Current Issues of New Sickness Insurance Benefits

JUDr. Jakub Halíř*

Annotation

The article reacts to my speech on International Scientific Conference Labour Law 2018 held in Třešť since 10th October to 12th October 2018, which dealt with current issues of new sickness insurance benefits. The main attention is focused on Fathers Post-Natal Care and Long‑term attendance allowance as new sickness insurance benefits. It also describes conditions of entitlement and granted. The basis will be highlighted with the specificities of these new benefits, which will be demonstrated in the examples.

I. Úvod

Tématem příspěvku jsou nové prorodinné dávky nemocenského pojištění, kterými jsou otcovská poporodní péče (otcovská) a dlouhodobé ošetřovné. Dávka otcovské poporodní péče byla do právní úpravy zavedena zákonem č. 148/2017 Sb., který byl publikován ve Sbírce zákonů 22. 5. 2017 a účinnosti nabyl dne 1. 2. 2018. Dlouhodobé ošetřovné bylo zavedeno zákonem č. 310/2017 Sb., který byl publikován 19. 9. 2017 a účinnosti nabyl dne 1. 6. 2018.

Na úvod bych zmínil, že nové dávky byly do systému nemocenského pojištění přidány i přesto, že celkový počet vyplacených dávek dlouhodobě roste. Celkový počet dávek nemocenského pojištění vykazuje dle statistik České správy sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) od roku 2012 stále stoupající trend. V roce 2017 bylo evidováno již o necelý milión vyplacených dávek více než v roce 2012, což představuje nárůst o 42 %. Na tomto nárůstu se nejvíce podílely dávky nemocenské (nárůst o 743 tisíc dávek) a ošetřovné (nárůst o 217 tisíc dávek). Navíc v roce 2018 došlo v systému nemocenského pojištění po deseti letech ke ztrátě[1].

 

Graf č. 1: Počet vyplacených dávek nemocenského pojištění v letech 2012 až 2017.[2]

Vedle nových dávek došlo v roce 2018 k odstupňování výše nemocenské u dlouhodobé nemoci. Nově je od 31. do 60 kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti poskytována dávka ve výši 66 % denního vyměřovacího základu a od 61. dne poté 72 % denního vyměřovacího základu. Došlo tak k návratu ke stavu do 31. 12. 2010.

II. Otcovská poporodní péče[3]

Tato dávka je dalším nástrojem slaďování pracovního a rodinného života ze strany státu[4]. Zákonodárce se snaží touto formou prohloubit péči o děti, a to kompenzací ucházejícího příjmu otce, který zůstane se svou rodinou doma v období šestinedělí. Dochází tak k posílení vazby mezi dítětem a jeho oběma rodiči v raných týdnech života dítěte. Jedná se o jednoznačnou podporu a motivaci otců k zapojení se do péče o novorozené dítě a rozvoj vztahů v rámci rodiny.

Základní podmínkou nároku na dávku je, jako u ostatních dávek nemocenského pojištění, účast na pojištění. V případě otcovské je stanovena minimální doba pojištění, a to alespoň 3 měsíce bezprostředně předcházející dni nástupu na otcovskou. Otcovská náleží i z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných (dále jen „OSVČ), pokud jejich účast na dobrovolném nemocenském pojištění trvala alespoň uvedenou čekací dobu 3 měsíce.

Otcovská náleží otci dítěte a při převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů náleží muži nebo ženě. Poskytuje se po dobu 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích, její poskytování se nepřerušuje, poskytování se nepřerušuje ani při úmrtí dítěte. Nárok na výplatu dávky nevznikne za dobu, po kterou pojištěnec vykonává práci nebo osobně vykonává samostatnou výdělečnou činnost, ale jak již bylo uvedeno, podpůrčí doba se ani po dobu výkonu výdělečné činnosti nepřerušuje. K nástupu na otcovskou musí dojít v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo od jeho převzetí do péče, pokud dítě ještě nedosáhlo ke dni převzetí do péče 7 let věku. Náleží ve výši 70 % denního vyměřovacího základu, odpovídá tedy výši peněžité pomoci v mateřství. Žádost se předává až po uplynutí podpůrčí doby.

Podle přechodných ustanovení náleží na dítě narozené nebo převzaté do péče dnem 21. 12. 2017 a později. Nárok na otcovskou vznikne tedy i na dítě narozené před účinností nové dávky, postačí, pokud je splněno čerpání v šestinedělí. Nástup na otcovskou si pojištěnec určuje sám v období 6 týdnů ode dne narození nebo převzetí dítěte.

Otcovská není sama o sobě překážkou v práci, proto bude u zaměstnanců, na které se vztahuje zákoník práce, čerpána v době poskytování otcovské rodičovská dovolená podle ustanovení § 196 zákoníku práce.

Nárok na otcovskou nevznikne z ochranné lhůty. Nárok tedy musí vzniknout při trvání pojištění. Otcovská je ale náhradní a vyloučenou dobou pro důchodové pojištění. Otcovská se dále nevyplácí za dny pracovního klidu, pokud pojištěnci nevznikl nárok na výplatu otcovské alespoň za jeden kalendářní den, který měl být pro pojištěnce pracovním dnem,[5] a to s ohledem na princip, že dávky nemocenského pojištění nahrazují pojištěnci ucházející příjem. Toto opatření má zamezit situaci, kdy by otec čerpal otcovskou pouze ve dnech, kdy nemá pracovat.

Otcovská náleží jen jednou, a to také v případě, kdy pojištěnec pečuje o více dětí narozených současně nebo o více dětí převzatých současně do péče. I péče o dvojčata se z pohledu zákona o nemocenském pojištění považuje za péči o jedno dítě a náleží otcovská jen jednou v běžné délce 7 kalendářních dní.

