádná forma, a proto může proběhnout jakýmkoli způsobem, tedy i bez kontaktu s prodejcem. Je lepší kontaktovat prodávajícího písemně, například poštou. Vadu je potřeba oznámit co nejdříve (bez zbytečného odkladu), protože pokud se tak nestane do konce reklamační lhůty, která je stejná jako záruční doba (tedy dva roky od převzetí), právo z vady věci zaniká a nelze již uplatnit. Ještě je důležité zmínit, že jako oznámení vady se považuje až přijetí zprávy prodejcem, pokud je tedy žádost o reklamaci poslána před uplynutím 24 měsíců, ale prodávajícímu přijde až po jejich uplynutí, právo zaniká. Pro další postup je vhodné seznámit se s individuálními podmínkami reklamace u konkrétního prodejce. Je možné, že bude pro reklamaci vyžadovat vyplnění nějaké písemnosti, která by měla být z podmínek dostupná. Dále je dobré prokázat pořízení věci u daného prodejce dokladem o koupi, je ovšem vhodné pořídit si fotokopie všech těchto dokumentů pro případné komplikace. Ještě je možné, že máte s prodávajícím dohodu o záruce podle § 2113 občanského zákoníku ujednanou při převzetí věci a záruka tedy může být delší než 24 měsíců. Pozor ovšem na § 2167 občanského zákoníku, podle kterého kupující nemůže reklamovat věc kvůli vadě, pro kterou bylo zboží zlevněno nebo na vadu, která vznikla běžným opotřebením. Pokud se vás toto ustanovení netýká, doporučuji neprodleně po seznámení se s individuálními podmínkami a kontaktovat obchodníka. Tím bude z vaší strany splněno všechno včas a prodejci vznikne povinnost se reklamací zabývat.

Zpracováno dne 26. 3. 2020

11. Může exekutor provést v nouzovém stavu exekuci prodejem nemovitosti, navíc v exekučním titulu je povinnému uložena povinnost nemovitost odstranit (zbourat garáž), je však vedena exekuce na prodej nemovitosti, je i toto možné?

Může exekutor provést v nouzovém stavu exekuci prodejem nemovitosti, navíc v exekučním titulu je povinnému uložena povinnost nemovitost odstranit (zbourat garáž), je však vedena exekuce na prodej nemovitosti, je i toto možné?, jestliže povinnost v exekučním titulu je jiná (ne prodej, ale zbourání nemovitosti).

Ke dni 25.03.2020 se doposud žádné z vládních opatření v souvislosti s nouzovým stavem nedotýká exekuční činnosti. Ministerstvo spravedlnosti ve svém Stanovisku k aplikaci usnesení Vlády České republiky ze dne 14. března 2020, č. 82/2020 ze dne 15.03.2020, č.j. 68/2020-SM-M/1 konstatuje, že žádné z opatření se nedotýká právních profesí jako jsou notáři, advokáti, soudní exekutoři a insolvenční správci. Zároveň však byly příslušné profese vyzvány, ať přijmou vhodná opatření k minimalizaci šíření nákazy. Vzápětí tedy Exekutorská komora ČR vydala Doporučení, ve kterém prozatím do 31.03.2020 doporučuje exekutorům, účastníkům řízení a třetím osobám jednat distančně, omezit úřední hodiny, mobilární exekuce, vyklízení prostor „kamenné dražby“ atd., tedy obecně zamezit jiným osobním kontaktům, ke kterým může docházet při výkonu rozhodnutí. S ohledem na pokračující nouzový stav se dá očekávat, že platnost daného doporučení bude prodloužena. Reálně pak Exekutorská komora ČR omezila své provozní hodiny a stejným způsobem se zachovalo i mnoho exekutorských úřadů, a to i v rámci svých jiných činností. Jelikož se však jedná ze strany Ministerstva spravedlnosti a Exekutorské komory ČR o pouhé doporučení, tak nelze z tohoto dovozovat v současnosti jakýkoliv právní nárok pro Vás jako povinného, jakož i nemůžeme s jistotou tvrdit, jak každý konkrétní exekutor v současnosti postupuje, teoreticky tedy nemusí být činnost exekutora jiná od jeho činnosti před nouzovým stavem.
Za předpokladu, že za současné situace v podobě pandemie koronaviru pro Vás vyvstala objektivní skutečnost, která by v souvislosti s bezprostředním výkonem rozhodnutí vytvořila pro Vás a Vaši rodinu obzvlášť nepříznivé následky, tak popřemýšlejte o institutu v podobě odkladu exekuce dle ust. § 54 zák.č. 120/2001 Sb., exekuční řád. Nutno dodat, že oprávněný nesmí být tímto případným odkladem exekuce vážně poškozen. Návrh na odklad exekuce se zasílá exekutorovi, který vede exekuci, spolu s důkazy a exekutor o něm rozhodne do 7 dnů, pokud nevyhoví, tak by Váš případný návrh postoupil exekučnímu soudu, který o něm rozhodne nejpozději do 15 dnů. Zároveň si však buďte vědom toho, že se jedná o případný pouhý odklad exekuce na určitou dobu, kdy po skončení této doby je dále pokračováno v exekuci. Je tedy na Vašem zvážení, zda by Vám případné odložení exekuce v něčem pomohlo, tedy byste třeba mohl stavbu mezi tím odstranit sám, sehnat peníze na úhradu nákladů exekuce apod.
Pokud jde o druhou část Vaší otázky, tak zde podotýkáme, že totožně by byla řešena i před nouzovým stavem, nicméně Vám zkusíme rámcově a zjednodušeně odpovědět, ač nemáme všechny potřebné informace a v této otázce doporučujeme, abyste se dále případně obrátil na advokáta, celá situace působí poněkud zmatečně. K odstranění stavby je potřeba rozhodnutí orgánu veřejné moci, jakým je příslušný úřad nebo soud. Děje se tak zpravidla v případě černých staveb, neoprávněných staveb na cizím pozemku, staveb na cizím pozemku, ke kterým přestal existovat právní titul opravňující k jejich užívání apod. U neoprávněných staveb, které byly postaveny před 1. lednem 2014 na cizím pozemku, případně k nim přestal existovat právní titul, pak bylo a je možné navrhovat vedle jejich odstranění ze strany majitele pozemku v souladu s ust. § 135c odst. 2 starého občanského zákoníku přikázání za náhradu majiteli pozemku. Neoprávněné stavby na cizím pozemku postavené po 31.12.2013 jsou automaticky součástí pozemku, přičemž majiteli pozemku zůstala zachována možnost (vedle několika dalších institutů dle občanského zákoníku) dožadovat se odstranění stavby podle § 1085 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Vedle tohoto existuje pak ještě odstranění stavby na základě rozhodnutí úřady, kdy by byla stavba postavena třeba i na vlastním pozemku, ale bez příslušných rozhodnutí stavebního úřadu, podle § 129 zák.č. 183/2006 Sb., stavební zákon. Oboje odstranění stavby (ať už podle občanského zákoníku nebo podle stavebního zákona) mohou být prováděna exekutorem. Je vyloučeno, aby exekutor byl zmocněn k odstranění stavby, pokud by neexistovalo takové rozhodnutí, přičemž pokud by v příslušném rozhodnutí bylo rozhodnuto o odstranění stavby, tak je vyloučeno, aby samovolně výkon rozhodnutí v podobě odstranění stavby prováděl prodejem téže stavby. Pokud se tedy nejedná ve Vašem případě o rozhodnutí, které přikazovalo nebo rovněž i připouštělo ve výroku rozhodnutí přikázání dané stavby za náhradu vlastníku pozemku (v případě postupu podle občanského zákoníku), tak se jedná o neoprávněně vedenou exekuci. V takovém případě se pak podává u příslušného exekutora návrh na zastavení exekuce podle § 55 exekučního řádu. Zároveň však mějte na paměti to, že v rámci nalézacího řízení (řízení předcházející, např. rozhodnutí o odstranění stavby), jakož i řízení exekučního, vznikají vždy určité náklady, kdy tyto náklady exekutor vymáhá, což lze provádět i prodejem nemovité věci, exekutor tedy může vydat pro uspokojení těchto nákladů i příkazy dopadající na další nemovité věci. Samotné vydání příkazu k prodeji nemovité věci však neznamená to, že nakonec skutečně dojde k prodeji dané nemovité věci v dražbě (jak je tomu většinou), povinný nadále může uhradit dluh například srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky apod.

Zpracováno dne 27. 3. 2020

12. Organizátoři závodů v současné době přesouvají závody z jarní sezóny do podzimní. Mění termíny a někteří z nich se rozhodli nevracet startovné, ale přesunout je.

Organizátoři závodů v současné době přesouvají závody z jarní sezóny do podzimní. Mění termíny a někteří z nich se rozhodli nevracet startovné, ale přesunout je. Ovšem na podzim je celá řada jiných závodů. Chtěl jsem se Vás zeptat, je možné, přesunout závod a nevrátit mi startovné, když s tím nesouhlasím?

Vaši situaci rozdělím do dvou základních rovin.
V rámci první z nich je potřeba zvážit platnost ustanovení o nevrácení vstupného, které má organizátor uvedeno na svých webových stránkách. V rámci tohoto smluvního ujednání Vám ve své podstatě organizátor říká, že v případě, kdy nastanou určité okolnosti, které nemůže ovlivnit, nevznikne Vám nárok na vrácení vstupného. Smlouvu jste ovšem uzavřel jako spotřebitel a jako takový jste v českém právním řádě chráněn proti ujednáním, která nepřiměřeně zkracují Vaše práva, což je tento případ. Dle § 1815 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), se pak k takovým ujednáním nepřihlíží. To v praxi znamená, že nastává situace, jako by ke sjednání takového ustanovení vůbec nedošlo.
Druhou rovinou je ve Vašem případě § 2006 OZ. Tento § upravuje zánik závazku v případě tzv. následné nemožnosti plnění. O nemožnost plnění se dle zákona nebude jednat v případě, kdy by za Vás mohl závazek splnit někdo jiný. To ale není Váš případ. Jelikož účast na běžeckém závodě je ryze osobní povahy, lze si stěží představit, že by se závodu účastnil někdo místo Vás, aniž by to pro Vás neznamenalo podstatnou změnu. V takovém případě tak závazek zaniká. Dostaneme se tedy potenciálně do situace, kdy organizátor závodu od Vás obdrží peníze, ale neposkytne Vám za ně žádnou protihodnotu. V případě, kdy by Vám organizátor odmítl vrátit vstupné, jednalo by se na jeho straně o tzv. bezdůvodné obohacení dle § 2991 OZ. Finanční prostředky takto nabyté je Vám tak organizátor povinen vrátit. Zde se vracím k první části odpovědi a znova upozorňuji, že smluvní ujednání o skutečnosti, že se vstupné nebude vracet, Vás nemusí zajímat, jelikož se k němu nepřihlédne.

Zpracováno dne 27. 3. 2020

13. Jsme dům se čtyřmi bytovými jednotkami v Praze 6, který je momentálně v rekonstrukci. Stavební firma chce po cca dvouměsíční přestávce znovu co nejdříve zahájit další práce. Dělníci jsou Slováci, Ukrajinci, možná Rumuni.

14. Švagr potřebuje udělat zabijačku prasete, jelikož je nutno na této akce více osob, cca 8 osob (bratři, sestry, švagrové a švagři + řezník). Zabijačka by se dělala u švagra doma.

Švagr potřebuje udělat zabijačku prasete, jelikož je nutno na této akce více osob, cca 8 osob (bratři, sestry, švagrové a švagři + řezník). Zabijačka by se dělala u švagra doma. Jak by se na tuto akci, která se musí dle zdravotního stavu prasete uskutečnit do max. týdne pohlíželo dle nynějšího práva (v této době), když sousedé jsou všímaví a možná i akční v poskytování informací (udávání). Může se tato "akce" uskutečnit bez "možného" postihu? Nevíme, jak se zachovat.

Pokud udělá Váš švagr zabijačku, bude to problematické hlavně s ohledem na omezení volného pohybu osob (nepředpokládám, že všechny osoby, které budou na zabíjačce, žijí se švagrem v domácnosti). To je za současného stavu provedeno Mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví ze dne 23.3.2020, č.j. MZDR 12745/2020-1. Odkaz na mimořádné opatření Vám zde přikládám: http://www.mzcr.cz/dokumenty/mimoradne-opatreni-volny-pohyb-osob-na-uzemi-cr_18799_4135_1.html

Porušení tohoto opatření je přestupkem (§ 92n zákona o ochraně veřejného zdraví) a hrozí za něj pokuta (v krajních případech až do výše 3 milionů Kč, což jistě nebude případ zabíjačky). Tuto „nezbytnou zabijačku“ ale uskutečnit jde, protože spadá pod výjimky z omezení pohybu (bod I/1 a) až j) mimořádného opatření MZ).

První výjimka se týká výkonu povolání (ta by platila pro řezníka). Další míří na nezbytné cesty za rodinou nebo osobami blízkými. Jak chápu vaše informace, o rodinnou akci by šlo. Jde jen o to, zda je skutečně nezbytná, což tady může být dáno zdravotním stavem prasete. Poslední výjimka, která by připadala do úvahy, je zajištění péče o zvířata. Zabijačka je asi taky určitou formou péče o zvíře, a to opět s ohledem na jeho současný zdravotní stav.

Bylo by jen vhodné zvážit, jaký nejmenší počet osob by „zabijačkové“ práce zvládl, a v tomto nezbytném počtu zabijačku udělat. Důležité taky je, aby zabijačka skutečně proběhla u švagra doma nebo jinde v soukromí, tedy nikoliv na veřejně přístupném místě. Dále doporučuji, i přesto, že půjde o soukromou akci, respektovat hygienická opatření platící pro pohyb na veřejnosti (roušky, rukavice…), abyste snížili případné riziko nákazy.

