ČMKOS a změny v důchodovém systému České republiky

CMKOS and the Changes in the Pension System in the Czech Republic

Vít Samek*

Annotation

The paper summarizes the opinion of the Czech-Moravian Confederation of Trade Unions towards the upcoming changes in the pension system in the Czech Republic as well as the changes that have already been performed. The article focuses mainly on the comparison of the particular issues within the pension system reforms with the attitudes that were formulated by the Czech-Moravian Confederation of Trade Unions.

Úvodem

Důchodová reforma realizovaná vládou Petra Nečase mění současný český důchodový systém způsobem, který negativně postihuje, podobně jako další reformy současné vlády, především středně a nízkopříjmové skupiny obyvatel. Reformní zákony schválené v letech 2010[1] a 2011[2] především v souladu s liberální strategií koaliční vlády snižují míru solidarity v českém důchodovém systému a zvyšují ekvivalenci vyměřovaných důchodů, tj. jejich závislost na zaplaceném pojistném či příspěvcích účastníkem. Část těchto opatření byla realizována již v rámci tzv. malé důchodové reformy s účinností od 1. ledna 2011, další podstatné změny budou realizovány od 1. ledna 2013. S účinností od 1. ledna 2012 byly provedeny pouze dílčí změny, jejichž přehled je uveden níže.

Schválené reformní zákony pokračují v oslabování role průběžně financovaného důchodového pojištění (I. pilíř). To částečně privatizují zavedením důchodového spoření (II. pilíř), které bude počátkem roku 2013 financováno částečně na vrub pojistného odváděného do důchodového pojištění (2 % vyměřovacího základu pro odvod pojistného) a zvýšením pojistné zátěže účastníků důchodového pojištění (o 3 % vyměřovacího základu pro odvod pojistného). Pojistnou zátěž na straně účastníků vláda zvyšuje i v rámci transformace penzijního připojištění se státním příspěvkem na doplňkové penzijní spoření, kde podmiňuje poskytnutí minimální výše státního příspěvku zvýšením příspěvku účastníka.

Materiály Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí připravované v rámci I. a II. etapy důchodové reformy v uplynulém období posuzovalo a vlastní pracovní a koncepční materiály ČMKOS týkající se důchodové reformy zpracovávalo PSOE ČMKOS a projednávala je Skupina ČMKOS pro důchodovou reformu. Šlo zejména o vlastní návrh důchodové reformy ČMKOS a o pracovní podklady a stanoviska k vládou připravovaným změnám v oblasti důchodového pojištění a doplňkových důchodových systémů a o návrhy na valorizaci důchodů v roce 2011 a 2012.

Zástupci ČMKOS se aktivně podílejí rovněž na práci Pracovního týmu RHSD pro důchodovou reformu, v níž uplatňují stanoviska a požadavky v rámci mandátu schváleného Radou ČMKOS. Vedoucí Právního a sociálně ekonomického oddělení ČMKOS se podílí i na práci společné vyjednávací skupiny vlády a ČSSD pro důchodovou reformu, která se v současné době zaměřuje především na otázku zavedení předdůchodů při výkonu rizikových a namáhavých prací a garancí v dobrovolném doplňkovém penzijním spoření.

I. Malá důchodová reforma

Tzv. malá důchodová reforma byla provedena zákonem č. 220/2011 Sb., kterým se mění zákon č.95/1995 Sb., o důchodovém pojištění a některé další předpisy, již od 1. ledna 2011. Reagovala na Nález Ústavního soudu ČR, ze dne 17. dubna 2010 ve věci návrhu Krajského soudu v Ostravě na zrušení ustanovení § 15 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (Pl. ÚS 8/07, vyhlášený pod č. 135/2010 Sb.,), který napadené ustanovení zrušil dnem 30. 9. 2011 (dále jen „Nález“ a „Ústavní soud“), který zrušil ke dni 1. října 2011 ustanovení § 15 zákona o důchodovém pojištění. 

