| | | | |


Drobečková navigace

Úvodní strana

Čestný doktorát profesora Senga Prof. Seng

U příležitosti 25. výročí spolupráce mezi Masarykovou univerzitou a John Marshall Law School byl ve středu 17. října 2018 udělen čestný doktorát profesoru Michaelu P. Sengovi.

Profesor Michael P. Seng, B.A., J.D., patří k významným představitelům ústavního práva a právní komparatistiky USA. V oblasti akademických vztahů naší fakulty je mimořádnou osobností, která stála v roce 1992 u smlouvy zakládající spolupráci mezi Právnickou fakultou MU a John Marshall Law School. Dále je také zakladatelem tradice A Day of U.S. Law - bloku přednášek akademiků, soudců a představitelů dalších právnických profesí z Chicaga, určeného jak pro studenty Právnické fakulty MU, tak i ostatních fakult MU. Jeho zásluhou se každoročně uděluje stipendium pro semestrální pobyt jednoho až dvou studentů naší fakulty na John Marshall Law School v Chicagu.

K rozvoji Masarykovy univerzity a především pak Právnické fakulty MU přispívá profesor Seng šířením jejího dobrého jména v zahraničí a upevňováním vzájemných vztahů učitelů i studentů PrF MU a John Marshall Law School. Díky jeho činnosti mají studenti naší fakulty možnost získat cenné zkušenosti ze zahraničí.


PROSLOV

Michael Paul Seng

 

Vaše Magnificence, pane rektore, Spectabilis, paní děkanko, Honorabilis, pane promotore, vážení hosté, dámy a pánové,

Je pro mne velkou ctí převzít od Masarykovy univerzity čestný doktorát, přijímám jej jménem všech osob, které se podílely na našem výměnném programu. Za posledních dvacet pět let se nám podařilo vytvořit vskutku jedinečný vztah, vystavěný na pevných základech; jsem si jist, že jej budeme ke vzájemnému prospěchu rozvíjet i nadále. Možnost pracovat se studenty a vyučujícími na Masarykově univerzitě považuji za jednu z nejzásadnějších zkušeností, kterých se mi během života dostalo.

Spolupráce mezi chicagskou John Marshall Law School a brněnskou Masarykovou univerzitou započala díky programu CEELI, který organizovala Americká advokátní komora začátkem devadesátých let. Projekt CEELI byl založen za účelem propagace myšlenky právního státu v zemích bývalého komunistického bloku. Viděno zpětně, od nás Američanů to možná bylo dost troufalé, tehdy se nám to však zdálo logické.

Ve zprávě World Justice Project za rok 2017 až 2018 se Česká republika v kategorii respektování právního státu dostala před Spojené státy. Žebříček je však ovlivňován momentálními politickými, ekonomickými a jinými faktory, a přesnější obraz tak spíše nabídne dlouhodobější historická perspektiva. Ačkoli se například v roce 2012 Polsko nalézalo v žebříčku World Justice Project před Spojenými státy, vynucené odchody soudců do důchodu a politizace soudnictví obecně pravděpodobně představuje větší ohrožení právního státu v této zemi než Trumpova kampaň proti takzvaným falešným soudcům ve Spojených státech.

V nedávné době jsme se setkali se situacemi, kdy byla lidská práva cynicky pošlapávána ve jménu právního státu – zcela konkrétně pak v případě Trumpova výkonného nařízení, které oddělovalo děti přistěhovalců od rodičů. Právní stát není slepým přijímáním shromážděného souboru právních předpisů a precedentů. Naopak. I když se soudci ustanovení Hitlerem nebo Stalinem mohli důrazně řídit literou zákona, nelze říci, že by zosobňovali principy právního státu. Pozitivistická definice Johna Austina, tedy že právo je dáno panovníkem, není vymezením právního státu.