Zpracováno dne 30. 3. 2020

15. Máme zaplacený kurz plavání pro děti a z důvodu nařízení vlády byl bazén uzavřen. Do řádného dokončení kurzu chybí 2 lekce (z 12). Tyto lekce organizátor nahradí...

Máme zaplacený kurz plavání pro děti a z důvodu nařízení vlády byl bazén uzavřen. Do řádného dokončení kurzu chybí 2 lekce (z 12). Tyto lekce organizátor nahradí.
Nicméně v průběhu kurzu došlo ke 3 omluvám účasti, které lze dle pravidel provozovatele v termínu kurzu nahradit. Tyto lekce organizátor odmítá jakkoliv kompenzovat – a to jak formou kreditů v podobě pozdějšího nahrazení aktivity, nebo vrácením peněz. Informace od provozovatele:
XY byl uzavřen z nařízení vlády od 13.3. Nebylo možno odchodit zbývající dvě lekce (páteční kurz 3 lekce), které zbývaly do konce kurzu. Situace je opravdu složitá pro všechny strany. XY se snaží najít řešení takové, aby bylo pro vás, zákazníky, přijatené. Jakmile to situace umožní, budete mít ve vašem náhradovém systému naprogramovány 2 lekce (páteční kurz 3 lekce) jako možnou náhradu. Tyto lekce budou naprogramovány v systému i plaváčkům, kteří v dalším kurzu nebudou pokračovat. Náhradní lekce bude možno vybrat do 18.12.2020.
Pokud jste spoléhali na to, že si v posledních 14 dnech kurzu vyberete ještě nějakou náhradní hodinu - řešení pro tuto situaci nenabízíme. Toto je v současné době nad možnosti XY.
Můj dotaz je, zda-li má právo nekompenzovat nevychozené, řádně zaplacené vstupy, byť se jedná o náhrady.

XY splnil svou povinnost ze závazku, tím že Vám umožnil se zúčastnit kurzu v řádném termínu. Vaše neúčast v tomto případě nehraje roli, protože ve Vašem případě není nutnost převzetí plnění z Vaší strany. Ze zákona tedy neplyne kompenzace v případě, že jste toto plnění nepřevzal (neúčastnil jste se lekce). Abyste měl tedy nárok na určitou kompenzaci, musí být tento nárok stanoven buď ve smlouvě formou přímého ujednání nebo odkazem v obchodních podmínkách. Ve Vašem případě tuto možnost stanovuje provozní řád XY. Tento provozní řád umožňuje nahrazování lekcí, ale tato služba je brána jako nadstandartní a nevzniká na ni tedy žádný právní nárok. XY tedy nenese odpovědnost za případné nevyčerpání omluvených lekcí ani za rozsah a časovou nabídku náhradních termínů. Peníze za nevyčerpané hodiny nelze vracet ani převádět do dalších kurzů a nahrazení zmeškaných lekcí je možné jen ve stejném kurzu (nelze převádět do jiných kurzů). Z toho plyne, že pokud XY nahradí jen ty dvě lekce, které řádně neproběhli, tak na kompenzaci žádných jiných (včetně omluvených) nemáte nárok, jelikož nemáte možnost si nahradit nevyužité lekce (které jste nevyužil v řádném termínu) v probíhajícím kurzu. Z pohledu ochrany spotřebitele je zde vše také v pořádku, jelikož XY nestanovuje nic ve Váš neprospěch.

Zpracováno dne 30. 3. 2020

17. Mohu za situace pandemie u pronajímatele bytu (či prostoru k podnikání) uplatit nárok na slevu z nájemného?

18. Mám dotaz k řešení problému své dcery, která provozuje větší masážní salon. Vzhledem k současné situaci s karanténou není schopná zaplatit nájemné za duben (splatnost do 31. 3.).

Mám dotaz k řešení problému své dcery, která provozuje větší masážní salon. Vzhledem k současné situaci s karanténou není schopná zaplatit nájemné za duben (splatnost do 31. 3.). Já jsem jí navrhoval jednat s majitelem, ale majitel objektu je zatím neústupný a vyhrožuje finančními sankcemi, případně okamžitým zrušením nájmu (prý to má takto ve smlouvě). Jaké řešení byste navrhovali?

I přes omezující současný stav platí zásada, že smlouvy se mají dodržovat, a strany by si tedy měly poskytnout sjednané plnění.
Pro úplné posouzení situace Vaší dcery by bylo nutno zohlednit celou smlouvu včetně toho, jestli obsahuje obchodní podmínky, jejich formu, případně i to, zda jde o smlouvu formulářového typu. Strany si totiž mohou sjednat podmínky odchylně od zákona, v některých případech ale právní předpisy poskytují zvýšenou ochranu. Mohu Vám tedy nastínit pouze úpravu v zákoně, která by ale byla rozhodující jen v případě, že by ve smlouvě tato ujednání nebyla upravena.
Strany si mohou sjednat pokutu pro případné porušení smluvní povinnosti (§ 2048 občanského zákoníku). Soud může nepřiměřeně vysokou pokutu na návrh dlužníka snížit. Při posouzení, zda je pokuta nepřiměřeně vysoká, hraje roli hodnota a význam povinnosti platit nájem.
Ustanovení o nájmu prostoru sloužícího k podnikání upravuje NOZ v § 2302 a následujících. Pokud byl nájem uzavřen na dobu určitou, pronajímatel jej může vypovědět před uplynutím sjednané doby, pokud nájemce hrubě porušuje povinnosti, zejména je-li po dobu delší než jeden měsíc v prodlení s placením nájemného. Výpovědní lhůta je tříměsíční (§ 2309-2310 NOZ).
Pokud je nájem sjednán na dobu neurčitou, pronajímatel jej může vypovědět v šestiměsíční nebo tříměsíční výpovědní době. Tato kratší doba se uplatní, pokud má k výpovědi vážný důvod, což bude zahrnovat i neplacení nájemného (§ 2312 NOZ).
Pokud Vaše dcera nepřevzala nebezpečí změny okolností (což by bylo případně stanoveno ve smlouvě), může se domáhat obnovení jednání o smlouvě podle § 1765 NOZ. Došlo totiž k výraznému snížení hodnoty předmětu plnění, pronajímaný prostor pro podnikatele nemá v současném stavu téměř žádnou cenu. To ho ovšem neopravňuje k tomu, aby odložil plnění.
Doporučila bych Vám sledovat jednání vlády, která v současné době řeší pomoc podnikatelům. V současnosti např. Českomoravská záruční a rozvojová banka poskytuje bezúročné půjčky s ročním odkladem splátek, stejné úvěry poskytují i komerční banky. V legislativním procesu jsou právní předpisy, které, pokud budou schváleny, ulehčí podnikatelům od povinných plateb na důchodovém a zdravotním pojištění nebo prominou červnové zálohy na daň z příjmů. Více informací naleznete na stránce Ministerstva průmyslu a obchodu: https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/prehled-pomoci-podnikatelum-a-zivnostnikum--253649/.
I přes slíbenou pomoc je ovšem třeba držet se při zemi, realisticky zhodnotit podnikání a jeho možnou budoucnost a dobře si rozmyslet, do jakých závazků je na místě vstupovat. Situace je pro živnostníky mimořádně obtížná a neexistuje žádný zaručený způsob, jak se s ní vypořádat.

Zpracováno dne 26. 3. 2020

19. Snažím se udělat si jasno v otázce návštěv dětí zákonnými zástupci. Co konkrétně brání využití práva otce navštívit nezletilé (nebo práva nezletilého být navštíven zákonným zástupcem)?

Snažím se udělat si jasno v otázce návštěv dětí zákonnými zástupci. Co konkrétně brání využití práva otce navštívit nezletilé (nebo práva nezletilého být navštíven zákonným zástupcem)? Nevím, čím se zde argumentuje, pokud zároveň nepotlačujeme práva otce, nenarušujeme jeho rodičovskou odpovědnost (mj. právo osobního styku s dítětem, péči o jeho zdraví a jeho ochranu). Argumentovat přítomností jednoho zákonného zástupce, matky, snad nelze, to mi přijde absurdní. Na jakou stranu se zákon klaní? A jakou váhu má v této celé situaci zákaz porodnice samotné, která vylučuje veškeré návštěvy, např. i na soukromých pokojích?
Když by otec dodržoval hygienické podmínky dané porodnicí, neměl by mu přístup být umožněn?

Ministerstvo zdravotnictví mimořádným opatřením ze dne 18. 3. (1) doplnilo dřívější (2) opatření ve věci zákazů návštěv ve zdravotnických zařízeních. Obecný zákaz je doplněn o příslušné výjimky, kdy jednou z výjimek je i návštěva nezletilých pacientů. Ministerstvo se k otázce návštěv novorozenců nikterak nevyjadřuje, resp. toto speciálně nezakazuje, a proto je na místě aplikace výjimky pro nezletilce a návštěva novorozenců bude možná.

Pokud jsou zákazy či omezení přítomny, pak jde o rozhodnutí příslušných nemocnic. Samotné navštěvování nemocnice regulovat může, avšak směrem k zákonným zástupcům (a dalším osobám dle zákona) je zákonem značně limitována (3). V úvahu přichází dvě situace, a to:

1. Došlo by k narušení poskytování zdravotních služeb – tímto zákon rozumí konkrétní a bezprostřední, nikoli potenciální ohrožení. Jde o případy, kdy zákonný zástupce opravdu trpí relevantním onemocněním. Holý fakt, že probíhá pandemie COVID-19, nepostačuje.

2. Návštěva je na základě jiného právního předpisu vyloučena – tento bod vzhledem k výjimce dle MZ aplikovat nelze.

V průběhu samotné návštěvy jste povinen řídit se vnitřním řádem nemocnice, hygienickými opatřeními a pokyny zdravotníků. Velice pravděpodobně budete podroben změření teploty a základní kontrole příznaků onemocnění COVID-19.

K podrobnějšímu výkladu Vás odkazuji na tento článek:
https://verajedlickova.cz/2018/02/20/zakaz-navstev-neni-zed/

Pamatujte však, že se země nachází v nouzovém stavu, a proto je třeba některá omezení strpět, především pak ta, která mohou ochránit zdravotní stav a práva jiných. Práva nelze vykonávat jednostranně a nemít na paměti, že svým jednáním mohu poškodit další osoby, ať už jde o blízké, pacienty či třeba zdravotníky, navíc v takto emočně vypjaté době.
Pro řešení situace by bylo vhodné nejprve kontaktovat konkrétní nemocniční oddělení a ověřit, jaká je situace.

(1) Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví – zákaz návštěv pacientů ve zdravotnických zařízeních s výjimkami ze dne 18. 3. 2020. Dostupné z: https://www.mzcr.cz/dokumenty/mimoradne-opatreni-zakaz-navstev-pacientu-v-zdravotnickych-zarizenich-v-vyjimk_18766_4135_1.html
(2) Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví – zákaz návštěv ve zdravotnických zařízeních s lůžkovou péčí ze dne 9. 3. 2020. Dostupné z: https://www.mzcr.cz/dokumenty/mimoradne-opatreni-zakaz-navstev-ve-zdravotnickych-zarizenich-s-luzkovou-peci_18675_4135_1.html
(3) § 47 odst. 1 písm. b), zákona č. 372/2011 Sb., zákon o zdravotních službách a podmínkách jeho poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších přepisů. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-372

Zpracováno dne 31. 3. 2020

20. Zaměstnavatel - stavební společnost, má nasmlouvané zakázky s přesně danými termíny. Jeho zaměstnanci přijíždějí ze zahraničí, tedy nejsou nyní vpuštěni do republiky a tedy není, kdo by na zakázkách pracoval. Jak se může stavební společnost vyhnout...

Zaměstnavatel - stavební společnost, má nasmlouvané zakázky s přesně danými termíny. Jeho zaměstnanci přijíždějí ze zahraničí, tedy nejsou nyní vpuštěni do republiky a tedy není, kdo by na zakázkách pracoval. Jak se může stavební společnost vyhnout postihu/sankci za nedodržení termínů, jelikož už teď ví, že nebude možné dodržet? Případně je nějaký způsob, jak sankce snížit? Za předpokladu, že smluvní úprava pro tuto situaci zcela chybí.

Při splnění podmínek se může jednat o objektivní nemožnost plnění, způsobenou vyšší mocí. Situace se dá do jisté míry řešit těmito alternativními cestami: Dohodou, vyvoláním jednání o změně smlouvy (§ 1765 zákona č. 89/2012), zproštěním se povinnosti k náhradě škody (§ 2913 odst. 2 zákona č. 89/2012) a zánikem povinnosti pro následnou nemožnost plnění (§ 2006 zákona č. 89/2012). Situaci doporučuji řešit ideálně v tomto pořadí, tedy nejprve se snažit domluvit a až poté přistoupit k dalším institutům.
Navrhnul bych následující postup:
1) Zkontrolovat smlouvu a vše dokumentovat.
• Cílem je odhalit možnou úpravu situací, která může měnit obecný zákonný režim. Ve smlouvě se zaměřit na formulace jako „vyloučení § 1765 a 1766 občanského zákoníku“ nebo „strany na sebe přebírají nebezpečí změny okolností“, které vylučují Vaše právo vyžadovat nové jednání o smlouvě. Když doložku obsahuje, nepůjde využít institut vyvolání jednání o změně smlouvy.
Dále zda-li nejsou definovány neodvratitelné a nepředvídatelné překážky. Zákon totiž případy těchto překážek nevyjmenovává a dále případnou jinou úprava odpovědnosti za škodu způsobenou nesplněním závazku způsobeného vyšší mocí.

