Specializace
Právo životního prostředí
Právo životního prostředí je tzv. „hraniční" oblastí v systému práva, tj. zasahuje jak především do práva veřejného, tak do práva soukromého, setkáváme se zde proto s kombinací obou typových metod právní regulace. To vše je důsledkem specifičnosti objektu, k němuž se váží společenské vztahy, které jsou předmětem právní regulace. Vzhledem k značné tématické šíři této právní specializace musí rigorozant do hloubky zvládnout nejen obecnou a zvláštní část práva životního prostředí, ale i prokázat schopnosti jejich aplikace. Vzhledem k úzké vazbě na správní právo, především pak správní právo procesní, musí ovládat nejen správní řád, ale i speciální správní procesy upravované zvláštními předpisy. Jeho znalosti musí zahrnovat i znalosti ekonomických nástrojů používaných v ochraně životního prostředí, a neposlední řadě i právní úpravy obsaženou v pramenech práva mezinárodního a komunitárního. Požaduje se mimo jiné prokázání nejen základní orientace, ale i hlubokého přehledu uchazeče v oblasti dané otázky, přičemž se zdůrazňují i obecně teoretické přístupy k problematice, dále znalosti nejen současné právní úpravy daného problému, ale i jeho zasazení do historického a společenského kontextu, v poslední době se klade důraz i na přehled uchazeče o legislativních návrzích v dané oblasti.
Tyto znalosti musí prokázat jednak v předložené ,rigorózní práci a její obhajobě, jednak při ústní zkoušce tak, aby byl naplněn účel rigorózního řízení, kterým je prohloubení teoretických znalostí získaných vysokoškolským studiem, získání schopností samostatné práce s novými teoretickými i praktickými poznatky a s cizojazyčnými texty.