Vážené kolegyně a kolegové,
dovolte, abych své vystoupení zahájila malým ohlédnutím do nedávné minulosti. Setkáváme se nad náměty ke koncepčním změnám v zákoníku práce, který působí cca 22 měsíců, tedy necelé dva roky. Vzhledem k tomu, že jde o nový kodex, je to situace velmi neobvyklá až bizarní! Svědčí však o jednom, že procesy přípravy tohoto pracovního kodexu nebyly zcela standardní, všichni je známe.
V této souvislosti dovolte i malé, téměř úsměvné připomenutí jedné z našich minulých konferencí, konané ještě v minulém století, kterou se neslo motto "Přežije zákoník práce rok 2000?". Dnes můžeme konstatovat, že přežil, byť důkladně balzamován, některé jeho části byly dokonce zakonzervovány tak, že se jich vůbec nedotkla "omlazovací kůra" v podobě nového pracovního kodexu.
To, že jeho obsah nebyl v některých částech souladný s naším ústavním pořádkem, potvrdil v březnu letošního roku Ústavní soud, když některá jeho ustanovení zrušil (nález ÚS ze dne 12. března 2008 publikovaný v částce 37 pod č. 116 Sbírky zákonů).
To, že tento pracovní kodex neodpovídá, velmi zjednodušeně řečeno - požadavkům doby, to jsme zde v Třešti na předchozích setkáních též namítali a vývoj to plně potvrzuje. Mimo jiné i tématem našeho jednání, které je položeno na stůl v tak velmi krátké době od účinnosti této právní úpravy. Při přípravě nového pracovního kodexu se zaměstnavatelé a jejich zástupci zaměřili především na prosazení požadavků na větší liberalizaci v pracovněprávních vztazích, maximální možnou míru zjednodušení spolu s reflektováním ekonomického vývoje a tržních podmínek. Díky stanoveným mechanismům, které se při schvalování zákoníku práce uplatnily, bylo možné tyto požadavky uplatnit jen v malém rozsahu. Poté, když se tyto požadavky a námitky zaměstnavatelů k obsahu nového zákoníku práce prosadit nepodařilo, se zástupci zaměstnavatelů zaměřili na jejich prosazení do návrhu tzv. technické novely zákoníku práce, kterou začalo krátce po nabytí jeho účinnosti připravovat Ministerstvo práce a sociálních věcí. Představa o podobě a rozsahu připravované tzv. technické novely zákoníku práce (tj. odstranění pouze legislativně technických nedostatků) nemohla naléhavým praktickým potřebám zaměstnavatelů vyhovovat. Odkládala změny zásadnější povahy s nezanedbatelnými ekonomickými dopady, které jsou pro zaměstnavatele v mnoha směrech důležitější, než čistě legislativně technické zdokonalování nového zákoníku.
Zástupci zaměstnavatelů proto řadu svých, již dříve uplatňovaných požadavků, doplněných o poznatky vycházející z analýzy čerstvých zkušeností zaměstnavatelů s novým zákoníkem práce, uplatnili v rámci přípravy tzv. technické novely zákoníku práce. Tyto požadavky však MPSV akceptovány nebyly.
Zaměstnavatelé a jejich zástupci proto velmi vítají, že bylo rozhodnuto o zahájení prací na tolik potřebné tzv. věcné novele zákoníku práce, kterou v souvislosti s tzv. pouze technickou novelou ministr práce a sociálních věcí P. Nečas přislíbil.
V této souvislosti je nezbytné však uvést, že tak jako při přípravě nového pracovního kodexu, tak při přípravě této novely, označené jako "koncepční", nebyla provedena zevrubná analýza právní úpravy dosavadní, aby byl vytvořen jednotný koncepční základ. Oproti postupu minulému však nastal pozitivní posun v tom, že bylo z úrovně ministra práce a sociálních věcí rozhodnuto - absenci této analýzy nahradit ustavením týmu odborníků z oblasti pracovního práva nazvaným "expertní panel". Tento pracovní tým alespoň částečně provedení analýzy "zasuploval" a vypracoval návrhy věcných změn, které mají ambice naše pracovněprávní úpravy posunout a přiblížit standardním úpravám v Evropě.