• Jsou zde smluvní pokuty? U nich jste totiž odpovědný absolutně, bez ohledu na příčinu porušení a nelze se povinnosti zbavit. Jedná se však o dispozitivní ustanovení a záleží tedy na dohodě s protistranou. Případná soudní moderace (zmírnění smluvní pokuty) je spíše méně pravděpodobná. Ustanovení § 2051 občanského zákoníku sice upravuje moderaci smluvní pokuty, kdy nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit. Soudy však doposud nepřihlížely při posuzování ke skutečnostem, které nastaly po sjednání smluvní pokuty (jako v tomto případě). Individuální posuzování všech zvláštností příkladu však dává určitou naději, kdy by závěry soudu ohledně moderace smluvní pokuty při takové krizové situaci, jakou je koronavirus, mohly být jiné.

• Dokumentace celého procesu je zásadní. Existenci překážky budete muset prokázat. Zajišťujte tedy v každém okamžiku možné důkazy pro případné spory, které budou nejspíše až za pár let. Bude totiž nutné nějak osvědčit stav, který je nyní. Prokázat bude nutné, že: a) opatření související s koronavirem byla hlavní příčinnou nesplnění smluvních povinností (nestalo by se to bez této situace). b) Bylo vynaloženo úsilí k překonání překážky (např. snaha získat náhradu za zaměstnance, různá opatření pro řešení této situace).

2) Situaci oznámit protistraně a požádat o řešení dohodou (změna podmínek / ukončení závazku dohodou/ posunutí termínů).
• Vyvolat jednání o změně smlouvy podle § 1765. Uplatnění neopravňuje odložit plnění, ale dává možnost, aby o změně smlouvy rozhodl soud a obnovil rovnováhu ve smlouvě anebo aby smlouvu za určitých podmínek zrušil. Uplatnit právo je nutné v přiměřené lhůtě (2 měsíce), od okamžiku, kdy jsme se dozvěděli o změně okolností (nejspíše tedy od doby uzavření hranic pro vaše zaměstnance). Problémová je rychlost tohoto institutu, kdy rozhodnutí soudu může být až v řádu let.
• Současně vynakládat úsilí na překonání překážky (zkusit sehnat jiné zaměstnance) a být připraveni toto úsilí prokázat (pomůže pro případné spory). Oznámení je nutné i pro splnění oznamovací povinnosti dle § 2902 a to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout! Bráníme se tím proti újmě, které mohla druhá strana po oznámení zabránit.
3) Nepůjde-li se dohodnout, přistoupit k institutu zproštění se odpovědnosti za škodu, kterou jste jinému způsobili tím, že jste nesplnili svůj smluvní závazek (§ 2913 odst. 2 zákona č. 89/2012). Ta Vás ovšem nezbavuje povinnosti plnit. Zprošťuje pouze povinnosti hradit škodu v případě nesplnění.
• Musí jednat o překážku nepředvídatelnou a nepřekonatelnou, kterou jste nemohli ovlivnit (nejen ztížení plnění). Takže je i důležitý okamžik, kdy se smlouva uzavřela. Pokud byla situace už vážná a tato opatření (zavření hranic) byla očekávatelná, nebyl by nynější stav nepředvídatelný.
• Nepřekonatelnost bude nutné dokázat marným úsilím vyřešit tuto situaci. Jednak je nutné jednat s protistranou a jednak řešit situaci jinými alternativami (zkusit nahradit zahraniční pracovníky, najít si subdodavatele atp.,). Jestli tuto překážku nelze vyřešit např. tuzemskými pracovníky a přítomnost zahraničních je nutná, půjde o nepřekonatelnou překážku. Je však nutné pamatovat na alespoň částečné plnění. Je-li tedy plnění dle smlouvy složeno s více dělitelných částí, tak by se mělo plnit alespoň částečně.
• Dále je nutné, že překážka nevznikla až když jste byli v prodlení. Ve Vašem případě tomu tak není a reagujete s předstihem (nejste v prodlení).
4) Další možností, nejspíše ovšem pouze teoreticky použitelnou, je zánik povinnosti pro následnou nemožnost plnění (§ 2006 zákona č. 89/2012).
• Kdy nemožnost plnění znamená, že ani za ztížených podmínek, většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určité době plnění nelze uskutečnit. Ve Vašem případě bude problémová jednak trvanlivost, kdy plnění bude možné provést v nedaleké budoucnosti (doufejme). Zánik povinnosti totiž vyžaduje velmi dlouhou nemožnost plnění / trvalou nemožnost.
• Dále nutné pamatovat na § 2007, kdy při nemožnosti pouhé části plnění zanikne závazek v celém rozsahu jen nemá-li pro věřitele částečné plnění význam, nebo to plyne z povahy závazku nebo z účelu smlouvy. Plnit alespoň možnou část je tedy nutné a zanikne pouze část, která splnil nelze.
• Nicméně nutné je nemožnost plnění oznámit (bez zbytečného odkladu poté, co se o tom dozvěděl), jinak budete muset nahrazovat škodu v souvislosti s opožděným vyrozuměním (§ 2008).

Zpracováno dne 1. 4. 2020

21. Chtěl jsem se zeptat jak postupovat v případě plateb na soukromých školách/školkách v období koronaviru...

Chtěl jsem se zeptat jak postupovat v případě plateb na soukromých školách/školkách v období koronaviru.
Mám dvě děti a obě navštěvují školu, kde se platí školné. Se školou mám uzavřenou smlouvu o poskytování vzdělávání (včetně mimoškolní výchovy), kde není výjimka pro pandemie definována. Škola poskytuje částečnou online výuku, ale jak asi víte, nejedná se o plnou náhradu denního vzdělávání. Je zde nějaká právní úprava pro soukromé školy, která by na podobnou situaci pamatovala a podle které bych mohl požadovat snížení nebo odpuštění školného?

I přes omezující současný stav platí zásada, že smlouvy se mají dodržovat, a strany by si tedy i tak měly poskytnout sjednané plnění. Vzhledem k tomu, že provoz mateřských škol nebyl zakázán, jde o rozhodnutí provozovatele, nejedná se o následnou nemožnost plnění a závazek nezaniká. To, že se stane plnění obtížnější, nemění povinnost plnit dluh (§ 1764 občanského zákoníku).

Pro úplné posouzení situace by bylo třeba zohlednit uzavřenou smlouvu. Jde o nepojmenovaný typ, který není podrobně upraven v občanském zákoníku. Bude se v první řadě řídit samotnou dohodou stran, v druhé řadě občanským zákoníkem v takových otázkách, které nejsou smlouvou upraveny. Pravděpodobně půjde o spotřebitelskou smlouvu, bude záležet i na tom, zda nějaká část smlouvy má charakter obchodních podmínek. Proto není možné odpovědět jednoznačně a níže uvedený závěr lze využít jedině v případě, že to smlouva nevylučuje.

Z občanskoprávního hlediska se můžete domáhat obnovení jednání o smlouvě podle § 1765 NOZ, pokud došlo k podstatné změně okolností, která založila zvlášť hrubý nepoměr tím, že došlo k neúměrnému snížení hodnoty předmětu plnění na straně školky. To neopravňuje k tomu, abyste odložil platbu. Právo domáhat se obnovení jednání nevznikne, pokud jste na sebe převzal nebezpečí změny okolností. Pokud se nedohodnete, můžete požádat soud, aby obnovil rovnováhu práv a povinností stran nebo jej dokonce zrušil. Je ovšem nutno posoudit, zda je přechod na online výuku neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění; domnívám se, že pokud se učitelé snaží s nastalou situací vypořádat a online výuka nemá formu např. pouze pokynu „Přečtěte si učebnici na straně 35-38“, nelze obnovení jednání o smlouvě vyžadovat.

Můžete také požadovat odpuštění nebo snížení školného. Podle § 123 školského zákona výši úplaty u soukromých škol stanoví právnická osoba, která činnost těchto škol vykonává. Ředitel školy nebo školského zařízení může rozhodnout o snížení nebo prominutí úplaty, a to zejména v případě žáků se sociálním znevýhodněním (§ 27/5 ŠZ) nebo zdravotním postižením (§ 16/9 ŠZ), ale může takto učinit i z jiných důvodů. Na odpuštění nebo snížení školného není právní nárok. Škola, kterou Vaše děti navštěvují, nejspíš bude mít na svých stránkách formulář, kterým o toto požádáte.

Zpracováno dne 2. 4. 2020

22. Nemám šicí stroj a neumím vyrobit roušky, objednal jsem si na webu jednorázové papírové roušky. Cena jednorázové papírové roušky byla 15 Kč, tedy vyšší než před koronavirovou krizí...

Nemám šicí stroj a neumím vyrobit roušky, objednal jsem si na webu jednorázové papírové roušky. Cena jednorázové papírové roušky byla 15 Kč, tedy vyšší než před koronavirovou krizí.
Do detailu jsem ho nezkoumal, předpokládal jsem, že rouška bude splňovat běžné náležitosti pro její použití. Místo papírové roušky (taková jakou mají doktoři nebo něco podobného) mi však dorazil toaletní papír (anebo papírové utěrky) do kterého jsou sešívačkou všity obyčejné kancelářské gumičky. Kov ze sešívačky je ostrý a papír není podle mě také vhodný. Protože jsem drobný živnostník a roušku potřebuji při kontaktu se zákazníky, chtěl jsem si roušku uplatnit jako daňově uznatelný náklad a při objednávce jsem uvedl IČO. Předpokládám, že kvůli tomu nemůžu uplatnit právo na vrácení zboží v rámci 14 dnů. Předpokládám, že zboží nesplňuje žádné normy, jak ho může výrobce prodávat? Dá se nějak domoci vrácení peněz? Na koho se obrátit, aby prodejci bylo zakázáno zneužívat krizové situace?

Uvedením svého čísla IČO jste zakoupil „roušky“ z pozice podnikatele, tudíž správně uvádíte, že není možné vrácení zboží v rámci 14 dnů jako u běžných spotřebitelů. Rouška byla na webových stránkách označena jako jednorázová papírová, popis neobsahoval informaci, že je vyrobena dle norem ISO, tedy v rozporu s normami není. Popis byl ale zavádějící a před provedením koupě nebyla ani zveřejněna fotografie výrobku, nebylo Vám tedy umožněno si věc prohlédnout. Předmět koupě také neodpovídal jakosti a provedení vhodných pro účel obvyklý, což je jedna ze zákonem stanovených vad § 2099 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“), tedy můžete jako podnikatel uplatnit obecná práva z vadného plnění. Jelikož se jedná o vadu, o které prodávající ví nebo musí rozumně předpokládat, že v případě jejího výskytu by kupující smlouvu neuzavřel a věc si nekoupil, jedná se o podstatné porušení smlouvy. Jako kupující máte právo vybrat si z možností uvedených v ust. § 2106 odst.1 občanského zákoníku, tedy odstranění vady dodáním nové věci, odstranění vady opravou věci, právo na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo právo odstoupit od smlouvy. Vámi zvolené právo (možnost) musíte neprodleně sdělit prodávajícímu po zjištění vady věci. Ohledně nemravných praktik obchodníka se můžete obrátit na Českou obchodní inspekci a podat na prodejce stížnost, kterou musíte směřovat na inspektorát, v jehož obvodu se nachází sídlo podnikatele (živnostníka). Tu lze podat i skrze e-podatelnu ČOI. Důvodem stížnosti může být, že prodávající nabízí výrobky, které budí podezření, že nejsou bezpečné nebo že používá nekalé obchodní praktiky.

Zpracováno dne 31. 3. 2020

23. Mají zákonní zástupci či studenti nějakou možnost se bránit či zpochybnit níže uvedený zákon v případě nepřijetí na SŠ (ani ve správním řízení) nebo průběh a "výsledek" maturity?...

Mají zákonní zástupci či studenti nějakou možnost se bránit či zpochybnit níže uvedený zákon v případě nepřijetí na SŠ (ani ve správním řízení) nebo průběh a "výsledek" maturity? Zákon o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020? Jde především o zrušení 2. termínu přijímacích zkoušek, nepřijatelnost odvolání (pouze správní řízení v kompetenci ředitele - které nemusí být objektivní) či klasifikací maturity na základě průměru známek? Ani zrušení písemné části (tedy 1/3 zkoušky) z českého či cizího jazyka mi nepřijde v pořádku. Tam žák nejvíce prokáže znalost jazyka.

Zde bude platit obecná právní úprava pro zrušení ustanovení zákona, jestliže odporuje ústavnímu pořádku. Vzhledem k předmětu dotazu, zákon č. 135/2020 Sb., o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020 (dále jen „zákon č. 135/2020 Sb.“) může zasahovat do práva na vzdělání podle čl. 33 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod. Jestliže došlo k zásahu do individuálních práv, může Ústavní soud přistoupit ke zrušení části zákona. Pro podání ústavní stížnost platí však podmínka vyčerpání vnitrostátních prostředků pro dosažení nápravy. Muselo by tudíž dojít k negativnímu závěru rozhodnutí vydaných správními orgány i správními soudy. Až po absolvování těchto dvou kol, by se stěžovatel mohl obrátit na Ústavní soud.
Je zjevné, že postup individuální obrany proti možným zásahům plynoucích z ustanovení zákona č. 135/2020 Sb., bude velmi zdlouhavý. Kratší cestou, kterou bych osobně momentálně i doporučila, je podat již nyní, co nejdříve, podnět některému ze senátorů či poslanců. Členové Parlamentu ČR mohou v příslušném počtu podat návrh na zrušení části zákona k Ústavnímu soudu, bez existence zásahu do individuálních práv.
Bohužel v dnešní komplikované situaci není možné odpovědět zcela přesně na všechny Vámi položené dotazy z důvodu jejich specifičnosti. Doporučuji se obrátit přímo na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s dotazem ohledně účelu a důvodnosti rozsáhlých změn v rámci příjímacích řízení a maturitních zkoušek, která se mohou negativně dotknout práv studentů či nastavení úrovně testovaných znalostí. K položení dotazu, lze mimo jiné, využít i zákona č. 106/1999 Sb, o svobodném přístupu k informacím, díky kterému je MŠMT povinno poskytnout odpověď.

