Červen 2016 – podezření z podvodného jednání u státní závěrečné zkoušky
I. Popis skutku
Dne 8. 6. 2016 obdržela děkanka Právnické fakulty Masarykovy univerzity (PrF MU) podnět k zahájení disciplinárního řízení proti studentu 6. semestru bakalářského oboru Veřejná správa, který se měl dopustit podvodného jednání tím, že si ke Státní závěrečné zkoušce přinesl právní předpisy, ve kterých při kontrole tajemnice zkušební komise nalezla vypracované otázky z předmětů zkoušených v rámci státní závěrečné zkoušky.
Děkanka přezkoumala uvedená fakta a dospěla k názoru, že výše uvedené jednání naplňuje znaky skutku dle čl. 2 odst. 1 a zejména potom odst. 2 písm. a) Disciplinárního řádu. Dne 21. června 2016 podala proto předsedovi disciplinární komise návrh na zahájení disciplinárního řízení.
II. Závěr disciplinární komise
Student byl včas a řádně obeslán a obdržel kopii návrhu děkanky na zahájení disciplinárního řízení (doručení byla vykázána) a k ústnímu jednání se dostavil. Disciplinární komise PrF MU z opatřených listinných důkazů založených ve spise disciplinárního řízení, jakož i z výpovědí obviněného a svědků (předsedy a tajemnice zkušební komise) zjistila v průběhu ústního jednání skutkový stav věci: obviněný student přistoupil do místnosti určené k vykonání státní závěrečné zkoušky a k přípravě si přinesl právní předpisy, přičemž dva z nich (jeden studentův vlastní a jeden vypůjčený, kdy k výpůjčce došlo před vstupem do místnosti) byly po kontrole tajemnicí komise shledány jako upravené. Do předpisu, který byl vypůjčený, byly vepsány odpovědi na státnicové otázky tužkou a ve studentově předpisu byly vypracované odpovědi pevně všity. Student se obhájil tím, že předpisy si vzal ve stresu, bez úmyslu. Vypůjčený právní předpis nestihl kontrolovat, vzal si ho od kolegyně, protože se mu to v danou chvíli jevilo jako dobré. Jméno kolegyně si nepamatoval. Svůj předpis měl upravený, protože se z něj učil a v obavě, aby své vlastní vypracované materiály neztratil, je do tištěného předpisu všil. Komise po pečlivém uvážení všech okolností případu, kdy se věnovala jak průběhu zkoušky, předpisům fakulty o používání nekomentovaných právních předpisů u zkoušek, o průběhu státní závěrečné zkoušky, odpovědnosti zkoušené osoby za předpisy přinesené ke zkoušce a dalším aspektům případu dospěla k názoru, že je třeba akceptovat tezi, že student odpovídá za obsah právních předpisů vnášených do zkušební místnosti. V otázce úmyslu komise vycházela také ze sofistikovaného způsobu všití vypracovaných odpovědí do právního předpisu, kdy neuvěřila tvrzení studenta o důvodu přítomnosti všitých listů. V případě druhého právního předpisu komise neměla za prokázané, že šlo o vypůjčený předpis, nikoli o další vlastní upravený. Obviněný student si musel být vědom upraveného předpisu minimálně v jednom právním předpisu, což ostatně nepopřel. Pro konečné rozhodnutí komise nebylo relevantní, zda předpisy student použil, ani to, že mu nebylo umožněno zkoušku vykonat. Jednání studenta komise shledala nedovoleným a obecně nežádoucím. Dle názoru komise není možno tolerovat podvádění mj. formou vepisování či jiného umisťování předem připravených odpovědí na otázky, které se objeví na kolokviu, zápočtu či postupové zkoušce, do vytištěných předpisů, a to ať už v „obyčejné" formě či formě tzv ÚZ, o to více je třeba dbát zákazu tohoto jednání při závěrečné zkoušce. Absolvent vysokoškolského studia, nota bene absolvent právnické fakulty, musí krom znalostí projevit i morální kvality kladené na tento stav. Komise tedy dospěla k názoru, že student svým úmyslným jednáním naplnil skutkovou podstatu disciplinárního přestupku podle čl. 2 odst. 1, 2 písm. a) Disciplinárního řádu, tedy podvádění při plnění studijních povinností, a navrhla ve svém usnesení děkance uložit trest vyloučení ze studia.
III. Rozhodnutí děkanky
Děkanka fakulty po seznámení se se závěry disciplinární komise dne 29. července 2016 vydala rozhodnutí, ve kterém se v otázce viny a sankce zcela ztotožnila s disciplinární komisí.
IV. Rozhodnutí rektora
Student v zákonné lhůtě podal proti rozhodnutí děkanky PrF MU žádost o přezkoumání, kde znovu opakoval, že jednal pouze ve stresu, nikoli úmyslně. Rektor Masarykovy univerzity se seznámil se všemi dokumenty ze studijního spisu i spisu disciplinárního řízení a vzhledem k pečlivým a podrobným dokumentům nepovažoval za nutné jednotlivé okolnosti opakovat. Rektor nebyl, stejně jako děkanka, přesvědčen že se student závadného jednání dopustil zcela neúmyslně, ve stresovém jednání. Taktéž nebyl přesvědčen, že by sofistikovaně všité odpovědi na otázky v právním předpisu sloužily toliko jako pojistka proti jejich ztrátě. V rámci plné objektivity však konstatoval, že v dané situaci a v případě, kdy k důsledku závažného jednání (opisování) ještě nedošlo, je obtížné úmysl plně prokázat. Ve světle této úvahy se jevila sankce uložená děkankou jako velmi přísná, proto odvolací orgán rozhodnutí děkanky zrušil a uložil studentovi sankci podmíněného vyloučení ze studia s lhůtou pro osvědčení do ukončení studia na PrF MU.