Přestože Nález Ústavního soud požadoval „přiměřeně“ zvýšit důchody pojištěnců s nadprůměrnými příjmy, aniž by požadoval snížit důchody ostatních poživatelů důchodů, když zdůraznil, že „přiměřenost“ minimálního hmotného zabezpečení je třeba chápat nejen ve smyslu vyloučení chudoby, ale i jako zajištění důstojné životní úrovně pro nízkopříjmové pojištěnce, vláda se rozhodla zvýšení důchodů bohatých pojištěnců zaplatit právě snížením důchodů všech ostatních pojištěnců, s výjimkou nejchudších občanů, a to až o 3 % proti současnému stavu a toto řešení prosadila. Snížení nově přiznávaných důchodů formou solidarity nízko a středně příjmových skupin s nejbohatšími občany je patrné z následujícího grafu, kde jsou nové výše důchodů vyjádřeny růžovými sloupci (navrhovaná varianta):

graf

ČMKOS nesouhlasila s vládním řešením důsledků Nálezu Ústavního soudu České republiky především proto, že si byla vědoma, že navrhované řešení zhorší do budoucna důchodová práva 80 % občanů ve prospěch vyšších důchodů pro 10 % nejbohatších a navrhla vlastní sociálně citlivější řešení, které by nevedlo ke snižování důchodů. Následující tabulka uvádí dopady parametrických změn malé důchodové reformy na nově přiznávané důchody v nominálním vyjádření, tak jak je vláda prosadila v Parlamentu:

 

Hrubý měsíční příjem

Důchod dříve

Důchod nyní

Rozdíl

Tento příjem má

Do 12 500 Kč

7 400

7 400

0

Dolních 10 %

12 501 - 15 000 Kč

9 300

9 200

-100 Kč

Dolních 20 %

15 001 - 17 000 Kč

10 000

9 800

-200 Kč

 

17 001 - 19 000 Kč

10 600

10 200

-400 Kč

Prům. starobní důchod

19 001 - 21 000 Kč

11 200

10 800

-400 Kč

Střed

21 001 - 23 500 Kč

11 700

11 100

-600 Kč

 

23 501 - 26 000 Kč

12 200

11 600

-600 Kč

Průměr

26 001 - 29 000 Kč

12 600

12 000

-600 Kč

 

29 001 - 36 000 Kč

13 000

12 800

-200 Kč

Horních 20 %

Nad 30 000 Kč

14 000

14 000
a více

0 až tisíce navíc

Horních 10 %

ČMKOS rovněž protestovala proti tomu, aby vláda zneužila reakci na Nález a současnou finanční a hospodářskou krizi, která zejména díky vysokému nárůstu nezaměstnanosti způsobuje „dočasný“ propad příjmů důchodového pojištění, k dalším politicky motivovaným škrtům a restrikcím v důchodové oblasti (zrychlení tempa zvyšování důchodového věku u žen s cílem rychlejšího sjednocení důchodového věku na 65 let pro muže i ženy, další zpřísnění podmínek pro nárok na vdovský i vdovecký důchod, prodloužení rozhodného období pro stanovení osobního vyměřovacího základu, další zhoršení výpočtu (snížení) výše předčasného starobního důchodu ad).

Nicméně vláda tyto změny prosadila a Česká republika je tak v současné době jedinou zemí, která realizuje postupné zvyšování důchodového věku bez jakéhokoliv omezení. Např. děti, které se narodily v roce 2011, tak mají zákonem stanovený důchodový věk 73 let …   …. a děti narozené v roce 2053 půjdou do důchodu v 80 letech!

 

Důchodový věk, tj. kdy vznikne pojištěnci nárok na důchod (počet let + měsíců věku)