S definicí právního státu si lámala hlavu dlouhá řada odborníků. Čtyři univerzální principy právního státu, tak jak je uvádí World Justice Project, tedy odpovědnost, spravedlivé zákony, otevřená vláda a dostupné a nestranné řešení sporů, jsou možná nejrozsáhlejším možným pojetím.

Nad právním státem nestojí žádný politický nebo ekonomický režim. Soudce Oliver Wendell Holmes ve svém nesouhlasném stanovisku v případu Lochner vs. New York tvrdí, že americký ústavní systém není ztělesněním žádné ekonomické nebo sociální teorie.

Přinejmenším by měl právní stát poskytovat útočiště před tyranií.

V ideálním případě by pak měl tvořit základ pro otevřenou společnost, jak si ji představoval Václav Havel. Profesor Robert Rodes z Notre Dame popsal právo jako rámec, ve kterém každý člověk hledá cestu ke své vlastní spáse. Osobně se mi zamlouvá definice práva – šaría – tak, jak o něm hovoří islám, tedy jako o „stezce k vodě“. Právo není cílem, ale způsobem k dosažení díle, je cestou. Cíle dosáhnout nelze, ale právníci jsou odborníky právě na cestu samotnou.

Právo má za úkol nejen odstraňovat překážky, které brání naší svobodě, a zajišťovat, aby bylo se všemi lidmi zacházeno stejně. Právo musí také stanovit, že jednotlivec má prostředky nutné k dosažení spásy, kterou si může každý definovat samostatně. To znamená, že právo musí garantovat přístup k dostatečnému množství potravy, k přístřeší, vzdělání, zdravotní péči a k čistému a zdravému prostředí; to vše je nezbytné pro svobodu a důstojnost každé lidské bytosti. Pokud je toto splněno, právo každému z nás dovoluje svobodně usilovat o dosažení vlastních etických a duchovních cílů, za podmínky, že nebudeme neoprávněně zasahovat do práv ostatních, kteří usilují o totéž.

Právo musí existovat v souladu s měnícím se společenským kontextem. Právníci i soudci musí být obeznámeni s nejnovějšími trendy ve společnosti, musí si ale být také vědomi tradice základů právního systému. Musí být schopni nastavit kurz, který zohledňuje změny v rámci hodnot nastavených společností. Jak uvedl soudce John Harlan ve svém souběžném stanovisku ve věci Griswold vs. Connecticut, dobrý soudce dosahuje justiční zdrženlivosti: „neustálým důrazem na respektování toho, co nás učí historie, jasným uchopením klíčových hodnot, které jsou základem naší společnosti, a moudrým doceněním zásadní role federativního rozdělení a dělby moci při vytváření a zachovávání americké svobody“.

Američané jsou často charakterizováni jako lidé, kteří věří v pokrok. Můžeme doufat, že se způsoby mírového řešení sporů staly v průběhu staletí humánnějšími.

Právníci a soudci určují cestu – právníci prostřednictvím zastupování jednotlivých klientů a soudci prostřednictvím rozhodování v jednotlivých případech, kde je třeba sladit zájmy jednotlivců se zájmem veřejnosti. Právníci a soudci posouvají společnost směrem ke spravedlnosti. Spravedlnost je bodem, kde se snoubí odpovědnost s milosrdenstvím. Spravedlnost je cílem práva.

Jako profesor jsem právo nejen učil, měl jsem i příležitost řešit řadu důležitých občanskoprávních případů týkajících se práv vězňů, práva na svobodné vyjadřování, hlasovacích práv a diskriminace v oblasti bydlení. Domnívám se, že zastupování potřebných je jedním z příspěvků, pro které mají profesoři práva jednoznačné predispozice. Pomáhal jsem zakládat JMLS Fair Housing Legal Clinic a Fair Housing Legal Support Center. Později jsem se podílel na vzniku programu, který studentům práva umožňoval vnášet praktiky restorativní justice do boje proti násilí a segregaci v chicagských školách.

Nezačal jsem se věnovat výuce práva, abych se stal velkým učencem. Mám rád výuku kvůli interakci se studenty. Měl jsem tu čest několik generací studentů seznamovat s rolí právníků a soudců ve společnosti.

