Aktuální poznatky z kontrol Státního úřadu inspekce práce v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Current Knowledge of Occupational Safety and Health Protection at Work Emerged from State Labour Inspection Office Controls

Mgr. Aleš Kalvoda*

Annotation

The author of the presented article describes activities of State labour inspection office in field of occupational safety and health protection at work, dividing these activities by the reason of controls with special accent on occupational accident.

 

Kontrola bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nejstarší kontrolní kompetence inspekce práce, protože byla náplní činnosti instituce, na jejímž základě vznikla – Českého úřadu bezpečnosti práce. I v současné době patří právě toto oprávnění Státního úřadu inspekce práce (dále jen „SUIP“) ke klíčovým. Pokud bychom měli rozdělit kontroly bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) podle důvodu, pak se jedná o

  • kontroly příčin a okolností pracovních úrazů
  • kontroly podle plánovaných okruhů
  • kontroly na základě podnětů
  • vyjádření k projektovým dokumentacím staveb, určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob včetně účasti na kolaudačních řízeních
  • integrované kontroly (dle z. č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií)
  • „Bezpečný podnik“.

Některým z těchto typů kontrol se budu věnovat podrobněji, některé jen stručně zrekapituluji.

Předně je třeba na vysvětlenou uvést, že „Bezpečný podnik“ je program k implementaci systému řízení BOZP. Byl v roce 2003 schválen usnesením vlády jako systém preventivního působení SUIP v oblasti BOZP. Účast na programu „Bezpečný podnik“ je zcela dobrovolná, avšak zaměstnavatel, který se přihlásí k účasti na tomto programu, se zavazuje řídit stanovenými podmínkami, které ověřují inspektoři SUIP. Nejedná se tudíž o běžné kontroly, ale o prověřování splnění podmínek programu.[1]

Za stěžejní můžeme, myslím, označit kontrolu příčin a okolností pracovních úrazů. Sama existence pracovního úrazu svědčí o tom, že pravidla bezpečné práce nemohla být zcela dodržena. Úkolem je ověřit nakolik k tomu přispěl zaměstnavatel. Je nezbytné uvést, že SUIP nemůže rozhodovat spor mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, zda se o pracovní úraz jednalo či nikoli. A nutno dodat, že takový předpoklad či požadavek se poměrně často objevuje v podnětech od zaměstnanců. Faktem však je, že zaměstnavatelé mnohdy v podobných případech nevedou žádnou dokumentaci z šetření události, ve které by bylo zdůvodněno, proč není úraz vedený jako pracovní. A ani neprojednají věc s postiženým, což mnohdy vede k podání podnětu.

Druhým zásadním limitujícím faktorem je jejich počet. V následující tabulce je počet pracovních úrazů v roce 2018.[2]

Rok

Smrtelné

Závažné

Ostatní

Celkem

2015

122

1 299

40 530

41 951

2016

102

1 298

43 372

44 772

2017

93

1 123

43 154

44 370

 k 31. 8. 2017/k 31. 8. 2018

58/73

735/717

24 690/23 452

25 483/24 242

Jsou členěny na smrtelné, závažné (s hospitalizací poškozeného v délce alespoň pět dnů) a ostatní.[3]SUIP se věnuje šetření prakticky všech smrtelných (vyjma dopravních nehod a těch úrazů, jejichž šetření nemá v kompetenci) a většiny závažných úrazů. Více není v našich možnostech, pokud by to nemělo být na úkor jiných kontrolních úkolů.

Podíváme-li se na další tabulku, ve které jsou uvedeny nejčastější příčiny pracovních úrazů, tak zjistíme, že dominujícím důvodem pracovního úrazu je podcenění rizik dané práce. Na tomto místě bych si dovolil vyslovit hypotézu, kterou opírám o výsledky šetření některých úrazů naším inspektorátem. S tím, jak se zaměstnavatelé potýkají s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců, přijímají na některé pozice i zaměstnance bez obvyklé zkušenosti či patřičných dovedností a znalostí. Nicméně od tohoto faktu abstrahují při zaškolování a předpokládají, že si budou noví zaměstnanci počínat s obvyklou obezřetností. To se však ne vždy děje a důsledkem je pracovní úraz.

 Příčiny PÚ

% z celkového
počtu PÚ

2016

2017

Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko

80,1

79,2

Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy)

9,1

10,1

Používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru

2,4

2,2

Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoliv pracoviště)

1,1

1,3

Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednání druhých osob

0,6

0,6

Ostatní

6,6

6,6

Když bych měl uvést častá zjištění, vyplývající z šetření pracovních úrazů, pak na prvním místě musím jmenovat nehlášení pracovních úrazů v předepsaných termínech, ať již z nedbalosti nebo proto, že se zaměstnavatele chce vyhnout šetření úrazu nebo jej pozdržet. Ze samotného šetření pak vyplývá, že zaměstnavatelé především nekonkrétně vymezují rizika nebo s nimi seznamují zaměstnance jen velmi formálně, namnoze ryze alibisticky. Vedle toho nevěnují dostatečnou pozornost průvodní dokumentaci příslušných technických zařízení (ať jsou to návody k obsluze, či údržbě, provozní řády apod.).