rok narození

muž

žena
bez dětí

žena
1 dítě

žena
2 děti

1950

62+6

61

59+8

58+4

1951

62+8

61+4

60

58+8

1952

62+10

61+8

60+4

59

1953

63

62

60+8

59+4

1954

63+2

62+6

61

59+8

1955

63+4

63

61+6

60

1956

63+6

63+2

61+10

60+6

1957

63+8

63+8

62+4

61

1958

63+10

63+10

62+10

61+6

1959

64

64

63+4

62

1960

64+2

64+2

63+10

62+6

1961

64+4

64+4

64+4

63

1962

64+6

64+6

64+6

63+6

1963

64+8

64+8

64+8

64

1964

64+10

64+10

64+10

64+6

1965

65

65

65

65

1966

65+2

65+2

65+2

65+2

1967

65+4

65+4

65+4

65+4

1968

65+6

65+6

65+6

65+6

1969

65+8

65+8

65+8

65+8

1970

65+10

65+10

65+10

65+10

1971

66

66

66

66

1972

66+2

66+2

66+2

66+2

1973

66+4

66+4

66+4

66+4

1974

66+6

66+6

66+6

66+6

1975

66+8

66+8

66+8

66+8

1976

66+10

66+10

66+10

66+10

1977

67

67

67

67

1978

67+2

67+2

67+2

67+2

1979

67+4

67+4

67+4

67+4

1980

67+6

67+6

67+6

67+6

1981

67+8

67+8

67+8

67+8

1982

67+10

67+10

67+10

67+10

1983

68

68

68

68

1984

68+2

68+2

68+2

68+2

1985

68+4

68+4

68+4

68+4

1986

68+6

68+6

68+6

68+6

1987

68+8

68+8

68+8

68+8

1988

68+10

68+10

68+10

68+10

1989

69

69

69

69

1990

69+2

69+2

69+2

69+2

1991

69+4

69+4

69+4

69+4

1992

69+6

69+6

69+6

69+6

1993

69+8

69+8

69+8

69+8

1994

69+10

69+10

69+10

69+10

1995

70

70

70

70

1996

70+2

70+2

70+2

70+2

1997

70+4

70+4

70+4

70+4

1998

70+6

70+6

70+6

70+6

1999

70+8

70+8

70+8

70+8

2000

70+10

70+10

70+10

70+10

2001

71

71

71

71

2002

71+2

71+2

71+2

71+2

II. Návrh důchodové reformy ČMKOS

ČMKOS navrhla ve stanovisku k návrhu novely zákona o důchodovém pojištění vlastní důchodovou reformu, kdy určité zvýšení výdajů průběžně financovaného důchodového pojištění potřebné k řešení dopadu Nálezu Ústavního soud by zajistilo, že u žádné skupiny pojištěnců nedojde ke snížení budoucích důchodových nároků. To by bylo více než kompenzováno výrazně nižšími náklady souvisejícími s reformou soukromého příspěvkově definovaného doplňkového důchodového systému - penzijního připojištění se státním příspěvkem, v porovnání s náklady, které si vyžádá vládou realizované  zavedení dobrovolného důchodového spoření od 1. ledna 2013. V důchodové reformě ČMKOS by reformované penzijní připojištění plně a podstatně levněji pro veřejné finance vládní nový důchodový pilíř nahradilo.

Návrhy ČMKOS na komplexní úpravy v obou pilířích českého důchodového systému, směřovaly k tomu, aby zajistily jeho plný soulad s Ústavou a Listinou základních práv a svobod v otázce přiměřenosti a ekvivalence důchodových dávek, zachovaly klíčovou solidární funkci důchodového pojištění, které chrání široké vrstvy obyvatelstva před chudobou a jeho dlouhodobou finanční udržitelnost a přeměnily dnes nefunkční systém penzijního připojištění se státním příspěvkem na plnohodnotný dobrovolný soukromý doplňkový důchodový systém zajišťující vyšší ekvivalenci důchodových nároků především pro středně a výše příjmové skupiny obyvatelstva.

Zásadní připomínky ČMKOS jak k řešení důsledků Nálezu Ústavního soudu, tak k dalším parametrickým změnám, nebyly vládou až na výjimky akceptovány. V rámci jednání RHSD došlo pouze k dílčímu akceptování připomínek ČMKOS, když strop pojistného byl zvýšen z původně navrhovaného trojnásobku na čtyřnásobek průměrného výdělku, což zachránilo důchodovému systému příjmy ve výši cca 6 mld. Kč ročně. Jinak byly akceptovány pouze dílčí připomínky ČMKOS, byť s významnými dopady, např. aby procentní výměry důchodů byly zvýšeny mimořádně při růstu cen o 5 %, tak jako dosud, nikoliv až při růstu cen o 10 %, jak navrhovalo MPSV.