Právo je skutečně posvátným povoláním. Nepovažuji za pouhou náhodu, že tento týden byl v Římě kanonizován arcibiskup Óscar Romero. Óscar Romero je mým velkým vzorem. Óscar Romero položil život za pravdu a spravedlnost. Nebyl právníkem, ale pravdou a spravedlností se postavil úřední moci v Latinské Americe i vládě Spojených států, která, nutno říci, tehdy podporovala jeho protivníky. Arcibiskup Romero nám připomněl, že vláda musí zastupovat všechny společenské a ekonomické třídy, že zde není jen pro bohaté a mocné. Odsoudil protiprávní jednání institucí, obzvláště soudů, a tvrdil, že soudci musí být představiteli spravedlnosti. Navrhl strukturální reformy, které měly za úkol dosáhnout spravedlivější a humánnější společnosti. Na tato slova Óscar Romero doplatil. Dnes znovu sledujeme zpochybňování právního státu ve Spojených státech i jinde. Iracionální obavy, nedostatek respektu ke kolektivním i individuálním právům, narůstající nerovnost, zejména z hlediska příjmů a distribuce bohatství, a neschopnost dohlédnout za situace, které se nás bezprostředně týkají, to vše zpochybňuje právní stát.

Moje generace věřila diktátu papeže Pavla VI., který byl tento týden také svatořečen a kterého též řadím mezi své vzory:
Toužíte-li po míru, snažte se o spravedlnost.“

Právníci a soudci jsou při prosazování této mocné agendy hlavními činiteli. Ať už pracujeme ve Spojených státech, v České nebo Slovenské republice, v Latinské Americe nebo kdekoli jinde na světě, čelíme totožné výzvě. Máme tutéž odpovědnost za prosazování právního státu tak, abychom společnosti poskytli cestu, která vede jak k míru, tak ke spravedlnosti.


SPEECH

Michael Paul Seng

Your Magnificence, Spectabilis, Honorabilis, dear guests, ladies and gentlemen,

I am deeply honored to be given this award by Masaryk University and I accept it in the name of all the persons who have contributed to our exchange program. We have built up a truly unique relationship over the past twenty-five years – a relationship that has a good foundation and that I am sure will continue to our mutual benefit. Personally, working with the students and professors at Masaryk has been one of the great experiences of my life.

The association between The John Marshall Law School in Chicago and Masaryk University in Brno began with the American Bar Association’s CEELI program in the early 1990s. The ABA CEELI project was established to promote the Rule of Law in formerly communist countries. In retrospect, this may have been a bit presumptuous of us Americans, but given the times, it made sense. In its 2017-2018 Report, the World Justice Project ranked the Czech Republic ahead of the United States in respect for the Rule of Law. However, the rankings fluctuate on the basis of current political, economic, and other factors, and a long-range historical view of the question may be a more accurate indicator. For instance, although Poland was ranked ahead of the United States in the World Justice Project’s ratings in 2012, its forced retirement of judges and politicizing of the judiciary is probably a greater long-term threat to the Rule of Law in that country than the Trump’s campaign against “so-called fake judges” in the United States.

Recently we have seen a number of human rights abuses cynically perpetuated in the name of the Rule of Law – most particularly, Trump’s executive policy separating immigrant children from their parents. The Rule of Law is not the blind acceptance of a collected body of legal rules and precedents. Indeed this is precisely what the Rule of Law is not. Judges under Hitler and Stalin may have vigorously followed the letter of the law, but it does not mean that they operated under the Rule of Law. John Austin’s definition of Positivism that the Law is the Command of the Sovereign is not the Rule of Law.

Scholars wrestle with defining the Rule of Law. The Four Universal Principals for the Rule of Law outlined by the World Justice Project – accountability, just laws, open government, and accessible and impartial dispute resolution – are perhaps the most comprehensive.

