Specializace Právo životního prostředí

Právo životního prostředí je  tzv. „hraniční"  oblastí v systému práva, tj. zasahuje  jak   především do práva veřejného, tak do práva soukromého,  setkáváme se zde proto s kombinací obou typových metod právní regulace.  To vše je důsledkem specifičnosti objektu,  k němuž se  váží společenské vztahy, které jsou  předmětem právní regulace. Vzhledem k značné tématické šíři této právní specializace   musí rigorozant do hloubky zvládnout nejen obecnou   a zvláštní část práva životního prostředí, ale i  prokázat schopnosti jejich aplikace.   Vzhledem k úzké vazbě na správní právo, především pak správní právo procesní,  musí ovládat nejen správní řád, ale i  speciální správní procesy upravované zvláštními předpisy.  Jeho znalosti musí zahrnovat i znalosti ekonomických nástrojů používaných v ochraně životního prostředí, a neposlední řadě i právní úpravy obsaženou v pramenech práva mezinárodního a komunitárního. Požaduje se mimo jiné prokázání nejen základní orientace, ale i hlubokého přehledu uchazeče v oblasti dané otázky, přičemž se zdůrazňují i obecně teoretické přístupy k problematice, dále znalosti nejen současné právní úpravy daného problému, ale i jeho zasazení do historického a společenského kontextu, v poslední době se klade důraz i na přehled uchazeče o legislativních návrzích v dané oblasti.

Tyto znalosti  musí prokázat jednak v předložené ,rigorózní práci a její obhajobě, jednak při ústní zkoušce tak, aby byl naplněn účel rigorózního řízení, kterým je prohloubení teoretických znalostí získaných vysokoškolským studiem, získání schopností samostatné práce s novými teoretickými i praktickými poznatky a s cizojazyčnými texty.