Nejblíže návrhu důchodové reformy ČMKOS je schválená reforma penzijního připojištění se státním příspěvkem, v níž nové doplňkové penzijní spoření, které bude zahájeno od 1. ledna 2013, akceptuje většinu dlouhodobých požadavků ČMKOS na reformu uvedeného soukromého doplňkového důchodového systému a zajišťuje pro všechny současné účastníky penzijního připojištění se státním příspěvkem po 1. lednu 2013 jistotu stejných práv, jaké požívali do tohoto dne, prostřednictvím tzv. transformovaného penzijního fondu.

V současné době probíhají poměrně úspěšně tripartitní jednání, která směřují k realizaci podstatného požadavku ČMKOS, k němuž se připojili i zaměstnavatelé, na zavedení předdůchodu v rámci doplňkového penzijního spoření pro zaměstnance vykonávající po dlouhou dobu rizikové a namáhavé práce.

Bylo dosaženo shody o tom, že tento předdůchod by neměl být pro zaměstnance méně výhodný než předčasný odchod do starobního důchodu z průběžného důchodového pojištění, že bude zajištěno krytí doby pobírání předdůchodu z doplňkového penzijního spoření v průběžném důchodovém pojištění vyloučenou dobou, popřípadě náhradní dobou, že poživatelé tohoto předdůchodu budou z hlediska zdravotního pojištění postaveni na roveň poživatelů starobního důchodu z důchodového pojištění (tj. pojistné na zdravotní pojištění za ně bude hradit stát), a že o předdůchod bude možné žádat až pět let před dosažením věkové hranice pro odchod do starobního důchodu z důchodového pojištění.

Čmkos usiluje v současné době o zajištění vyšší daňové podpory pro zaměstnance, kterým by náležela tato nová důchodová preference vyvažující jejich pravděpodobnou kratší dobu dožití způsobenou dlouhodobým výkonem rizikových prací, a o to, aby byla vázána na výkon zaměstnání ve III. a IV. kategorii rizika. Tyto otázky budou projednány na plenárním zasedání Rady hospodářské a sociální dohody dne  23. února 2012 s tím, že řešení otázky předdůchodů by mělo být v případě konečné shody legislativně zabezpečeno tak, aby nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2013 spolu se zahájením doplňkového důchodového spoření. V rámci těchto jednání je rovněž posuzován požadavek ČMKOS na zavedení povinnosti penzijních společností, které budou toto doplňkové penzijní spoření provozovat, zavést „garantovaný“ penzijní fond poskytující účastníkům tohoto spoření garanci nominální výše příspěvků k okamžiku splnění podmínek vzniku nároku na doplňkovou starobní penzi z penzijního spoření.

III. Zavedení důchodového spoření (opt-out)

V rámci tzv. velké důchodové reformy dojde s účinností od 1. ledna 2013 k vytvoření nového II. důchodového pilíře v podobě dobrovolného důchodového spoření umožňujícího jeho účastníkům převedení 3 % pojistného z důchodového pojištění do penzijních fondů spravovaných novými důchodovými společnostmi, do nichž by museli občané, pokud se dobrovolně rozhodnou do nového důchodového spoření vstoupit, přispívat další 2 % ze svých mezd, výměnou za „úměrné snížení“ výše jejich starobního důchodu z průběžného důchodového pojištění (I. pilíř).

Systém důchodového spoření bude spuštěn tak, že v průběhu roku 2012 dojde k vytvoření penzijních společností, které budou důchodové spoření provádět, a k realizaci příslušných schvalovacích řízení (licence bude udělovat ČNB) a tyto společnosti pak budou moci nabízet dobrovolné důchodové spoření účastníkům již od 1. 1edna 2013. Přestože je tento nový „komerční důchodový produkt“ zacílen především na potenciální klienty ve věku do 35 let, budou se moci zapojit do důchodového spoření i starší zájemci (je zřejmé, že akvizice bude ze strany nových penzijních společností probíhat zejména ve vztahu k současným účastníkům penzijního připojištění se státním příspěvkem). Uzavřením smlouvy o důchodovém spoření se pro účastníky tento systém stane povinným bez možnosti z něj v budoucnosti (bez změny legislativy) vystoupit, popř. se vrátit do důchodového pojištění.