Zpracováno dne 3. 4. 2020

24. Se spolubydlící jsme od února 2020 v pronájmu, jedná se o pokoj, který sdílíme a platíme napůl. Bydlení je bez smlouvy, což se nám zpočátku jevilo jako výhodné, protože jsme nepochybovaly, že do pokoje bychom za sebe rychle sehnaly náhradu...

Se spolubydlící jsme od února 2020 v pronájmu, jedná se o pokoj, který sdílíme a platíme napůl. Bydlení je bez smlouvy, což se nám zpočátku jevilo jako výhodné, protože jsme nepochybovaly, že do pokoje bychom za sebe rychle sehnaly náhradu. To byla také jediná podmínka, kterou stanovil člověk, kterému posíláme peníze za nájem (nikdy jsme se nesetkali, komunikovali jsme pouze přes Facebook), tedy najít na sebe náhradu. Nyní jsme však v situaci, kdy ani jedna pokoj neobýváme (už tři týdny jsme doma), náhradu se nám doposud nepodařilo najít a nechceme platit další měsíce, než se nám podaří někoho za sebe najít. Mí rodiče jsou oba živnostníci momentálně bez příjmu, spolubydlící je zase ze Slovenska, momentálně tedy nemá možnost ani překročit hranice.

Většinu informací ohledně nájmu a fungování bytu jsme získaly od předchozích nájemníků. Já jsem se poté na Facebooku spojila s osobou, na kterou jsem dostala kontakt, a ta mi zaslala platební pokyny a napsala, že podmínkou při opouštění bytu je najít náhradu. Žádná písemná smlouva tedy neexistuje, ale tu "ústní" jsme již se spolubydlící začaly plnit, tudíž se obávám, že nemůžeme byt jen tak opustit a přestat nájem platit. Napadlo mě např. požádat o dodatečné sepsání písemné smlouvy, kterou bychom vzápětí vypověděly; otázkou ale je, zdali na to nájemce přistoupí a jak postupovat dále v případě, že by toto řešení odmítl.

Prosím Vás o radu, jak v tomto případě postupovat. Situace je zejména pro mé rodiče, kteří nemají nyní žádný příjem a veškeré životní náklady za mě jako studentku platí, tristní.

K Vašemu problému předně to, že nemáte smlouvu písemně, není problém a určitě nemusíte v tento okamžik z vlastní inciativy požadovat písemnou smlouvu, abyste ji mohli ukončit. Smlouvy můžou být uzavřeny i pouze ústně, jen se pak bohužel hůře určuje jejich obsah.
Ve Vámi popsané situaci jsou možné dva způsoby řešení, jedno je méně rizikové a pro Vás finančně méně výhodné a druhé je více rizikové, ale Vás by to stálo méně peněz. V obou případech máte právo vypovědět smlouvu. Odlišnost mezi řešeními spočívá v délce výpovědní doby.
Méně riskantní řešení je dát výpověď s tříměsíční výpovědní dobou. Tuto možnost Vám výslovně dává občanský zákoník. Výpovědní doba začne běžet od prvního dne následujícího měsíce, v němž byla výpověď doručena pronajímateli. Určitě doporučuji výpověď zaslat pronajímateli ještě nyní v březnu a pokud se Vám podaří ji i doručit do konce března, zkrátíte tím dobu, po kterou jste povinny platit nájem jen na tři měsíce (tj. duben – červen). Pokud ji v březnu nedoručíte, budete povinny platit nájemné i za červenec. Zvolíte-li tuto variantu, pronajímatel po Vás nebude oprávněn cokoliv dalšího požadovat.
Druhou rizikovější variantou je dát výpověď bez výpovědní doby. Tato možnost se dovozuje z ustanovení občanského zákoníku, ale není v zákoně pevně stanovená. Jedná se tedy pouze o domněnku odborné veřejnosti, ale není k tomu žádný podklad jako rozhodnutí soudu nebo jiné, o které by šlo uvedené opřít. V případě této varianty budete povinny uhradit nájemné pouze za dobu, než bude doručena výpověď pronajímateli, a to poměrně i za jednotlivé dny. Zvolíte-li tuto variantu je možné, že po Vás pronajímatel bude požadovat ještě další platbu, a to za tři měsíce od doručení výpovědi a uplynutí výpovědní doby (viz první varianta výše).
Ať už zvolíte kteroukoliv z výše uvedených variant, pro obě platí, že pokud jste komunikovali přes Facebook, může tak zaslat i výpověď a doručení byste měli být schopny prokázat tím, že si subjekt přečte Vaši zprávu (ani na ni nemusí reagovat). Takovou zprávu si určitě uložte i se zobrazením, že subjekt zprávu četl, datem, hodinou apod. Také určitě do výpovědi uveďte, že smlouvu vypovídáte z důvodu změny okolností a popište situaci, že nejste schopny z důvodu nařízení vlády pokoj užívat.
Ve Vašem případě bohužel nelze uplatnit dnes v televizi a na internu hojně diskutovanou nemožnost plnění, jelikož ve Vašem případě plnit lze a možnost pokoj využívat máte a opatření nezakazují se zdržovat v místě přechodného bydliště.
S ohledem na zaslané informace Vám nejsem schopna dát přesnější odpověď.

Zpracováno dne 3. 4. 2020

25. Může být v době nouzového stavu povolán lékař, který je v pracovní neschopnosti?

26. Existuje nějaký zákon upravující uzavření sňatku během nouzového stavu, platí i zde uvedená pravidla. Musí se žádat o výjimku? Zajímá mne, jaké jsou možnosti a zda jsou všechny páry nuceny termín svatby posunout.

Vláda České republiky usnesením č. 194 ze dne 12. 3. 2020 vyhlásila v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako SARS CoV-2) na území České republiky nouzový stav na dobu od 14.00 hodin dne 12. března 2020 na dobu 30 dnů.
V návaznosti na to usnesením č. 215 ze dne 16. 3. 2020 rozhodla o přijetí krizového opatření ve smyslu § 5 písm. c) a § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tímto opatřením zakázala s účinností od 16. 3. 2020 od 0:00 do 24. 3. 2020 do 6:00 volný pohyb osob na území České republiky Toto opatření bylo následně prodlouženo do 1. 4. 2020. V současné době se opět diskutuje o možnosti prodloužení daného opatření. Z tohoto zákazu stanovila určité taxativní výjimky výslovně zmíněné v dotčeném usnesení.
Sňatečné obřady po dobu trvání zákazu volného pohybu nelze konat, neboť na ně nedopadá žádná z výjimek zákazu volného pohybu osob vymezená v usnesení vlády č. 215 z 15. března 2020. Uzavření manželství nelze považovat za neodkladnou úřední záležitost.
Z tohoto však existuje jediná výjimka, totiž ohrožení života snoubence podle občanského zákoníku. „Je-li život snoubence přímo ohrožen, může sňatečný obřad provést každý orgán podle § 658 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, popřípadě jiný úřad stanovený jiným právním předpisem, a to na kterémkoli místě; to platí obdobně i pro církevní sňatek. Mimo území České republiky může sňatečný obřad provést také velitel námořního plavidla plujícího pod státní vlajkou České republiky nebo velitel letadla zapsaného v leteckém rejstříku v České republice a je-li alespoň jeden ze snoubenců státním občanem České republiky rovněž velitel vojenské jednotky České republiky v zahraničí.
Závěrem lze tedy řící, že v současné době nelze uzavřít sňatek. Jedinou výjimkou je ohrožení života snoubence. Situace závisí na přijímaných opatřeních, či případném uvolňování zavedených opatření.

Zpracováno dne 3. 4. 2020

27. Jsem v složité situaci - jsem sama, mám dítě, které chodí do soukromé školky, která byla zavřena od 12.3. Docházku má 4 celé dny týdně. Vzniká mi nárok také na ošetřovné, nebo se to týká jen státních školek s plnou docházkou?

Jsem v složité situaci - jsem sama, mám dítě, které chodí do soukromé školky, která byla zavřena od 12.3. Docházku má 4 celé dny týdně. Vzniká mi nárok také na ošetřovné, nebo se to týká jen státních školek s plnou docházkou?

O práci jsem teď přišla - nedaří se mi najít novou. Ve smlouvě školky je, že výpověď se může dát pouze s měsíční výpovědní dobou měsíc dopředu. To znamená, že teď musím platit celý duben? I když bude školka zavřená? I kdyby ji náhodou v půlce dubna otevřeli, nechci to riskovat a dítě tam zase dát (kvůli epidemii). Navíc nemám zaměstnání, ze kterého bych tu soukr. školku zaplatila (4 dny tu stojí 7300 měsíčně, což není zrovna málo).
Má školka nárok na to, abych jí platila, i když je zavřená? V březnu jsem měla dítě ve školce 8 dnů, pak se zavřelo a školka rozhodně neplánuje nic vracet.

Nárok na ošetřovná vzniká zaměstnanci účastnému na nemocenském pojištění, který nemůže pracovat, protože musí pečovat o dítě. Osamělý zaměstnanec může čerpat ošetřovné po dobu 16 dní. Zda se jedná o školku státní nebo soukromou, nehraje roli. Ošetřovné náleží za každý den, ve kterém trvala potřeba ošetřování (péče), není tedy rozhodující, že dítě nemá plnou docházku do školky.

I přes omezující současný stav platí zásada, že smlouvy se mají dodržovat, a strany by si tedy i tak měly poskytnout sjednané plnění. Vzhledem k tomu, že provoz mateřských škol nebyl zakázán, jde o rozhodnutí provozovatele, nejedná se o následnou nemožnost plnění a závazek nezaniká. To, že se stane plnění obtížnější, nemění povinnost plnit dluh (§ 1764 občanského zákoníku).

Pro úplné posouzení situace by bylo třeba zohlednit uzavřenou smlouvu. Bude nejspíše koncipovaná jako smlouva o poskytování předškolního vzdělávání; jde o nepojmenovanou smlouvu, která není podrobně upravena v občanském zákoníku. Bude se v první řadě řídit samotnou dohodou stran, v druhé řadě občanským zákoníkem v
takových otázkách, které nejsou smlouvou upraveny. Pravděpodobně půjde o spotřebitelskou smlouvu, bude záležet i na tom, zda nějaká část smlouvy má charakter obchodních podmínek. Proto není možné odpovědět jednoznačně a níže uvedené závěry lze využít jedině v případě, že to smlouva nevylučuje.

Většinou bude nejjednodušší a nejschůdnější možností pro obě dvě strany dohodnout se „mimoprávně“,
bez vytahování příslušných zákonných ustanovení, např. odložením platby nebo sjednáním slevy. Pokud na to školka nebude ochotná přistoupit, zákon Vám poskytuje několik možností.

Můžete odstoupit od smlouvy, pokud druhá strana poruší smlouvu závažným způsobem; není rozhodující, z jaké příčiny k porušení došlo, může tedy jít i o porušení způsobené vyšší mocí, respektive epidemií. Podstatné je takové
porušení, o němž strana porušující smlouvu věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala (§ 2002 NOZ). Pokud se strana rozhodla odstoupit od smlouvy, musí tak učinit bez zbytečného odkladu, jinak smluvní vztah nadále pokračuje. U stanovení této lhůty je třeba zohlednit charakter a složitost plnění, způsob komunikace, zavedenou praxi mezi stranami; zpravidla se bude jednat o několik dní. Podle § 2004/3 NOZ může věřitel odstoupit od smlouvy s účinky do budoucna, zavazuje-li smlouva dlužníka
k nepřetržité či opakované činnosti. Možnost odstoupení od smlouvy nelze vyloučit, lze ale zúžit, co je to podstatné porušení smlouvy.

Co se týče výpovědi, závazek zaniká uplynutím výpovědním doby (§ 1998), smlouva v tomto případě hovoří jasně, musela byste tedy platit za celý duben.

Můžete se domáhat obnovení jednání o smlouvě podle § 1765 NOZ, protože došlo k podstatné změně okolností, která založila zvlášť hrubý nepoměr tím, že došlo k neúměrnému snížení hodnoty předmětu plnění na straně školky. To neopravňuje k tomu, abyste odložila platbu. Právo domáhat se obnovení jednání nevznikne, pokud jste na sebe převzala nebezpečí změny okolností. Pokud se nedohodnete, můžete požádat soud, aby obnovil rovnováhu práv a povinností stran nebo jej dokonce zrušil.

Zpracováno dne 7. 4. 2020

28. Mají učitelé právo zadávat žákům během uzavření škol kvůli nouzovému stavu přesné termíny, kdy mají žáci plnit test přes internet? Například stanovit, že se bude test psát 3.4.2020 v 9:00-9:30.

29. Jsme tři studenti a pronajímáme si byt. Já s přítelem jsme na 60% platu a spolubydlící, jelikož si při studiu přivydělává na živnostenský list, je absolutně bez příjmů. Na konci března (tedy včera) jsme majiteli bytu předali výpověď z nájmu...