Jak už jsem uvedl shora, jedním ze zásadních důvodů pro provedení kontroly jsou i podané podněty. Do oblasti BOZP jich nesměřuje zdaleka tolik jako třeba v záležitostech odměňování či nelegální práce. Pakliže bychom měli uvést, k čemu se nejčastěji vztahují, pak se jedná o:

  • poskytování osobních ochranných prostředků a pomůcek
  • nevyhovující pracovní podmínky, nevyhovující pracovní nebo výrobní stroje a zařízení
  • ověřování zdravotní způsobilosti zaměstnanců a provádění vstupních či periodických lékařských prohlídek.
  • porušení bezpečnosti práce při výkopových pracích, zajištění staveniště, nedostatky na lešení, nezajištění zaměstnanců proti nebezpečí pádu při práci ve výškách.

K podaným podnětům je třeba uvést, že trpí řadou vad. Často bývají nekonkrétní a velmi obecné. To je třeba v případě, kdy podatel pouze poukazuje na neuspokojivou situaci v oblasti BOZP, kdy to zmiňuje jako dodatek ke konkrétní újmě z úplně jiné oblasti (typicky nevyplacená mzda). Nezřídka též poukazuje na porušení, jejichž kontrola patří do kompetence jiného kontrolního orgánu (např. v letních měsících kritika nevyhovujícího pracovního prostředí v důsledku horka a nedostatek ochranných nápojů, což je v kontrolní kompetenci orgánů ochrany zdraví, konkrétně hygienických stanic). Obecně pak podané podněty svědčí o nízké znalosti předpisů BOZP, což opět, kromě jiného, svědčí o formalisticky prováděných školeních.

Inspekce práce nemůže svou kontrolní činnost konat pouze na základě vnějších impulsů, ať ve formě podaných podnětů či ohlášených pracovních úrazů. Je nezbytné, aby inspekce sama aktivně vybírala subjekty, které bude kontrolovat. Pokud by tomu tak nebylo, tak by nebyla naplněna jedna ze stěžejních funkcí kontroly, totiž ta preventivní. Proto v rámci programu kontrolní činnosti stanovuje SUIP jednotlivým oblastním inspektorátům kvantitativní kritéria (počet kontrol, který má být v daném roce proveden) a rámcově stanovuje oblasti, v nichž má být kontrolní činnost konána, tak aby žádná z podstatných oblastí ekonomiky nebyla opomenuta. Jedná se tedy o kontroly bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v odvětví stavebnictví, zemědělství, dopravy, ve zpracovatelském průmyslu, se zvláštním důrazem na průmysl dřevozpracující, a v terciární sféře. Vedle toho pak kontroly k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, jinak řečeno tzv. vyhrazených technických zařízení. Jedná se o zařízení elektrická, plynová, tlaková a zdvihací.[4] Nově byly od roku 2018 zařazeny mezi hlavní kontrolní úkoly i kontroly zaměstnavatelů, kteří na svých pracovištích nakládají s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi. K zařazení do plánu kontrol došlo především z důvodu opakujících se pracovních úrazů souvisejících s nakládání s nebezpečnými chemikáliemi, zejména při provádění údržby strojů a zařízení.

Inspekce práce též participuje společně s dalšími orgány státní správy na integrovaných kontrolách podle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanoví systém prevence závažných havárií pro objekty, ve kterých je umístěna nebezpečná látka, s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit následky případných závažných havárií. Integrovaná inspekce probíhá podle ročního plánu kontrol zpracovaného Českou inspekcí životního prostředí. V rámci kontrol se ověřuje dodržování povinností shora uvedeného zákona, nebo uložených na základě tohoto zákona.

Pro úplnost je třeba zmínit, že inspekce práce se v rámci svého preventivního působení vyjadřuje k projektovým dokumentacím staveb, určených pro užívání ve veřejném zájmu, nebo jako pracoviště fyzických osob, a účastní se kolaudačních řízení vybraných staveb. Není to činnost zásadní, ale vzhledem k počtu těchto řízení pro inspekci práci časově velmi náročná.

Závěrem bych uvedl, že ačkoli to občas podle mediálního obrazu činnosti SUIP vypadá tak, že se především věnuje kontrolám nelegální práce, tak kontrola BOZP zůstává stěžejní kompetencí SUIP.

 



* Vedoucí inspektor Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký a Liberecký kraj.

[1] K podrobnostem programu "Bezpečný podnik" viz http://www.suip.cz/bezpecnost-prace/bezpecny-podnik/

[2] Veškeré statistické údaje vycházejí z interního informačního systému SUIP.

[3] Tato klasifikace vyplývá z nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu.

[4] Je na místě zmínit, že inspekční útvary, které se zabývají BOZP se organizačně člení na SUIP i na jednotlivých oblastních inspektorátech na útvary BOZP a útvary inspekce vyhrazených technických zařízení.

nahoru