Soubor těchto návrhů, uvedených v materiálu "Přehled námětů ke koncepčním změnám v zákoníku práce" je z pozice zaměstnavatelů a jejich zástupců hodnocen v obecné rovině pozitivně. Prakticky poprvé byl předložen nějaký ucelený text, reagující na společenský vývoj a skutečné potřeby praxe. Všem, kteří se podíleli na zpracování těchto základních návrhů, tedy členům "expertního panelu" a zejména vedoucím tohoto týmu panu JUDr. Petrovi Bezouškovi je nezbytné vyslovit poděkování za tuto odvedenou práci. Tomuto pozitivnímu hodnocení - svědčí mimo jiné i to, že návrhy v převážné většině reagují na skutečné potřeby praxe a mnohé jsou totožné s požadavky zaměstnavatelů uplatňovaných již několik let. Z obsahu předložených návrhů vyplývá snaha o skutečné naplnění pojmů, jako je - flexibilita, liberalizace, smluvní volnost, zjednodušení, srozumitelnost a předvídatelnost právní úpravy.
Pro zaměstnavatele a jejich zástupce bylo velmi potěšujícím zjištění, že mnohé jejich požadavky se staly základem pro zpracování návrhů koncepčních změn. Při tomto hodnocení je zapotřebí současně uvést, že některé návrhy jsou zcela neotřelé a přinášejí až novátorské přístupy k řešení některých problematik.
Z pohledu dalších možných legislativních postupů se tak lze obávat, zda jsou únosné ještě pro novelu, protože jde skutečně o zásadní koncepční změny. Je to však odraz toho, co již bylo uvedené v úvodu - nový zákoník práce je vlastně zakonzervovaná předchozí právní úprava a navrhovanými zásahy je snaha o její změnu. Jen s velkou lítostí lze v této souvislosti proto konstatovat, že je velká škoda proč obdobné přístupy nebyly zvoleny již v průběhu prací na novém kodexu.
Jak již bylo uvedeno soubor návrhů koncepčních změn je ze strany zaměstnavatelů a jejich zástupců hodnocen v obecné rovině velmi pozitivně a to i s vědomím toho, že jsou nezbytné některé jejich další dílčí úpravy, korekce terminologie apod. Ke zvážení jsou též některé dílčí návrhy, které by mohly mít nepříznivý dopad zejména na ekonomické a administrativní zatížení zaměstnavatelů.
Jak již bylo na tomto fóru uvedeno, k projednání námětů ke koncepčním změnám byli následně přizváni též zástupci odborů a zaměstnavatelů. V červenci letošního roku tzv. přistoupili do rozjetého vlaku "expertního panelu" a následně se zúčastnili několika jednání na tripartitní bázi. Společně projednávali problematiku uvedenou ve zmiňovaných 22 základních okruzích navrhovaných změn.
S postoji zástupců zaměstnanců - odborů k těmto navrhovaným změnám bylo toto fórum již seznámeno.
K tomu snad jen malou poznámku - i když v mnoha případech není postoj odborů souhlasný, v obecné rovině nelze tyto návrhy korektně označit jako "antisociální" nebo jako "smrtící koktejl" pro zaměstnance, jak bylo některými odborovými předáky zmíněno v minulých dnech.