Jsme tři studenti a pronajímáme si byt. Já s přítelem jsme na 60% platu a spolubydlící, jelikož si při studiu přivydělává na živnostenský list, je absolutně bez příjmů. Na konci března (tedy včera) jsme majiteli bytu předali výpověď z nájmu bytu z důvodu náhlé změny situace - nemáme dostatek peněz dlouhodobě platit. Příteli, který pracuje na letišti oznámili, že jeho práce bude na několik měsíců utlumená a od spolubydlícího, který dělá stavební spoření se také za této situace nedá očekávat, že by v si horizontu půl roku někdo chtěl spoření založit. Podle některých zdrojů z internetu by se na tuto událost měl dát uplatit paragraf 2287 OZ, ale náš bytný nám řekl, že toto není ten případ. Smlouva nám oficiálně končí až v září. Do té doby však nemáme šanci platit. Chci se tedy zeptat - je naše výpověď platná nebo ne? A co v tomto případě dělat?

Výpověď nájemní smlouvy na dobu určitou může být relativně složitou záležitostí. Jednou z možností je § 2287 OZ, jak jste sama zmínila. Ošemetný je však výklad pojmu „změna okolností“. Obecně vzato se za takovou změnu může jevit např. změna zaměstnání, koupě vlastního bydlení. Ve vašem případě se jedná o ztíženou sociální situaci, která spočívá ve snížení příjmů na straně nájemce. Taková situace se podle zavedené praxe jeví jako rozhodná změna okolností, která nastala až po uzavření smlouvy, a to jak z pohledu snížení příjmu u dvou nájemců na 60 % a u jednoho o 100 %. Nutno však dodat, že u výpovědi nájemní smlouvy dle § 2287 OZ je třeba dodržet výpovědní dobu. Ačkoli v zákoně pro tento případ není výpovědní doba stanovena, ve vztahu k § 2231 se dá určit na dobu tří měsíců. Vzhledem ke zbývající délce trvání vašeho nájmu se zdá takové řešení poněkud nešikovné v případě, že by výpovědní doba běžela nejméně do začátku července. Ve vaší situaci bych se snažil vyřešit ji přímo s pronajímatelem a pokusit se domluvit například na odložení platby nájmu, ukončení smlouvy dohodou apod

Zpracováno dne 7. 4. 2020

30. Jsem studentem MU na konci studia. Původně jsem plánoval ukončit nájemní vztah ke konci června, ale vzhledem k tomu, že se reálně budu vracet do Brna už jen na zkoušky (nebudou-li i ty nakonec provedeny distančně), byt už nepotřebuji...

Jsem studentem MU na konci studia. Původně jsem plánoval ukončit nájemní vztah ke konci června, ale vzhledem k tomu, že se reálně budu vracet do Brna už jen na zkoušky (nebudou-li i ty nakonec provedeny distančně), byt už nepotřebuji. K tomu došlo k omezením v době, kdy mi měli přijet noví spolubydlící na Erasmus, kteří tak nepřijeli a já zůstal na celý velký byt sám. Jako laik mám zato, že se jedná o situaci popsanou v § 1765 NOZ, neboť se došlo ke změně okolností tak podstatné, že založila v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich i neúměrným zvýšením nákladů plnění a neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, přitom jsem nade vší pochybnost změnu nemohl rozumně předpokládat ani ovlivnit a skutečnost nastala až po uzavření smlouvy.
Moje otázka je prostá - co si o tom, prosím, myslíte Vy? Jedná se o tuto situaci nebo ne? Hodnota plnění se pro mě snížila, protože v bytě už od 11. 3. nejsem a nájem platím naprázdno (tedy hodnota plnění je pro mě v tuto chvíli nulová), navíc jsem sám student na velký a drahý byt (což při více lidech není problém, ale takto ano). Pronajímatel o tomto věděl a podnájem mi smluvně umožnil. Nemůžu kvůli vládním nařízením fungovat ani na AirBnB či podobných platformách (konečně i kdybych mohl, zájem by teď stejně patrně nebyl). Majitelé s tím samozřejmě nesouhlasí, neboť to, že nemůžu sehnat podnájemníky je podle nich moje riziko a to, že je zrušena výuka, moje soukromá věc, z bytu mě nevyhazují, tedy tam teoreticky pobývat můžu (i když je otázka, co bych tam dělal.)
Přijde mi, že i zdravým rozumem nelze požadovat po mně, abych platil plné nájemné, když jsem na to sám a navíc tam sám nejsem. Požadoval jsem pouze 50 % slevu, ale ani v nižší částce mi nebylo vyhověno.

Vzhledem k povaze smlouvy by bylo lepší mluvit spíše o § 2287 OZ, který je speciální verzí § 1765 použitelnou právě pro případ nájmu. § 1765 slouží primárně k tomu, že vede strany k tomu, aby vedli jednání o stávající smlouvě, nezakládá ale povinnost dospět k nějakému výsledku takového vyjednání. § 2287 umožňuje vypovědět nájemní smlouvu uzavřenou na dobu určitou ze strany nájemce v případě, že dojde k podstatné změně okolností, za kterých není možné od nájemce rozumně očekávat, že bude v plnění smlouvy pokračovat. Výpovědní doba by dle § 2231 OZ v tomto případě byla 3 měsíce. Skončila by tedy později, než je datum, které jste předpokládal. Judikatura Nejvyššího soudu (sp. zn. 26 Cdo 1811/2018) k ustanovení §2287 uvádí, že je jej třeba vykládat restriktivně, z důvodu prolomení standartních smluvních pravidel a nutnosti plnit smlouvy i za ztížených podmínek. Dle důvodové zprávy k občanskému zákoníku se za oprávněné důvody považuje např. změna práce a s tím spojené stěhování či potřeba většího bytu např. z důvodu narození dítěte. Pronajímatel je navíc ve stejně svízelné situaci jako vy. Byt pronajmout nemůže, jelikož je obsazený na základě smlouvy uzavřené s vámi a současná situace také nepřináší spoustu nových nájemníků. Obávám se tedy, že by pro vás soudní spor nedopadl příznivě.

Zpracováno dne 9. 4. 2020

31. Som slovenský študent a bývam na privátnom nájme. Od marca som na byte nebol, a kvôli terajšej situácii sa tam tak skoro ani nedostanem...

32.Jsem účastníkem vodoprávního řízení. Vzhledem k současným opatřením proti šíření koronaviru mi nebylo umožněno nahlížet do podkladů rozhodnutí na městském úřadě a ani zde uplatňovat své námitky a stanoviska...

Jsem účastníkem vodoprávního řízení. Vzhledem k současným opatřením proti šíření koronaviru mi nebylo umožněno nahlížet do podkladů rozhodnutí na městském úřadě a ani zde uplatňovat své námitky a stanoviska. Byl mi pouze e-mailem zaslán sken jen části podkladů rozhodnutí. Komunikace s pracovníky je možná pouze e-mailem a nebo po telefonu a to jen v některé dny bez ohledu na deklarovanou pracovní dobu. Například na e- mail odeslaný před 5 dny na podatelnu úřadu jsem zatím žádnou oficiální odpověď neobdržel.
Další výrazný problém spočívá v tom, že za platnosti současných opatření, které omezují pohyb a kontakty osob, je ztížené až nemožné zajistit si a případně vést konzultace s odborníky na danou problematiku.
Není toto vše důvod pro zastavení nebo přerušení vodoprávního řízení do doby až skončí opatření proti šíření koronaviru.

Nejprve bychom Vás rádi chtěli upozornit na § 37 odst. 4 Správního řádu v případě adresování podání na mailovou adresu podatelny. Pokud totiž edisponujete zaručeným elektronickým podpisem, poslal jste "obyčejný e-mail" a od úřadu jste neobdržel reakci, znamená to, že na Vaše podání není brán zřetel. Jakkoliv se to může jevit jako formalistické, je to plně v souladu s právní úpravou. Doporučujeme proto, abyste své podání adresoval například písemně poštou, nebo se snažil telefonicky s pracovníky správního orgánu nějak domluvit. Touto cestou - tj. přes poštu - můžete činit i další podání v této věci (například Vámi zmíněná stanoviska). Lze dodat, že své úkony činit můžete, jen je to aktuálně poměrně obtížnější, a to nejen pro Vás, ale i pro pracovníky správního orgánu. Do budoucna pro další komunikaci s úřady můžete zvážit zřízení datové schránky, ze které můžete činit podání zdarma a správní orgány Vám do ní budou povinny doručovat.

Obecně máte jako účastník možnost nahlížet do spisu. Pokud příslušný úřad aktuálně není pro veřejnost přístupný a nemůžete tedy nahlédnout do spisu, je vhodné domluvit se na tom, aby Vám pracovníci potřebné části spisu naskenovali. Ostatně píšete, že tato možnost, byť částečná, byla již využita. Zřejmě není důvod, proč by nemohla být využita úplně. Můžete zvážit podání žádosti o přerušení řízení, avšak jen tehdy, pokud jde o řízení o žádosti, což není z Vašeho dotazu patrné. V případě, že je účastníků řízení více, bude navíc nutné, aby s nimi souhlasili všichni účastníci. Pokud byste se rozhodl podat žádost o přerušení řízení, je vhodné uvést Vámi výše uvedené důvody i v žádosti. Co se týče nemožnosti konzultací, bylo by vhodné, abyste o tom případně informoval správní orgán tak, aby to vedli v patrnosti v souvislosti s tím, jak dlouhé lhůty případně budou stanovovat.

Zpracováno dne 9. 4. 2020

33. Naše společnost je nebankovní poskytovatel finančních služeb pro velký obchodní řetězec. Stánek služeb je přímo na ploše řetězce. Chtěla bych se zeptat, zda je možné tento stánek v současné době provozovat...

34. Prosím o objasnění, zda je v současné době možná návštěva chaty/chalupy, v mediích se názory různí. Mám na mysli jen několikadenní rekreační pobyt na chalupě a její zahradě,...

Prosím o objasnění, zda je v současné době možná návštěva chaty/chalupy, v mediích se názory různí. Mám na mysli jen několikadenní rekreační pobyt na chalupě a její zahradě, případně procházka do lesa či okolní přírody. Bez jakéhokoli kontaktu s místními obyvateli, sousedy či nákupu v místním obchodě apod.

Vaše otázka se dá rozdělit na dvě části, a to cestu na chatu a samotný pobyt na ní. K prvnímu bodu: od 24.3. platí mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, č.j. MZDR 12745/2020-1/MIN/KAN, kterým se zakazuje volný pohyb osob na území České republiky s přesně stanovenými výjimkami. Toto opatření bylo dále prodlouženo dalším mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví, č.j.: MZDR 12745/2020-4/MIN/KAN, do 11.4. Dne 6.4.2020 bylo Ministerstvem zdravotnictví vydáno další mimořádné opatření zrušující to předchozí z 30.3.2020, č.j. MZDR 15190/2020-4/MIN/KAN, které rozšiřovalo okruh výjimek ze zákazu volného pohybu osob na území České republiky na sportování na venkovních sportovištích, v parcích, přírodě apod. (vizte dále níže). Tímto mimořádným opatřením jsou stanoveny také další výjimky ze zákazu, lze jej nalézt zde: https://koronavirus.mzcr.cz/mimoradne-opatreni-omezeni-pohybu-osob-s-vyjimkami/ Obecně platí, aby lidé nevycházeli z místa svého bydliště jindy než v nezbytně nutných případech a omezili pohyb na veřejných místech. Cesta na chatu/chalupu nespadá ani pod jednu z výjimek, nejedná se o nezbytně nutný případ pro opuštění místa bydliště. Bylo by možné se na ni vydat v případě, že by byly splněny podmínky nezbytné cesty zmíněné např. v bodě I. 1. písm. c) mimořádného opatření, kdy by se jednalo o obstarání základních životních potřeb příbuzných či osob blízkých, zajištění péče o zvířata apod. Jelikož píšete o návštěvě chaty/chalupy z rekreačních důvodů, nelze cestu na ni doporučit. V souvislosti s touto skutečností je nutné také upozornit na § 31 odst. 3 písm. c) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, podle něhož jste povinen strpět omezení vyplývající z krizových opatření stanovených v době krizového řízení. Tento zákon zároveň dává policii oprávnění kontrolovat dodržování stanovených povinností, můžete být tedy zkontrolován, kam jedete. Pokud na Vaší straně existují nezbytné záležitosti, které je potřeba na chatě/chalupě vyřídit, je vhodné cestou na ni nezastavovat a mít nakoupeno, abyste nepřišel do styku s větším počtem osob, než je nezbytně nutné. Zde se dostáváme k druhé části otázky, a to k samotnému pobytu na chatě/chalupě, v její zahradě a poté v přírodě. Přestože je usnesením vlády č. 247, bod I., zakázán pohyb mimo bydliště bez ochranných prostředků dýchacích cest, soukromou zahradu náležející k chatě je možné považovat za její součást, na což se povinnost nošení ochranného prostředku dýchacích cest nevztahuje. Pokud jde o procházky do lesa či do přírody, tak podle mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 6.4.2020 (vizte celé jeho znění výše) je povoleno sportování, mezi něž patří i chůze, na venkovních sportovištích, v parcích, v přírodě a na jiných veřejně přístupných místech, kdy je povolena výjimka z příkazu nošení ochranných prostředků dýchacích cest. V rámci ní je potřeba být od ostatních sportujících nějakým způsobem oddělen, a to např. plotem či vzdáleností 2 metry od jiných osob. Zároveň podotýkám, že tímto způsobem spolu smějí sportovat jen dvě osoby, s výjimkou členů domácnosti. Závěrem cestu na chatu/chalupu doporučuji odložit, pokud není opravdu nezbytně nutná. Zajít na procházku do lesa/přírody je i tak možné, kdy je umožněna i cesta za účelem tohoto sportování.

