Specializace 
Mezinárodní právo veřejné

Mezinárodní právo veřejné představuje specifický normativní systém. Prostředkem dílčího zkoumání jednotlivých složek tohoto systému jsou tzv. specifika mezinárodního práva, která umožňují identifikovat mezinárodní právo jako právní, tj. normativní systém i při decentralizovaném a někdy málo efektivním donucení. Východiskem je základní zásada svrchované rovnosti, která mezinárodní právo konstruuje jako právo "mezistátní", nikoli nadstátní. Obecná část zahrnuje ve svém úvodu především subjekty a prameny, a to v nejširším pojetí. Následují další instituty, přičemž důraz je kladen na zásady vztahů mezi státy, které umožňují život a rozvoj mezinárodního společenství. Celkový obsah oboru zahrnuje pak jednotlivé oblasti úpravy mezinárodního práva - od práva mořského a kosmického přes právo diplomatické až po mezinárodní ochranu lidských práv. Podstatnou částí oboru je relace mezi mezinárodním právem veřejným a vnitrostátním právním řádem, a to jak z hlediska mezinárodního práva, tak z hlediska práva českého. Požaduje se mimo jiné prokázání nejen základní orientace, ale i hlubokého přehledu uchazeče v oblasti dané otázky, přičemž se zdůrazňují i obecně teoretické přístupy k problematice, dále znalosti nejen současné právní úpravy daného problému, ale i jeho zasazení do historického a společenského kontextu.

Tyto znalosti  musí uchazeč prokázat jednak v předložené rigorózní práci a její obhajobě, jednak při ústní zkoušce tak, aby byl naplněn účel rigorózního řízení, kterým je prohloubení teoretických znalostí získaných vysokoškolským studiem, získání schopností samostatné práce s novými teoretickými i praktickými poznatky a s cizojazyčnými texty.