Pokud jde o postoj zaměstnavatelů k navrhovaným koncepčním změnám v zákoníku práce, při posuzování těchto návrhů na základě uvedených východisek lze obsah těchto návrhů v obecné rovině hodnotit velmi pozitivně, jak již bylo uvedeno. Většina návrhů reaguje na skutečné potřeby praxe, mnohé z návrhů jsou totožné s dřívějšími požadavky zaměstnavatelů, které jsou uplatňovány již několik let. Zejména jde o návrhy v oblasti skončení pracovního poměru úpravou výpovědních důvodů, zkrácení výpovědní doby, zrušení některých zákazů a ochranných dob, úpravou odstupného. Dále je velmi pozitivně hodnocen návrh na navrácení institutu dočasného přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli, po němž zaměstnavatelé dlouhodobě volají. Rovněž tak rozvolnění pravidel pro pracovní poměr na dobu určitou, možnost prodloužení maximální délky zkušební doby, rozšíření časového limitu pro použití dohod o pracech konaných mimo pracovní poměr, zakotvení nových forem možného pracovního zapojení, včetně úprav v oblasti pracovní doby, změny v oblasti poskytování náhrady mzdy při překážkách v práci a dovolené, jakož i změny v oblasti práce přesčas atd.
Zaměstnavatelé též plně podporují a vítají celý "blok" návrhů v oblasti postavení a působnosti odborových organizací. Jde zejména o řešení otázky reprezentativnosti odborů v oblasti uzavírání kolektivních smluv, redukování spolurozhodování odborů jen na případy, kdy je to odůvodněno veřejným zájmem a zrušení oprávnění projednávat se zaměstnavatelem otázky v individuálních pracovních vztazích, aniž by o to zaměstnanec stál.
Zaměstnavatelé přitom vychází z toho, že ne vše musí být odborům tzv. dáno zákonem, ale že je možné si různé postupy dojednat v kolektivních smlouvách.
Současný právní stav postavení odborových organizací v pracovněprávních vztazích se nadále stává téměř neudržitelný, neboť dává odborům "ze zákona" celý katalog různých oprávnění bez ohledu na jejich skutečné současné postavení. Proto zaměstnavatelé vítají snahu o stanovení určitých kritérií, ze kterých by byla zřejmá většinová vůle zaměstnanců, za kterých budou odbory partnerem zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích. Pokud jde o odbory uváděný zásadní požadavek - ochrana zaměstnanců - současný stav je takový, že naše současná pracovněprávní úprava ji stanoví mnohdy nad rámec příslušných mezinárodních dokumentů. Pracovněprávní vztahy se tak mnohdy stávají rigidními, zvyšují se náklady práce a ve svých důsledcích se zhoršuje postavení zaměstnanců na trhu práce. Neumožnění potřebné flexibility v oblasti pracovních vztahů, tak se svých důsledcích vede i ke snižování konkurenceschopnosti firem.
Při posuzování návrhů koncepčních změn zaměstnavatelé a jejich zástupci vycházeli zejména z již uváděného naplnění požadavku flexibility, liberalizace a celkového zjednodušení úpravy pracovněprávních vztahů, která by napomohla při zajišťování jejich úkolů, navýšila administrativní náročnost a tím i náklady a neznamenala další finanční zátěž, včetně neúměrného nárůstu mzdových nákladů.
V okruhu navrhovaných změn zaměstnavatelé z hlediska svých potřeb považují za zásadní úpravu zejména těchto problematik:
Jak již bylo uvedeno, zaměstnavatelé očekávají, že záměry změn v zákoníku práce budou v zásadě realizovány a že v rámci tzv. věcné novely zákoníku práce budou provedeny takové úpravy, které jsou z hlediska praxe nezbytné a účelné. Praxe očekává nové přístupy a věcná řešení několikaletých problémů a v žádném případě ji neuspokojí pouhá - byť potřebná úprava vztahu občanského zákoníku k zákoníku práce, např. o neplatnosti právních úkonů, nebo zda bude uváděn termín "právo" či "nárok". Praxe a tím tedy zaměstnavatelé, kteří nesou v té praxi v oblasti pracovněprávní plnou odpovědnost - očekává skutečné změny, ne pouze nějakou "kosmetickou" precizaci.
Připravovaná novela zákoníku práce by měla tedy obsahovat takové úpravy, které by k těmto požadavkům maximálně přihlížely. S nadějí na realizaci navrhovaných změn budou zaměstnavatelé očekávat další vývoj.