Zpracováno 14. 4. 2020

35. Chcel som sa spýtať, či by ste mi nevedeli poradiť ohľadom stornovania ubytovacej zmluvy počas Erasmu v zahraničí...

Chcel som sa spýtať, či by ste mi nevedeli poradiť ohľadom stornovania ubytovacej zmluvy počas Erasmu v zahraničí. Bol som na študijnom pobyte v Španielsku. Ubytovateľ mi tvrdí, že napriek tejto situácii, zrušenému Erasmu a prerušeniu výuky po mne vyžaduje platenie nájomného až do konca júna. Vyhovára sa na pokračovanie výuky online (nie je môj prípad). Bohužiaľ zmluva uvádza, že v prípade jej zrušenia je potrebné aj tak uhradiť celú dobu pobytu. Ak platiť nebudem je tam kopec pokút navyše. Nevzťahujú sa v rámci krízového stavu na to nejaké špeciálne podmienky? Nevyužíva agentúra len moju nevedomosť a neschopnosť sa brániť?

Z Vašeho dotazu jsem pochopila, že nájemní smlouvu jste uzavřel se španělskou agenturou. Jelikož se tedy jedná o smluvní vztah s mezinárodním prvkem (stranami smlouvy jste Vy, jako slovenský občan a španělská agentura), je třeba určit, zda se smlouva bude řídit slovenským, nebo španělským právem. To je možné zjistit jednak přímo ze smlouvy, kde bývá formulace „Tato smlouva a spory z ní se řídí španělským právem.“ (zhruba „El presente contrato se regirá por la ley española.“), popř. kdyby ve smlouvě tato doložka nebyla, ve Vašem případě se i přesto bude Smlouva řídit španělským právem s ohledem na čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení Řím I (https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex:32008R0593). Nebudou se tak na ni vztahovat předpisy slovenské, ale španělské. Jestliže jste nájemní smlouvu uzavřel pouze na dobu Erasmu (hádám, že na jeden semestr), bude se podle španělského práva jednat o tzv. sezónní smlouvu (contrato de temporada) a nevztahuje se na ni tak čl. 11 zákona č. 29/1994, o městských pronájmech (https://www.boe.es/buscar/act.php?id=BOE-A-1994-26003), který stanovuje, že odstoupit od nájemní smlouvy je možné až po uplynutí 6 měsíců. U sezónní smlouvy se tak podmínky výpovědi určují dohodou stran, popř. by ve smlouvě mohly být i upraveny různé situace týkající se výpovědi. Dekrety vydané v reakci na současnou pandemii koronaviru ve Španělsku se na Váš případ bohužel nevztahují, nicméně jestli byste potřeboval detailnější radu, zašlete nám prosím nájemní smlouvu a můžeme se pokusit vymyslet nějaké konkrétní řešení.

Zpracováno 15. 4. 2020

36. Známý se na mne obrátil s žádostí o půjčku nízké částky. Rád bych mu peníze z bezpečnostních důvodů poslal převodem na účet, je ale v exekuci a má obavy,...

Známý se na mne obrátil s žádostí o půjčku nízké částky. Rád bych mu peníze z bezpečnostních důvodů poslal převodem na účet, je ale v exekuci a má obavy, že by peníze nedostal. S ohledem na současnou situaci není vhodná ani návštěva pobočky České pošty (zaslání poukázkou C). Jsou jeho obavy opodstatněné, případně existuje možnost, jak částku na účet poslat, aniž by byla zabavena (eventuálně lze ji očekávat v souvislosti s aktuálně přijímanými opatřeními)?

Současná opatření nijak neovlivňují bezhotovostní převody, které nadále probíhají standardně, tj. peníze by na účet připsány byly. Jestliže je však Váš známý povinným v exekučním řízení, vztahují se na nakládání s majetkem následující pravidla. V prvé řadě se jedná o obecný zákaz nakládání s majetkem (tzv. generální inhibitorium dle § 44a zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád), ze kterého je pouze několik zákonných výjimek (např. plnění vyživovací povinnosti). Dále je povinný v nakládání s majetkem omezen prostřednictvím exekučních příkazů (§ 47 exekučního řádu), které vydává soudní exekutor, a díky kterým je možné např. provádět srážky ze mzdy nebo postihnout účet, tj. provádět exekuci. Pokud soudní exekutor přistoupil k tomu, že vydal exekuční příkaz postihující účet Vašeho známého, platí následující. Účet je zablokovaný jako celek (k tomuto viz § 304 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění, dále jen „OSŘ“), s peněžními prostředky, které se na něm nachází, nelze nakládat za jiným účelem než úhradou vymáhané povinnosti. Výběry z účtu nebo jiné platby nelze z takto postiženého účtu provést. Ve svém dotazu nicméně nepíšete, na co by byly zapůjčené peněžní prostředky využity. Jestliže by mířily na úhradu vymáhané částky, bylo by možné převod na účet zrealizovat, neboť by následně mohl přikázat jejich převedení na účet soudního exekutora (viz § 304 odst. 3 OSŘ). Pokud by ale měly být tyto prostředky využity na cokoliv jiného, nebylo by mu umožněno s nimi nakládat. Závěrem tak lze doporučit, abyste od známého zjistil, zda byl jeho účet postižen, či nikoliv. Pokud k tomuto kroku zatím soudní exekutor nepřistoupil, bylo by možné převod zrealizovat (může se ale stát, že k tomuto kroku přistoupí např. ten den, co peníze odešlete), jinak by platilo výše uvedené.

Zpracováno 17. 4. 2020

37. Už delší dobu máme na domě domluvené rekonstrukce, které mají v nejbližší době začínat. Po dobu rekonstrukce nelze dům obývat. Můžeme se přestěhovat na 6 týdnu do volného bytu k naší známé? Bydlí v rámci stejného města jako my.

38. V květnu, jestli to půjde dobře, se mají otevírat hospody se zahrádkou a v červnu ve uvnitř. Jsme klub, v obchodním rejstříku jsme zapsaní jako spolek. Vztahuje se otevírání i na nás? Máme kapacitu max.40 míst.

39. Za jakých podmínek a zda vůbec je povoleno cestovat v osobním automobilu v době nouzového stavu. Přeprava čtyř zaměstnanců + řidiče firmy na místo plnění zakázky...

Za jakých podmínek a zda vůbec je povoleno cestovat v osobním automobilu v době nouzového stavu. Přeprava čtyř zaměstnanců + řidiče firmy na místo plnění zakázky /cca 30km/ k zadavateli zakázky. Při pracovní činnosti firmy, nelze dodržet požadovaný odstup mezi zaměstnanci 2m. Je to problém?

Dle mimořádného opatření se zakazuje volný pohyb osob na území ČR, avšak z tohoto pravidla jsou stanoveny výjimky. V nich najdeme mimo jiné výjimku pro cestu do zaměstnání a k výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti a výjimku k výkonu povolání. Cestovat autem na místo zakázky tedy můžete. O pár dní později se přidalo další opatření vlády, které nařizuje nosit ochranné prostředky dýchacích cest (tedy roušky, náustky apod.). Zde jsou též stanoveny výjimky, ale na Vás se při výkonu povolání žádná neuplatní. Abych to tedy pro přehlednost shrnul, v autě s kolegy cestovat můžete, protože je to nutné k výkonu Vašeho povolání. Všichni v autě však musí mít na obličeji celou dobu roušku, či podobný ochranný prostředek (respirátor, rouška, ústenka, šátek, šála), stejně jako při samotném výkonu práce u zadavatele zakázky. K Vašemu dotazu k odstupu dvou metrů – ten dodržovat nemusíte, pokud to prakticky není možné. Opatření hovoří o pobytu na veřejně dostupných místech v počtu maximálně dvou osob, v případě členů domácnosti, výkonu povolání a podnikatelské či jiné obdobné činnosti může být na jednom místě osob více. Opatření přímo říká, že odstup při kontaktu s ostatními osobami 2 metry je třeba zachovávat, pokud je to možné. Pokud Vám to Vaše práce neumožňuje, odstup zachovávat nemusíte, měl byste se však o to snažit, pokud to jde. Vzhledem k neustále se vyvíjející situaci podotýkám, že tyto informace jsou aktuální k 17. dubnu 2020 a je možné, že se budou podmínky v budoucnu měnit. Informace pochází z mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví - zákaz volného pohybu osob s výjimkami (dostupné na https://www.mzcr.cz/dokumenty/mimoradne-opatreni-zakaz-volneho-pohybu-osob-s-vyjimkami_18987_4135_1.html) a z mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví k nošení ochranných prostředků dýchacích cest (dostupné na https://www.mzcr.cz/dokumenty/mimoradne-opatreni-noseni-ochrannych-prostredku-dychacich-cest-s-vyjimkami_18981_4135_1.html).

Zpracováno dne 20. 4. 2020

40. Bratr podepsal rezervační smlouvu a zaplatil rezervační poplatek za byt ještě před výskytem koronaviru na našem území. Jelikož jeho banka pozastavila veškeré hypotéky,...

41. Dceru som zapisala na kurz plavania, ktory m zacat 19.3., lenze tesne predtym sa vyhlasil nudzovy stav a k zapocatiu kurzu nedoslo. Bohuzial, kurz som zaplatila...

42. Dne 18.4.2020 jsem měla nastoupit na rekvalifikační tříměsíční kurz. Kurz byl přesunut na 2.5.2020 a cena kurzu činí 25tis. Než mi přišel mail o přesunutí,...

43. Našel jsem na vašich stránkách řešený problém ohledně vracení startovného za závody zrušené díky koronaviru. Uměli byste prosím poradit s tím samým v kontextu evropského práva?...

Našel jsem na vašich stránkách řešený problém ohledně vracení startovného za závody zrušené díky koronaviru. Uměli byste prosím poradit s tím samým v kontextu evropského práva? Řeším tento problém se závodem v zahraničí. Odmítají tam vrátit platbu a odkazují se právě na podepsané podmínky, konkrétně na bod "9. The Releases reserve the right, in its sole determination, to postpone, cancel, or modify the event due to weather conditions or other factors beyond the control of the Releases that might affect the health and/or safety of the participants. No refunds will be granted." Ošetřuje toto nějaké evropské právo, stejně jako u nás OZ? Konkrétně se jedná o Slovinsko.

Na tyto případy se vztahuje Nařízení Evropského parlamentu a rady o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I.). Ve Vaší situaci je rozhodné, zdali podmínky, se kterými jste souhlasil, obsahují volbu práva. Tedy jestli je v nich nějaká věta „Případné spory se budou řešit podle slovinského/českého/německého/… práva“. Pokud se v těchto podmínkách nebude nacházet toto ustanovení o volbě práva, pak se bude smlouva dle čl. 4 odst. 1 písm. b) řídit právem země, v níž má poskytovatel služby (tedy organizátor závodů) obvyklé bydliště, tedy pokud se nebude jednat o spotřebitelskou smlouvu. Pokud by se jednalo o spotřebitelskou smlouvu a činnost organizátora by se zaměřovala na Českou republiku (ať už reklamou v českém jazyce, webovými stránkami v českém jazyce, atp. ) pak by se smouva řídila českým právem, tudíž by platilo to samé, co jste si přečetl v odpovědi na dotaz č. 12 na našich stránkách. Pokud se však činnost organizátora vztahuje pouze na Slovinskou republiku, tak bez volby práva, se budou podmínky řídit slovinským právem. Máte možnost svůj dotaz doplnit o podmínky organizátora závodů a o propagaci, kterou provádějí, tak aby mohlo být zjištěno, zdali se organizátoři zaměřují i na Českou republiku a zdali v podmínkách je nějká volba práva.

Zpracováno dne 27. 4. 2020

44. Pracuji jako učitelka a bydlím v jedné domácnosti se seniory (70 let), kteří mají vysoký tlak. Navíc mám ještě problémy s alergií. Chtěla bych se zeptat, jestli musím nastoupit po rozvolnění opatření...

Pracuji jako učitelka a bydlím v jedné domácnosti se seniory (70 let), kteří mají vysoký tlak. Navíc mám ještě problémy s alergií. Chtěla bych se zeptat, jestli musím nastoupit po rozvolnění opatření do školy nebo mohu vést do konce školního roku hodiny online.

Zaměstnanec může dle § 106 odst. 2 zákoníku práce odmítnout výkon závislé práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob. Takové odmítnutí nemůže být považováno za porušení povinnosti zaměstnancem a dle okolností může vést ke vzniku překážky v práci na straně zaměstnance či zaměstnavatele (zde spíše na straně zaměstnance bez práva na náhradu mzdy). V této souvislosti je však třeba akcentovat „důvodnost“ a „bezprostřední ohrožení závažným způsobem“. Ustanovení tedy nelze vykládat tak, že by zákon poskytoval ochranu i zaměstnanci, který odmítne výkon práce bez toho, aby k tomu měl závažné důvody spočívající v bezprostředním ohrožení jeho zdraví či zdraví jiných (včetně blízkých osob). V současnosti lze pouze spekulovat, které okolnosti lze v souvislosti s koronavirovou krizí považovat za ony vážné zdravotní důvody pro odmítnutí práce, neboť zatím neexistuje soudní či jiný výklad, který by se touto věcí zabýval. Domníváme se však, že vaší situaci, tak jak ji popisujete v dotazu, za bezprostřední závažné ohrožení zdraví výkonem práce posuzovat nelze. K tomuto je třeba uvést, že učitelé na rozdíl např. od zdravotníků, při výuce nepřichází do prokazatelného intenzivního kontaktu s nakaženými. Nadto bude návrat dětí do škol podmíněn podpisem čestného prohlášení o bezrizikovém stavu dítěte, a to právě proto, aby se eliminovalo riziko šíření nákazy. Návrat dětí do škol bude také podléhat dalším organizačním a hygienickým podmínkám, které budou mít za cíl taktéž snížit riziko přenosu nákazy. Je tedy možné s jistou opatrností tvrdit, že Vámi popsaná situace nezakládá důvod pro odmítnutí práce. S ohledem na zjevný minimálně „stresový“ potenciál vaší situace doufáme, že její projednání s ředitelem školy může vést k nastavení řešení, které vaše obavy alespoň zmírní.

