Principy a návrh právní úpravy první etapy sociální reformy

The Principles and Proposed Legal Regulation of 1st Stage of Social Reform

Naděžda Břeská*

Annotation

The paper is dedicated to proposals of laws relating to social assistance services, state social support and assistance in material need that shall enter into force 1 January 2012. The author introduces the fundamental principles of proposed social reform and explains the most important changes of legislation including changes in competencies of state authorities. Particular attention is paid to new legal act that shall regulate the benefits for persons with disabilities.

Úvodem

První etapa sociální reformy by měla být realizována s účinností od 1.1.2012 třemi zákony, které byly  jako sněmovní tisky č. 372, 373 a 374 dne  9.9.2011 schváleny ve  3. čtení Poslaneckou sněmovnou a předány Senátu. V Senátu byly tisky 372 a 373 (jako senátní tisky 193 a 194) dne 7.10.2011 a 13.10.2011 zamítnuty a tisk 374 (jako senátní tisk 195) byl Senátem schválen. O vrácených tiscích bude Poslanecká sněmovna znovu jednat (opětovně schvalovat) na své následující schůzi začínající 25. 10. 2011.

Jde o tyto návrhy zákonů:

  • Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony - sněmovní tisk č. 372, senátní tisk č. 193,
  • Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony - sněmovní tisk č. 373, senátní tisk č. 194,
  • Návrh zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů - sněmovní tisk č. 374, senátní tisk č. 195. 
  • zjednodušení systému sociální ochrany,
  • zefektivnění práce orgánů státní správy,
  • snížení administrativní zátěže pro osoby, které systém sociální ochrany využívají.

Hlavní principy sociální reformy

K dosažení těchto cílů se navrhuje sjednotit výplatu nepojistných sociálních dávek na jedno výplatní místo, kterým je Úřad práce České republiky. Úřad práce ČR bude kromě dosavadní působnosti v oblasti zaměstnanosti a státní sociální podpory vykonávat agendu dávek pomoci v hmotné nouzi, dávek pro osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a rovněž bude provádět inspekci poskytování sociálních služeb. Odvolacím orgánem bude Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Zefektivnění celého systému neznamená snížení dávkové pomoci občanům, kteří ji potřebují. K úspoře dojde v důsledku snížení nákladů spojených s administrací při zachování místní dostupnosti potřebné pomoci pro občany.

Kromě uvedené úpravy se navrhují v jednotlivých zákonech zejména tyto zásadní úpravy:

V návrhu zákona, kterým se mění zákon č.111/2006 Sb., o pomoci  v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony:

V zákoně o pomoci v hmotné nouzi

se navrhují zejména:

  • opatření směřující ke zjednodušení řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi,
  • opatření ke zvýšení motivace osob k řešení své nepříznivé sociální situace,
  • rozšíření možnosti využití institutu veřejné služby i pro ostatní nezaměstnané osoby, které nejsou v hmotné nouzi,
  • v ustanovení umožňujícím orgánu pomoci v hmotné nouzi určit, že se za nájemce považuje pro účely doplatku na bydlení i osoba užívající jinou než nájemní formu bydlení, se výslovně stanoví, že za případ hodný zvláštního zřetele se považuje též ubytování v domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech se zvláštním režimem a v chráněném bydlení,
  • omezení doby pobírání doplatku na bydlení, a to maximálně na 7 let (84 měsíců) s tím, že tato úprava se nevztahuje na osoby se zdravotním postižením a občany starší 70 let,¨
  • úprava činností souvisejících se sociální prací s osobami dlouhodobě setrvávajícími v situaci hmotné nouze, což by mělo vést k lepším výsledkům při jejich sociálním začleňování.

V zákoně o sociálních službách

se navrhují zejména tyto změny:

  • změna způsobu posuzování stupně závislosti pro účely příspěvku na péči; místo dosavadních 36 úkonů péče o vlastní osobu a soběstačnosti bude posuzována schopnost zvládat 10 základních životních potřeb (mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost),
  • v návaznosti na uvedenou úpravu dojde též ke změně ve vymezení jednotlivých stupňů závislosti; jde o způsob posuzování zdravotního stavu, který by měl lépe odpovídat komplexnímu posouzení osob s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, a to v souladu s obdobnými úpravami v zahraničí,
  • nový způsob posuzování zdravotního stavu bude využit nejen pro účely příspěvku na péči, ale též v ostatních dávkových systémech zaměřených na osoby se zdravotním postižením, což povede k efektivitě poskytování pomoci,
  • sjednocuje se pomoc rodinám pečujícím o dítě se zdravotním postižením, a to prostřednictvím příspěvku na péči - ruší se zvláštní úprava rodičovského příspěvku při péči o děti zdravotně postižené a možnost souběhu obou dávek, zavádí se zvýšení příspěvku na péči ve výši 2 000 Kč jako kompenzace za zrušení sociálního příplatku do rodin zdravotně postižených s nezaopatřenými dětmi, a to při příjmu rodiny do dvojnásobku životního minima,
  • příspěvek na péči bude u dětí zvýšen při závislosti ve II. stupni z dosavadních 5 000 Kč na  6 000 Kč měsíčně; ostatní výše příspěvku na péči zůstávají nezměněny, a to u dětí v I.stupni 3 000 Kč, ve III. stupni 9 000 Kč a ve IV.stupni 12 000 Kč; u dospělých nadále v I.stupni 800 Kč, ve druhém stupni 4 000 Kč, ve III. stupni 8 000 Kč a ve IV.stupni 12 000 Kč).

V zákoně o státní sociální podpoře

se navrhují zejména tyto úpravy:

  • rozšiřuje se možnost volby délky pobírání rodičovského příspěvku a jeho výše; oproti dosavadní právní úpravě bude možno tuto volbu měnit, což umožní rodičům lépe sladit svůj rodinný život s profesním; možnost volby doby pobírání rodičovského příspěvku (nejdéle do 4 let věku dítěte) a jeho výše do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč budou mít všichni pečující rodiče kromě těch, kteří nesplní podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s  porodem, pro ty je stanovena výše rodičovského příspěvku nadále pevnými částkami 7 600 Kč do 9 měsíců dítěte a pak do čtyř let jeho věku ve výši 3 800 Kč měsíčně; uvedená volba doby a výše dávky u rodičů splňujících podmínku pojištění bude záviset na výši denního vyměřovacího základu – pokud 70 % z 30násobku denního vyměřovacího základu nepřevýší 7 600 Kč, pak ani výše rodičovského příspěvku nesmí převýšit tuto částku, bude-li vyšší, tak rodičovský příspěvek může být nad 7 600 Kč až do 11 500 Kč – s limitem 70 % z 30násobku denního vyměřovacího základu,
  • rozšiřují se též možnosti využití předškolních zařízení bez ztráty nároku na rodičovský příspěvek - od dvou let věku dítěte nebude na překážku docházka dítěte do jeslí nebo jiného zařízení bez dosavadních omezení,
  • vylučuje se nárok na rodičovský příspěvek, pokud nejmladšímu dítěti, které zakládá nebo by zakládalo nárok na rodičovský příspěvek, náleží příspěvek na péči,
  • s cílem motivovat zabezpečení bydlení přiměřeného sociálním poměrům se omezuje dobapobírání příspěvku na bydlení, a to maximálně na 7 let (84 měsíců) s tím, že toto omezení se nevztahuje, obdobně jako je tomu v hmotné nouzi, na osoby zdravotně nebo věkově znevýhodněné,
  • v případě, že v rodině dojde k uložení sankce za přestupek za neplnění povinné školní docházky, sníží se rodiči částka rodičovského příspěvku o 22 800 Kč (odečte se jako vyčerpaná z celkové částky 220 000 Kč); u rodiče, který nemá možnost volby doby a výše rodičovského příspěvku nebude tato dávka náležet tři měsíce a obdobně na tři měsíce nebude mít pěstoun z důvodu uložení sankce za přestupek za neplnění povinné školní docházky nárok na odměnu pěstouna.

V zákoně o Úřadu práce České republiky

se kromě úpravy související se sjednocením výplaty nepojistných sociálních dávek navrhují tyto úpravy:

  • zavedení karty sociálních systémů, která bude mít zejména identifikační funkci; kartu bude umožněno využít též jako výplatní nástroj u jednotlivých dávek, pokud si příjemce dávky sám tento způsob výplaty dávky zvolí,
  • pro osoby se zdravotním postižením by karta sociálních systémů měla současně sloužit jako průkaz TP, ZTP nebo ZTP/P,
  • právní úprava byla též doplněna o zefektivnění fungování dosud roztříštěných informačních systémů v sociální oblasti do jednotného informačního systému, což by mělo mimo jiné zabránit duplicitnímu čerpání některých dávek a zjednodušit klientům uplatnění jejich nároků v jednotlivých dávkových systémech; ministerstvo zřídí na žádost pověřeného obecního úřadu, obecního úřadu obce s rozšířenou působností a újezdního úřadu zaměstnancům těchto úřadů oprávnění k přístupu k údajům z Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí (přístup bude evidovat);
  • součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí bude Standardizovaný záznam sociálního pracovníka, který bude veden podle zákona o pomoci v hmotné nouzi a zákona o sociálních službách,
  • dále jsou v návrhu zákona obsaženy novely dalších zákonů obsahující legislativně technické úpravy, reagující na úpravy navržené v uvedených předchozích novelách.

V zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,

 ve znění pozdějších předpisů, se mění novelizací zejména následující:

  • upravuje se definice nelegální práce tak, aby byly případy nelegální práce lépe prokazatelné a zároveň se zamezilo praktikám, kdy fyzické osoby vykonávají práci pro zaměstnavatele mimo pracovněprávní vztahy, ačkoliv z charakteru vykonávané práce je zřejmé, že konají závislou práci; úprava navazuje na novelizaci zákoníku práce – sněmovní tisk č. 411, senátní tisk č. 188, ve které je závislá práce nově definována,
  • s cílem posílit a sjednotit výkon kontrolní činnosti se rozšiřuje působnost Státního úřadu inspekce práce o kontrolu dodržování právních předpisů v oblasti zaměstnanosti a v oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů,
  • transformace kategorie osob zdravotně znevýhodněných se navrhuje za účelem zvýšení podpory zaměstnávání těch kategorií osob se zdravotním postižením, které to skutečně potřebují, tj. osob invalidních; okruh osob zdravotně znevýhodněných se zužuje na osoby invalidní - přechodná ustanovení stanoví, že rozhodnutí o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou vydaná do dne nabytí účinnosti zákona platí po dobu, na kterou byla vydána, nejpozději však do 1. 1. 2015,
  • s cílem zjednodušit a zefektivnit právní úpravu podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech se navrhuje transformace kategorie chráněných pracovních dílen, což umožní Úřadu práce České republiky cílenější a adresnější podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením; Úřad práce bude přispívat za stanovených podmínek na zřízení chráněného pracovního místa (maximálně osminásobek průměrné mzdy pro osoby se zdravotním postižením a maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy pro osoby s těžším zdravotním postižením) a dále též bude přispívat na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa (až 48 000 Kč ročně), a rovněž na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením(75 % skutečně vynaložených nákladů na mzdy nebo platy včetně pojistného, nejvýše však 8 000 Kč),
  • návrh zákona obsahuje dále též opatření proti zneužívání právní úpravy v oblasti poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, a rovněž opatření, která by měla výrazně snížit výskyt negativního jevu tzv. „prefakturace“ při poskytování tzv. náhradního plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením,
  • z důvodu vyšší flexibility při výběru vhodné rekvalifikace a rekvalifikačního zařízení se nově pro uchazeče o zaměstnání a zájemce o zaměstnání zavádí za podmínek dohodnutých s Úřadem práce možnost zvolit si jak druh rekvalifikačního kurzu, tak i rekvalifikační zařízení, ve kterém se rekvalifikace uskuteční;v období tří po sobě jdoucích let nesmí náklady na rekvalifikaci hrazené Úřadem práce na jednoho uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání překročit  50 000 Kč,
  • v oblasti zprostředkování zaměstnávání se zavádí institut sdíleného zprostředkování zaměstnání, které rozšíří spolupráci mezi krajskými pobočkami Úřadu práce a agenturami práce za účelem zvýšení efektivity zprostředkování zaměstnání a také posílí pružnost při poskytování zvýšené péče zejména u těch uchazečů o zaměstnání, kteří vyžadují tuto péči ať již z objektivních, nebo subjektivních důvodů; na základě dohody s Úřadem práce bude poskytován agenturám práce příspěvek 5 000 Kč na každého uchazeče, jemuž bude zprostředkováváno zaměstnání, za umístnění uchazeče do pracovního poměru na dobu neurčitou příspěvek 1 250 Kč a za setrvání v takovém pracovním poměru aspoň ž měsíců příspěvek 500 Kč,
  • návrh zákona obsahuje též opatření pro zvýšení motivace uchazečů o zaměstnánía pro vytvoření aktivního přístupu k řešení dočasně nepříznivé životní situace, to všechno s cílem vytvořit nebo posílit jejich dosavadní pracovní návyky jako jeden ze základních předpokladů pro další uplatnění na trhu práce,
  • z důvodu ochrany trhu práce a rovněž posílení právní jistoty zaměstnanců, kteří jsou cizinci, se navrhuje zakázat agenturám práce dočasně přidělovat cizince k výkonu práce u uživatelů; možnost agenturního zaměstnávání cizinců totiž není v souladu s účelem pracovního povolení pro cizince, které je v každém individuálním případě vázáno na konkrétní pracovní místo,
  • návrh zákona dále odstraňuje nesystémovost dosavadní právní úpravy spočívající v tom, že fyzické osoby, které pracují a zároveň se soustavně připravují na budoucí povolání, nemohou být v případě ztráty zaměstnání evidovány na Úřadu práce České republiky; faktická nerovnost se teď odstraňuje a v budoucnu budou moci i tyto osoby v případě ztráty zaměstnání čerpat podporu v nezaměstnanosti vzhledem k tomu, že přispívaly do pojistného systému,
  • v zákoně se také navrhuje zrušit povinnost zaměstnavatelů hlásit každé volné pracovní místo krajské pobočce Úřadu práce. Hlášení volného místa bude dobrovolné a v praxi se tím nejenom sníží administrativní zátěž právnických a fyzických osob jako zaměstnavatelů, ale zároveň dojde ke zvýšení aktivity krajských poboček Úřadu práce při vyhledávání volných míst pro uchazeče o zaměstnání,
  • legislativně technické úpravy, reagující na úpravy navržené v novele zákona o zaměstnanosti obsahují novely dalších zákonů.

Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením

a o změně souvisejících zákonů nahrazuje dosavadní právní úpravu obsaženou zejména ve vyhlášce č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů; tímto novým zákonem se navrhuje dosavadní různé dávky, které pomáhají osobám se zdravotním postižením v oblasti mobility, sloučit do jedné měsíčně se opakující peněžité dávky – příspěvku na mobilitu; tento příspěvek má být na základě pozměňovacího návrhu přijatého Poslaneckou sněmovnou poskytován v jednotné výši 400 Kč měsíčně.

Dále se zavádí poskytování jednorázové peněžité dávky – příspěvku na zvláštní pomůcku, která bude sloužit na pořízení kompenzačních pomůcek, pořízení motorového vozidla, zvláštních úprav motorového vozidla nebo bytu a na pořízení vodícího psa.  Poskytnutí příspěvku na pomůcky, jejichž cena je nižší než 24 000 Kč, je vázáno na příjem žadatele o příspěvek; současně je však umožněno poskytovat příspěvek i při překročení stanovené hranice příjmu.  Návrh předpokládá, že výše příspěvku bude vždy stanovena tak, aby spoluúčast osoby se zdravotním postižením činila 10% z ceny pomůcky. Z důvodu nedostatku finančních prostředků osoby se zdravotním postižením lze spoluúčast snížit.

Zákon stanoví zvláštní režim pro pořízení stropního zvedacího systému, schodišťové plošiny a schodolezu, na které nebude poskytován příspěvek, ale tyto nákladné pomůcky budou osobám se zdravotním postižením zapůjčovány.

Návrh zákona též upravuje průkazy osob se zdravotním postižením, které nahradí dosavadní průkazy osvědčující mimořádné výhody; držitelům těchto průkazů náleží zákonem stanovené výhody, zejména v oblasti dopravy.  V návaznosti na tuto úpravu se novelizují i některé zákony upravující další výhody poskytované osobám se zdravotním postižením, např. v oblasti daní a poplatků. Rozsah výhod,  poskytovaných podle dosavadní právní úpravy tak zůstává zachován. Průkaz osoby se zdravotním postižením (průkaz TP, ZTP a ZTP/P) bude součástí karty sociálních systémů a bude vydáván automaticky v souvislosti s rozhodnutím o přiznání příspěvku na péči nebo příspěvku na mobilitu nebo i samostatně, na základě žádosti osoby, která z různých důvodů nechce žádat o některou z těchto dávek.

Přijetím navrhované právní úpravy bude odstraněn také problém neústavnosti dosavadní právní úpravy, kdy podmínky nároku na jednotlivé dávky pro osoby se zdravotním postižením jsou doposud upraveny podzákonným právním předpisem ‑ vyhláškou č. 182/1991 Sb.


* Naděžda Břeská, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

nahoru