Tak, jak je důchodové spoření realizováno, může přinést lepší důchodové nároky pouze lidem, jejichž příjmy budou v průběhu celého života přesahovat 35 tisíc Kč měsíčně, tj. potenciálně by se tak jeho účastníky mělo stát pouze cca 10 až 15 % zaměstnanců. Pokud se podaří penzijním společnostem získat více účastníků, poroste oproti současnému stavu riziko, že výrazně více účastníků důchodového pojištění získá v kombinaci I. a II. pilíře nižší výsledný starobní důchod, než jaký by jim byl přiznán z I. pilíře v případě, že by se důchodového spoření nezúčastnili.

ČMKOS se zavedením důchodového spoření nesouhlasí z řady závažných ekonomických i sociálních důvodů. Ze sociálního hlediska většině obyvatel vládní důchodová reforma obsahující opt-out přinese nižší důchody, než které by jim zajistilo průběžné důchodové pojištění, pokud by v něm zůstalo pojistné v plné výši. Důvodem pro to je zejména ztráta solidární části starobního důchodu z průběžného důchodového pojištění u pojištěnců s nižšími příjmy, popř. u pojištěnců s kratší dobou pojištění, způsobená přechodem do individuálního důchodového spoření. Dále pak investiční riziko spojené s dlouhodobým investováním důchodových úspor v penzijním fondu na kapitálových a finančních trzích, které může vést k menším i větším ztrátám - ty ponese bez jakékoliv garance ze strany státu či penzijního fondu účastník důchodového spoření. Konečně potenciální důchodové nároky účastníků z důchodového spoření sníží i provozní náklady soukromých penzijních fondů, které mohou snížit výsledný důchod i o více než 30 % a také cena soukromých důchodů (doživotních anuit) vyplácených pojišťovnami, která činí tyto důchody pro uvedené účastníky méně výhodné, než důchody poskytované Českou správou sociálního zabezpečení v neziskově provozovaném „státním“ důchodovém pojištění.

Z ekonomického hlediska ČMKOS dlouhodobě zdůrazňuje, že zavedení důchodového spoření na úkor odvodů do solidárního systému podlomí financování průběžného důchodového systému i stabilitu veřejných financí (díky nutnosti poskytovat po dobu cca 30 následujících let ročně cca 30 až 50 mld. Kč na úkor státního dluhu ke krytí deficitu vyvolaného zavedením důchodového spoření) a následně povede k dalším restriktivním parametrickým změnám v I. pilíři a k nízkým valorizacím vyplácených důchodů a ke zvyšování DPH, které se projeví postupným výraznějším poklesem náhradového poměru. Jinými slovy, budou se dále rozevírat nůžky mezi mzdami a důchody v neprospěch důchodů a bude tak narůstat chudoba ve stáří se všemi průvodními negativními jevy.

Proto ČMKOS při projednávání návrhu na zavedení důchodového spoření požadovala, aby pojistné na důchodové pojištění do průběžného důchodového systému zůstalo zachováno bez změny a změny se realizovaly v doplňkovém důchodovém systému, kde by byl státní příspěvek poskytován ve výši jedné třetiny příspěvku, který bude na své dobrovolné penzijní připojištění odvádět zaměstnanec – ten by si mohl svůj příspěvek stanovit v rozmezí od 3 % do 9 % svého vyměřovacího základu. To by ochránilo finanční stabilitu a sociální funkci průběžného důchodového pojištění s výhledem na přiměřené důchody pro zaměstnance s nižšími příjmy a poskytlo zaměstnancům s vyššími příjmy reálnou šanci získat atraktivnější doplňkové penze z dobrovolného doplňkového penzijního připojištění.

Protože tyto požadavky ČMKOS nebyly vládou akceptovány, ČMKOS vyzvala vládu vzhledem k tíživé situaci veřejných financí, kterou vláda řeší především na úkor příjmově slabších skupin obyvatelstva, které ze zavedení důchodového spoření nemohou mít žádný prospěch, k odložení důchodového spoření. Právní a sociálně ekonomické oddělení ČMKOS se podílelo v duchu této výzvy na vypracování opozičního návrhu novely zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, který směřuje k odložení účinnosti tohoto zákona o tři roky.

 


* JUDr. Vít Samek, vedoucí právního odboru ČMKOS

[1]  Zákon č. 220/2011 Sb., kterým se mění zákon č.95/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

[2] Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření a zákon č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření.

nahoru