Zpracováno dne 30. 4. 2020

45. Má v současné koronavirové době právo rozvedený rodič na styk s dítětem, v soudem určených víkendech?

Má v současné koronavirové době právo rozvedený rodič na styk s dítětem, v soudem určených víkendech? Rozvedená matka nezletilého dítěte žije ve společné domácnosti s přítelem, který je příslušníkem bezpečnostního sboru (policista). Tento přítel policista využívá nárok na služební volno se služebním příjmem na péči o dítě, které je doma z důvodu uzavření školy. Matka odmítla a i nadále odmítá v soudech určených víkendech dítě otci předat a jen slovně argumentuje tím, že její přítel nemůže služební volno přerušit. Na žádost otce o vysvětlení a doložení, podle jakého zákona, předpisu nebo nařízení mu takto omezuje rodičovské právo na styk s dítětem, mu sdělila, že policisté mají jiný režim. Informovala jsem se na pobočce ČSSZ a tam mi bylo sděleno, že osoba, která pečuje o dítě v době koronaviru si do Výkazu péče o dítě zapisuje dny, ve kterých o něj pečuje, tudíž víkendové dny, které bude dítě trávit se svým otcem, do přehledu nezapíše a nebude nárokovat ošetřovné. Informovala jsem se i na oddělení OSPOD, kde mi bylo sděleno, že ani v době koronaviru nemá matka právo odmítnout otci styk s dítětem, že žádné ošetřovné není nadřazeno rozsudku soudu. Při svých dotazech jsem neuváděla, že osoba, která o dítě nyní pečuje, je příslušník policie, protože jsem netušila, že příslušníci nečerpají ošetřovné, ale služební volno se služebním příjmem. Jaký je v tom rozdíl, neumím posoudit. Můj dotaz tedy směřuje k tomu, jestli je postup matky správný a dítě předávat nemůže, protože o nezletilé dítě pečuje příslušník policie na služebním volnu se služebním příjmem, nebo postupuje protiprávně a otec může vyžadovat plnění rozsudku soudu.

Současný stav nic nemění na povinnosti plnit rozsudek soudu a matka má dítě předávat podle režimu stanoveném v rozsudku. Podstatný je pro Vás rozsah úpravy styku, tzn. že víkendy má dítě trávit u otce a pracovní dny u matky. Kdo bude o dítě v tu dobu pečovat (bude s ním doma apod.), je nepodstatné. Matka tedy jedná protizákonně a plnění rozsudku lze vymáhat – lze se obrátit se žádostí na soud nebo na OSPOD. Ve Vašem případě bych doporučila OSPOD, jistě Vám pomůžou s dalším postupem. (http://www.ospod.cz/volna-sekce-1/kontaktujte-vas-ospod/). Obecně je doporučováno vždy myslet na zájem dítěte, jímž je stýkat se s oběma rodiči, tak, jako tomu bylo před vypuknutím pandemie a zavedením speciálních opatření. Jen pro ilustraci uvádím, jak je to s přerušením volna policisty (i když toto nemá vliv na plnění rozsudku o styku s dítětem) – přítel matky je policista, jeho volno na pobyt s dítětem doma se řídí podle § 70 odst. 2 písm. f zákona č. 361/2003 Sb. (zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů) a má tedy má nárok na udělení služebního volna s poskytnutím služebního příjmu. V době nouzového stavu se mu volno prodlužuje na dobu uzavření školských zařízení (zákon č. 133/2020). Zákon nic neříká o tom, že by nebylo možné služební volno přerušit (např. když o dítě bude pečovat jiná osoba) a že by nebylo možné postupovat obdobně, jako u zaměstnanců. Příslušník policie si tedy o služební volno u svého nadřízeného požádá pouze na dny, kdy bude s dítětem doma – ve Vašem případě tedy mimo víkendů, kdy dítě bude u otce.

Zpracováno 6. 5. 2020

46. S manželkou jsme před 4 roky uzavřely nájemní smlouvu na byt. Nájemník byl 2 roky bez podstatnějších problému, poté ale nezaplatil vyúčtování za energie a postupně přestal platit i nájem.

S manželkou jsme před 4 roky uzavřely nájemní smlouvu na byt. Nájemník byl 2 roky bez podstatnějších problému, poté ale nezaplatil vyúčtování za energie a postupně přestal platit i nájem. Před rokem jsme mu tedy vypověděli smlouvu, výpověď nabyla platnosti, z bytu se však neodstěhoval. V tuto chvíli již rok probíhá soudní spor (Žaloba na vyklizení), kdy po rozhodnutí soudu prvního stupně se nájemník odvolal, ale nezaplatil soudní poplatek, poté se odvolal proti zamítnutí odvolání z důvodu nezaplacení soudního poplatku, zkrátka v tom umí chodit jelikož 2 měsíce po rozhodnutí soudu v náš prospěch se stále čeká, jestli se odvolá či ne a nemáme v ruce ani toto prvoinstanční rozhodnutí.

Minulý týden nám došlo další vyúčtování energii, které jsme museli zaplatit a dluh navýšilo už téměř na 160 tisíc. K mému dotazu, můžeme nájemníka v této situaci nechat odpojit? Máme strach, že v době nouzového stavu by se nám to mohlo vymstít. Zároveň nás napadlo darovat byt synovi a energie poté odpojit. Bude i toto jednání trestné, popřípadě musí nový majitel zajistit připojení energii? V tuto chvíli už si opravdu nevíme rady a cítíme se dost bezmocně. Bohužel šance, že peníze za nájem někdy dostaneme je téměř nulová.

Závěrem bych doplnil, že vzhledem k současné situaci a také poklesu příjmů, je pro nás nemyslitelné dále setrvávat v tomto stavu a riziko trestného činu je pro mě mnohem přívětivější než současná situace, ve které si nemůžeme dále dovolit další finanční zadlužení nebo dokonce exekuce.

Váš dotaz bude vhodné rozdělit na dvě části. Nejprve se podíváme na občanskoprávní část problému týkající se nájemce a poté se zaměříme na trestněprávní část týkající se odpojení bytu od dodávek energií. Žaloba na vyklizení byla ve Vašem případě je správným postupem. Poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Neplacení nájemného a nákladů na služby za dobu alespoň tří měsíců se za takové porušení považuje. Ve Vašem případě jste tedy mohli vypovědět nájem bez výpovědní doby po třech měsících. Pokud se nájemce nevystěhuje, je nutné řešit situaci žalobou. Podle § 3 zákona o soudních poplatcích platí, že ve Vašem případě rozhoduje o poplatcích za odvolání rovněž soud prvního stupně. Tento soud je zde příslušný. Žalovaný (nájemce) se mohl odvolal proti zastavení řízení z důvodu nezaplacení poplatku. Protože se odvolal, není rozhodnutí stále v právní moci. Je třeba počkat, jak se k tomuto odvolání postaví soud. Dále platí, že po doručení účastníkům je rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, v právní moci. Následně je rozsudeik vykonatelný, jakmile uplyne lhůta k plnění, tedy po lhůtě, kterou určí soud k vyklizení nájemci. Pokud ani následně byt nájemce nevyklidí, platí podle občanského soudního řádu, že můžete podat návrh na soudní výkon rozhodnutí, respektive exekuční návrh. Vyklizení by následně provedl soudní exekutor. Nyní k trestněprávnímu aspektu problému. Pronajímatel není oprávněn k vyklizení bytu silou, nebo jinak řečeno svépomocí. Pokud do bytu vstoupíte bez souhlasu nájemce, respektive proti jeho vůli, můžete se dopouštět trestného činu porušování domovní svobody podle § 178 trestního zákoníku. Odpojení energií je také problematické. Z pohledu trestního práva by se jednalo o neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru, protože by se odpojením energií bránilo v užívání bytu. Darování bytu synovi zde nebude vhodným řešením. Platba energií by totiž buď zůstala na Vás (tedy nepřepsaná), případně by byl povinný zálohy platit nový vlastník bytu (syn). Situace by se tak nevyřešila, pouze by poplatky musela platit jiná osoba. Navíc pokud by energie následně nechal odpojit syn, šlo by stále o zásah do práv nájemce. Nadto byste též situaci zkomplikoval procesně. Pokud by totiž řízení o vyklizení pokračovalo (např. by nájemce soudní poplatek za odvolání uhradil, případně byl osvobozen od úhrady soudního poplatku), převodem bytu na Vašeho syna byste v řízení ztratil tzv. aktivní věcnou legitimaci, neboť byste již nebyl vlastníkem bytu, což by mohlo vést k zamítnutí žaloby. Právě uvedenému by bylo možné bránit návrhem na změnu žalobce dle § 107a občanského soudního řádu. Byla by to ale zbytečná procesní komplikace a řízení by to dále prodloužilo. Řešením tak nadále zůstává získání exekučního titulu (pravomocného rozhodnutí soudu o vyklizení), na jehož základě můžete nechat byt vyklidit. Pokud máte nyní znatelný pokles příjmů, který byl způsoben pandemií COVID 19, a jste OSVČ, můžete na základě zákona o kompenzačním bonusu v rámci programu Pětadvacítka pro OSVČ zažádat o částku 25 tisíc korun.

Zpracováno 7. 5. 2020

47. Je nutné vyšší moc (koronavirovou krizi) věřiteli oznámit nebo to stačí učinit až např. v soudním řízení? Věřitel může mít problém (např. v oblasti cash flow) s pozdním oznámením toho, že dlužník kvůli vyšší moci nezaplatí.

Je nutné vyšší moc (koronavirovou krizi) věřiteli oznámit nebo to stačí učinit až např. v soudním řízení? Věřitel může mít problém (např. v oblasti cash flow) s pozdním oznámením toho, že dlužník kvůli vyšší moci nezaplatí. Je s tím spojená nějaká sankce?

Současná situace coronavirové pandemie může představovat překážku označovanou jako „vyšší moc“. Vyšší moc jako taková nezbavuje dlužníka ani věřitele povinnosti plnit své závazky. Dlužník je povinen plnit dluhy řádně a včas. Pokud dluh nesplní řádně a včas, je dlužník v prodlení. Nelze se tedy domnívat, že pouze z důvodu pandemie nebo z následných opatření vlády, ministerstev či jiných orgánů zaniká povinnost dlužníka zaplatit peněžitý dluh. Nelze ani uvažovat o zániku závazku z důvodu nemožnosti plnění, ta se posuzuje objektivně. Pokud by se jednalo o peněžitý dluh, není zde taková překážka, která by objektivně zabraňovala řádnému splnění (např. i se zvýšenými náklady). V případě nezaplacení je tedy dlužník v prodlení.

Pokud se dlužník ocitne v prodlení, může věřitel:

• Vymáhat splnění dluhu • Odstoupit od smlouvy (za určitých podmínek stanovených ve smlouvě nebo ze zákona) • Požadovat zaplacení úroků z prodlení
• Zaplatit náhradu škody
• Zaplatit smluvní pokutu (pokud je sjednána)

Je také důležité prozkoumat podrobně smlouvu mezi stranami. Smlouvy často obsahují ustanovení týkající se případů vyšší moci (tzv. doložka vyšší moci). Pokud, tedy smlouva obsahuje doložku vyšší moci, řídí se strany podle ní. Zde může být např. upravena oznamovací povinnost strany, která se vyšší moc dovolává. Nebo lze smluvně upravit vyloučení prodlení z důvodu vyšší moci. Oznamovací povinnost dlužníka se podle občanského zákoníku týká odpovědnosti za škodu vzniklou porušením smluvní povinnosti. Takovou smluvní povinností může být právě zaplacení dluhu. Podle § 2902, Ten, kdo porušil právní povinnost, nebo kdo může a má vědět, že ji poruší, oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout, a upozorní ji na možné následky. Splní-li oznamovací povinnost, nemá poškozený právo na náhradu té újmy, které mohl po oznámení zabránit. Podle § 2913 odst. 2, se ten, kdo poruší smluvní povinnost, může zprostit povinnosti k náhradě škody prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí. Důkazní břemeno prokázat překážku vyšší moci nese ten, který nemůže své závazky dodržet. Tato strana musí také tyto skutečnosti oznámit protistraně. Pokud by tedy nastala situace, že dlužník nezaplatí a neoznámil včas věřiteli překážku vyšší moci, může věřitel požadovat vedle nároků z prodlení dlužníka také náhradu újmy vzniklé jako následek nesplnění oznamovací povinnosti dlužníka podle § 2902. Splněním oznamovací povinnosti vzniku práva věřitele na náhradu újmy způsobené porušením oznamovací povinnosti zabránite. Nutno však zopakovat a zdůraznit, že zabránite vzniku "pouze" tohoto práva. Na další výše uvedené důsledky spojené s prodlením nebude mít splnění oznamovací povinnosti žádný vliv. Lze však též poukázat na ustanovení § 1764 a následující občanského zákoníku, jenž směřuje k tomu, aby se strany závazku při podstatné změně okolností dohodly na řešení vzniklé situace (k tomuto vizte více u dotazu č. 21 v kategorii "Ostatní").

Zpracováno 7. 5. 2020

48. Provozuji kroužky a kurzy keramiky pro děti a dospělé (odděleně) na IČO. Smím od 25. 5. 2020 otevřít kurzy, případně v jaké formě?

49. Měla bych otázku ohledně možnosti odvolání se proti změnám přijímacího řízení na vysokou školu. Veškeré termíny byly odloženy, jen možné, že se mi přijímací testy budou krýt,...