No one political or economic regime has a monopoly over the Rule of Law. Justice Oliver Wendell Holmes recognized in his dissent in Lochner v. New York, that the American Constitutional system does not embody any particular economic or social theory.

At a minimum, the Rule of Law provides a refuge from tyranny.

Ideally, the Rule of Law establishes the basis for an Open Society as envisioned by Vaclav Havel. Professor Robert Rodes of Notre Dame described Law as the framework in which each person works out his own salvation. Personally, I like the definition of Law – the Sharia – found in Islam “The Path to the Watering Place.” Thus, Law itself is not an end – it is a means, a path. We never quite reach the end, but it is in the process that lawyers excel.

Law does not just remove impediments to our freedom. It does not only insure that each person is treated equally. Law must also provide that each individual has the means to attain his or her salvation; however, he or she may define it. That means that law must insure access to sufficient food, shelter, education, medical care, and a clean and wholesome environment necessary for the freedom and dignity of each human being. Thereafter, law leaves each of us free to pursue our own ethical and spiritual goals so long as we do not unduly interfere with the rights of others to do the same.

Law must be consistent with the changing social context. Lawyers and Judges must be conversant with the latest trends in society, but they must also be aware of tradition and the foundations of the legal system. They must navigate a course that acknowledges change within the values cherished by society. As Justice John Harlan stated in his concurring opinion in Griswold v. Connecticut, a good Judge will achieve judicial self-restraint: “by continual insistence upon respect for the teachings of history, solid recognition of the basic values that underlie our society, and wise appreciation of the great roles that doctrines of federalism and separation of powers have played in establishing and preserving American freedom.”

Americans are frequently characterized as a People who believe in progress. One can hope that methods for the peaceful resolution of disputes have become more humanitarian over the centuries.

Lawyers and Judges chart the path – Lawyers through representing individual clients, and Judges through deciding individual cases that reconcile individual interests with those of society. Lawyers and Judges move society toward justice. Justice is where we reconcile accountability with mercy. Justice is the Law’s end.

As a law professor, I have not only taught law, I have had the opportunity to litigate a number of important civil rights cases involving prisoner rights, First Amendment freedoms, voting rights, and housing discrimination. I believe that representing those in need is one of the contributions law professors are uniquely positioned to fulfil. I helped establish the JMLS Fair Housing Legal Clinic and the Fair Housing Legal Support Center. Later, I helped establish a program where law students could bring restorative justice practices to combat the violence and segregation in Chicago and in its schools.

I did not go into teaching to become a great legal scholar. I enjoy teaching because of the interaction with students. I have had the honor of teaching several generations of law students about the role of lawyers and judges in society.

Law Is Indeed a Sacred Calling. I do not consider it a coincidence that this is the week that Archbishop Óscar Romero was canonized in Rome. Óscar Romero is one of my heroes. Óscar Romero gave his life on behalf of truth and justice. He was not a lawyer, but he spoke truth and justice to the authorities in Central American and to the United States government, which we must remember supported his adversaries. Archbishop Romero reminded us that the government is there to represent all social and economic classes and not just the rich and powerful. He denounced institutional illegality, especially in the courts, and he argued that judges should be agents of justice. He suggested  structural reforms to achieve a more just and humane society. For saying these things, Óscar Romero was martyred.

Today, we again see the Rule of Law challenged in the United States and throughout the world. Irrational fears; a lack of respect for collective, as well as individual rights; increasing inequalities, especially in terms of income and wealth, and the inability to see beyond our immediate situations challenge the Rule of Law.

My generation believed firmly in the dictate of Pope Paul VI, who was also canonized this week and is one of my heroes:
If you want Peace, work for Justice.”

Lawyers and Judges are the chief agents in advancing this mighty agenda. Whether we are working in the United States, the Czech and Slovak Republics, Latin America, or anywhere else in the world, we face the same challenge. We have equal responsibility to advance the Rule of Law so as to provide a path for society that embodies both peace and justice.


nahoru