50. Jsem majitelkou RD v Olomouci. Dlouhodobě žiji v zahraničí a dům tedy pronajímám. Pro upřesnění dodám, že pronajímám jednotlivé pokoje. Všechny nájemní smlouvy byly uzavřeny v roce 2014 a nájemné zahrnuje i cenu energií a služeb...

Jsem majitelkou RD v Olomouci. Dlouhodobě žiji v zahraničí a dům tedy pronajímám. Pro upřesnění dodám, že pronajímám jednotlivé pokoje. Všechny nájemní smlouvy byly uzavřeny v roce 2014 a nájemné zahrnuje i cenu energií a služeb. Nájem se od roku 2014 nezvyšoval (ačkoli ceny energií rostou). Jeho současná úroveň je tedy nižší než průměrná cena nájmu v dané oblasti. Zvýšení nájmu jsem plánovala na jaro tohoto roku. Můj dotaz: Mohu za současné situace zvýšit cenu nájmu? Potřebovala bych jej dorovnat do ceny obvyklé (řekněme tedy z 4.700,- Kč na 5.700,- Kč).

Na úvod bych ráda uvedla, že pod pojem nájem bytu lze podle občanského zákoníku zařadit i nájem jednotlivých pokojů (viz definice bytu v § 2236 odst. 1, zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník: bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení). Po dobu trvání mimořádných opatření není bohužel možné nájemné z bytu zvyšovat. Tato skutečnost vyplývá z nařízení vlády č. 202/2020 Sb., kterým se stanoví cenové moratorium z nájemného bytů. Nařízení je účinné od 24. 4. 2020. Cenové moratorium bude automaticky ukončeno ke dni, kdy budou zrušena mimořádná opatření. Vláda jej případně může ukončit i dříve, pokud to uzná za vhodné. Kdy přesně budete moci nájem zvýšit není zatím možné určit. Nařízení vlády totiž nepřichází s žádným konkrétním datem, pouze stanovuje, že nájemné z bytu není možné zvyšovat po dobu trvání mimořádných opatření (nejen nouzový stav, ale i jiná opatření proti šíření koronaviru). Problematická situace by mohla nastat, pokud by mimořádná opatření přesáhla délku jednoho toku, což by bylo v rozporu se Zákonem o cenách (č. 526/1990 Sb.). Ráda bych vám proto doporučila ohledně této otázky sledovat aktuální vývoj situace. V současné době například senátor Zdeněk Nytra (ODS) iniciuje stížnost k Ústavnímu soudu. Jeho výtka směřuje k tomu, že by vláda měla v daném nařízení konkrétně časově vymezit, po jakou dobu není možné nájem zvyšovat.

Zpracováno 8. 5. 2020

51. Syn chodí na vysokou školu a bydlí v pronájmu. Může si někde požádat o finanční pomoc s placením nájmu, protože byt nevyužívá a majitelka chce po něm plnou výši. Na nájem si vydělával brigádou, kterou také z důvodu uzavření provozovny nemá...

Od 27. 4. 2020 platí zákon, který zmírňuje dopady epidemie na nájemce bytů; jedná se o zákon č. 209/2020 Sb. Bohužel Vás však musím zřejmě zklamat – o finanční výpomoc s placením nájmu z důvodu epidemie požádat nelze. Tento zákon však stanovuje, že majitelka bytu Vašemu synovi nemůže dát v ochranné době (od 27. 4. 2020 do 31. 12. 2020) výpověď z nájmu jen proto, že je v prodlení s placením nájemného, pokud toto prodlení nastalo v rozhodné době (od 12. 3. 2020 do dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření při epidemii, nejpozději však do dne 31. 7. 2020) a pokud se tak stalo převážně v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo řádnou úhradu nájemného (což splňuje, pokud v důsledku epidemie přišel o brigádu). To musí však Váš syn majitelce bytu dokázat potvrzením od příslušného úřadu práce ČR. Tam bude potřeba předložit úřadu práce nějaké podklady, takže pokud se rozhodne využít tuto cestu, bude lepší si tam předem zavolat a zeptat se, co musí úřadu doložit, aby toto potvrzení dostal. To ho však nezbavuje povinnosti nájem platit; v ochranné době (tedy do konce roku 2020) musí syn zaplatit ty platby nájemného, které se staly splatné v rozhodné době, jinak může být vypovězen z nájmu bez výpovědní doby. Kdyby prohlásil nebo bylo nepochybné, že tyto pohledávky v ochranné době neuhradí, může být taktéž vypovězen z nájmu bez výpovědní doby. Majitelka bytu může poté, co pominuly okolnosti, pro které nemůže syn splácet (to že přišel o brigádu, ze které platí nájem), nejdříve však až po skončení nouzového stavu, požadovat zrušení nájmu, nelze-li po ní spravedlivě požadovat, aby omezení ve stanoveném rozsahu snášela (například kdyby byla na nájmu finančně závislá a Váš syn platbu nájmu stále odkládal, pročež by neměla z čeho žít). Doporučuji tedy zkusit nájemné hradit pokud možno včas a možnost nabízenou tímto zákonem si nechat jako rezervu. Navíc zákon omezuje jen zákaz výpovědi pro neplacení nájemného, takže zálohy za služby musí být hrazeny, a za dobu prodlení, kdy syn nebude nájem platit, náleží pronajímateli i úrok z prodlení. Napadá mě ještě podívat se, jaká stipendia proplácí škola Vašeho syna, většinou školy nabízí stipendia pro studenty, kteří se nachází v tíživé životní situaci a nějaké ubytovací stipendium. O ty je však potřeba požádat do termínu, které si každá VŠ stanovuje sama.

Zpracováno 13. 5. 2020

52. Není mi jasné, za jakých podmínek se budou žáci základních škol účastnit výuky, jelikož informace na internetu a televizi se často liší. Nechci syna, který je žákem 3. třídy vystavovat zbytečnému riziku...

Není mi jasné, za jakých podmínek se budou žáci základních škol účastnit výuky, jelikož informace na internetu a televizi se často liší. Nechci syna, který je žákem 3. třídy vystavovat zbytečnému riziku. Proto mě dále zajímá, jestli budu mít právo na ošetřovné za syna i v případě, kdybych ho do školy raději neposlala, protože jsem se dočetla, že tím bych o právo na ošetřovné mohla přijít.

Výuka v 1. stupni na základních školách bude plánována od 25. 5. 2020, nicméně příslušný dokument upravující podmínky výuky ještě vydán nebyl. Nemůžeme proto poskytnout jasnou odpověď, jelikož není z čeho. Nicméně jisté informace jsou dostupné na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: http://www.msmt.cz/faq-nejcastejsi-dotazy-k-aktualnim-opatrenim-ke-koronaviru. Dále sděluji, že podmínky pro vyplácení ošetřovného v případě otevření základních škol a nastavení školní docházky na nepovinném principu do konce školního roku, která bude omezena v rámci uvolňování mimořádných opatření, byly stanoveny v zákoně č. 133/2020 Sb., o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020. Ministerstvo zdravotnictví vydalo seznam rizikových skupin lidí, který je součástí souboru hygienických a bezpečnostních pokynů pro školy, který je k dispozici zde: http://www.msmt.cz/soubor-hygienickych-pokynu-pro-ms-zs-a-ss. Rodič má právo čestně prohlásit, že dítě spadá do rizikové skupiny nebo s nějakou rizikovou osobou sdílí domácnost a do školy proto nepůjde. Čestné prohlášení k vytištění najdete na výše zmíněných stránkách. Čestné prohlášení nicméně ověřováno nebude. Jestliže se rodič rozhodne na základě čestného prohlášení dítě do školy neposlat a bude o něj nadále pečovat doma, zůstane mu zachován nárok na ošetřovné až do 30.6. Pro další informace týkající se ošetřovného můžete využít stránky Ministerstva práce a sociálních věcí: https://www.mpsv.cz/osetrovne.

Zpracováno 17. 5. 2020

53. Za jakých okolností lze požádat o prominutí lhůty pro podání k soudu z důvodu epidemie koronaviru. Mohli byste prosím uvést konkrétní příklady?

Za jakých okolností lze požádat o prominutí lhůty pro podání k soudu z důvodu epidemie koronaviru. Mohli byste prosím uvést konkrétní příklady? Kromě zcela zjevných, jako např. hospitalizace či karanténa. Nemám zřízenou datovou schránku.

Možnost prominutí lhůty pro provedení úkonu k soudu vyplývá z Hlavy II zákona 191/2020 Sb. Tato hlava se věnuje možnostem prominutí lhůty v různých typech řízení, jelikož podmínky pro prominutí zmeškání lhůty se liší s ohledem na to, jde-li o řízení občanských sporů, insolvencí či správní řízení. V občanském soudním řízení je pro prominutí zmeškání lhůty k úkonu z omluvitelného důvodu spočívajícího v mimořádném opatření při epidemii, které účastníkovi nebo jeho zástupci znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo úkon učinit podat návrh k soudu, který je příslušný k projednání zmeškaného úkonu a rozhodnutí o něm, s výjimkou opravných prostředků (podání odvolání, žaloby pro zmatečnost či obnovu řízení), kde o prominutí zmeškání lhůty rozhoduje soud prvního stupně. Tento návrh je třeba podat do 15 dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující učinění úkonu, a je třeba s ním spojit i zmeškaný úkon. Lhůta pro podání návrhu podle věty první však neskončí dříve než 15 dnů po ukončení nebo zrušení nouzového stavu. Za zmínku také stojí to, že dle § 2 odst. 4 zákona č. 191/2020 Sb. je možné v případě zmeškání lhůty pro podání kvalifikovaného vyjádření, jenž má za následek vydání rozsudku pro uznání dle § 153 odst. 3 Občanského soudního řádu, podat jak návrh na prominutí zmeškání lhůty, tak odvolání proti takovémuto rozsudku. K odvolání se nepřihlíží pouze při vyhovění návrhu na prominutí zmeškání lhůty. Podání jak odvolání, tak návrhu na prominutí zmeškání lhůty může v tomto případě zvýšit šanci na zrušení rozsudku. Ve správním soudnictví je lhůta k podání návrhu prominutí zmeškání lhůty v délce 2 týdnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující učinění úkonu, a je třeba s ní spojit i zmeškaný úkon. Lhůta pro podání žádosti podle věty první však neskončí dříve než dva týdny po ukončení nebo zrušení nouzového stavu. O prominutí zmeškání lhůty rozhoduje soud, který je příslušný k projednání zmeškaného úkonu a rozhodnutí o něm. V insolvenčním řízení je lhůta k podání návrhu prominutí zmeškání lhůty 7 dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující učinění úkonu, a je třeba s ní spojit i zmeškaný úkon. Lhůta pro podání žádosti podle věty první však neskončí dříve než 7 dnů po ukončení nebo zrušení nouzového stavu. O prominutí zmeškání lhůty rozhoduje soud, který je příslušný k projednání zmeškaného úkonu a rozhodnutí o něm, s výjimkou opravných prostředků, kde o prominutí zmeškání lhůty rozhoduje soud prvního stupně s vyjímkou úkonů odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření, proti rozhodnutí o úpadku, proti rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a proti rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu jež jsou obsaženy v § 94 Insolvenčního zákona. O prominutí lhůt v těchto případech rozhoduje odvolací soud. Rozhodnutí o vyhovění návrhu prominutí lhůty se zveřejňuje pouze zveřejněním v insolvenčním rejstříku v souladu s odst. 4 § 5 II zákona 191/2020 Sb. Zamítnutí tohoto návrhu se navíc doručuje osobě, která žádost podala. Prominutí zmeškání lhůty v řízení o výkonu rozhodnutí a exekučním řízení je třeba podat do 7 dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující učinění úkonu, a je třeba s ní spojit i zmeškaný úkon. Lhůta pro podání žádosti podle věty první však neskončí dříve než 7 dnů po ukončení nebo zrušení nouzového stavu. Na návrh směřující k prominutí zmeškání lhůty pro podání odvolání proti usnesení o příklepu ve výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí a postižením obchodního závodu, v němž dochází k prodeji závodu, případně ve výkonu rozhodnutí postižením jiných majetkových práv, přešlo-li na vydražitele vlastnické právo, nebude brán zřetel, jak je obsaženo v § 4 odst. 2 191/2020 Sb. O prominutí zmeškání lhůty rozhoduje soud příslušný k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí. Proti rozhodnutí soudu o prominutí lhůty není odvolání přípustné. K vaší otázce, co znamená znemožnění nebo podstatné ztížení úkonu spočívajícího v mimořádném opatření při epidemii uvádím, že se jedná o okolnosti, které by znamenaly porušení některého z nařízení vydaných během nouzového stavu – např. otevření provozovny v době kdy bylo nařízeno její uzavření, v případě zařazení do statutu kritického zaměstnance by provedení k úkonu znamenalo vzdálení se od vyhrazeného místa – např. lékař odjede z nemocnice, aby obstaral dokumentaci nutnou k podání úkonu k danému soudu. Dle stanoviska Ministerstva vnitra je prominutí zmeškání úkonu v oblasti veřejné správy vždy na místě, pokud k jeho provedení je třeba osobní účast. Stanovisko je k dispozici zde: https://www.mvcr.cz/clanek/stanovisko-ministerstva-vnitra-k-posuzovani-behu-lhut-v-oblasti-verejne-spravy-v-dobe-trvani-nouzoveho-stavu.aspx Pokud však žadatel disponuje datovou schránku, je na něm, aby prokázal skutečnosti, které mu znemožnili učinit dané podání.

Zpracováno 17. 5. 2020

Koronavirus: Právní poradna studentů Právnické fakulty MU