Za otce dítěte je pro účely otcovské považován ten, kdo je v matrice zapsán jako otec. Rodný list dítěte se k žádosti o dávku však nepřikládá. Evidence ČSSZ jsou napojeny na základní registry a tento údaj lze tedy získat z úřední povinnosti. Problém nastává v situaci, kdy otec dítěte není v rodném listě uveden. Pokud žena žije s druhem, který sice o dítě a matku po porodu pečuje, ale není otcem dítěte, tak nemá nárok na otcovskou. Může ale nastat i situace, kdy otec žije a pečuje o dítě a matku, ale pouze není uveden v rodném listě. Jedná se např. o případy narození dítěte nesezdanému páru nebo neuvedení otce do rodného listu z jiného důvodu. V takovém případě je možné k žádosti doložit např. zápis o určení otcovství či protokol sepsaný soudem. Narozené děti, stejně jako jiné osoby, jsou v evidenci obyvatel vedeny dle rodného čísla. Dítěti narozenému v České republice je přiděleno rodné číslo matrikou. Nicméně otcovskou mohou pobírat i otcové, kteří jsou nemocensky pojištěni v České republice, ale dítě se narodilo v jiném státě. V takovém případě je pro účely nemocenského pojištění přidělováno dítěti evidenční číslo pojištěnce.

Počet žádostí o otcovskou se pohybuje kolem 4 200 měsíčně. Celkem bylo podáno od února do září 33 327 žádostí, což představuje 1,4 % všech dávek. S ohledem na počet narozených dětí čerpalo otcovskou méně než polovina otců.[6]

 

Graf č. 2: Počet žádostí o otcovskou poporodní péči v únoru až srpnu 2018.[7]

III. Dlouhodobé ošetřovné[8]

Cílem dlouhodobého ošetřovného je poskytnout dlouhodobou péči v domácím prostředí. Přičemž taková péče zahrnuje ošetřování, provádění opatření spojených se zajištěním léčebného režimu a odkazuje i na pomoc při péči o vlastní osobu. Úmyslem této dávky je posílit možnost rodiny při péči o její členy v případě těžké nemoci, po úrazu nebo operaci, a to formou poskytnutí náhrady příjmů bezprostředně, neboť příspěvek na péči poskytovaný úřadem práce je přiznáván v zásadě až po několika měsících.

Dlouhodobé ošetřovné je nutné odlišovat od ošetřovného poskytovaného dle § 39 a násl. zákona o nemocenském pojištění. Dlouhodobé ošetřovné se od ošetřovného odlišuje podmínkami nároku na tuto dávku, okruhem osob s nárokem na dávku i odlišnou podpůrčí dobou. Rozdíl tedy není pouze v délce podpůrčí doby. Opravdu se jedná o odlišnou dávku nemocenského pojištění, která je pouze obdobně nazvaná. Co mají tyto dávky společné je výše a způsob výpočtu dávky. Výše dlouhodobého ošetřovného činí 60 % denního vyměřovacího základu.

V případě čerpání dlouhodobého ošetřovného není oproti ošetřovnému u ošetřující osoby vyžadována podmínka žití v domácnosti s ošetřovanou osobou. U osob blízkých postačí pouze jejich příbuzenský vztah. V případě druhů musí mít ošetřovaná a ošetřující osoba shodné místo trvalého pobytu. Ošetřující osobou může být osoba v příbuzenském vztahu v zákoně vyjmenovaném[9], a její manžel nebo druh. Ošetřující osobou tak mohou být nejen nejbližší příbuzní ošetřované osoby, jako jsou rodiče, prarodiče, děti, sourozenci, ale například i strýc nebo neteř.

V případě, že nevznikne nárok na dlouhodobé ošetřovné z důvodu, že žadatel není oprávněnou osobou, tak tuto skutečnost oznamuje OSSZ zaměstnavateli. V jiných případech nevzniknutí nároku na dávku není rozhodnutí zaměstnavateli ze strany OSSZ zasíláno.

Dávka náleží pojištěnci, který je účasten nemocenského pojištění nejen v době zahájení poskytování dlouhodobé péče, ale byl po stanovenou dobu účasten nemocenského pojištění i před jejím zahájením. Náleží zaměstnancům i OSVČ. Zákon o nemocenském pojištění stanovuje čekací dobu, a to v délce 90 dnů v posledních 4 měsících. U OSVČ je dále stanovena stejná čekací doba pro vznik nároku na dlouhodobé ošetřovné, která platí pro nemocenské.

Podmínkou vzniku nároku na dávku je u ošetřované osoby závažné zhoršení zdravotního stavu, který si vyžádá hospitalizaci po dobu alespoň 7 dnů[10] a po propuštění z nemocnice[11] bude lékařem hospitalizačního zdravotnického zařízení potvrzeno, že potřeba celodenní péče bude ještě trvat nejméně 30 dnů. Náleží po dobu až 90 kalendářních dnů ode dne propuštění z hospitalizace. Hospitalizace musí být poskytnuta v zařízení ambulantní péče[12], nikoliv např. v oddělení lůžkové péče. V případě hospitalizace ošetřované osoby v zahraničí není vystaven standardní tiskopis rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče, ale na základě podkladů od zahraničního zdravotnického zařízení je rozhodnuto o potřebě dlouhodobé péče lékařem lékařské posudkové služby. Naopak nenáleží za dobu, v níž není poskytována dlouhodobá péče, proto nebude náležet například za dobu pobytu ošetřované osoby v nemocnici.

Při opakovaném poskytování péče se neposuzují podmínky nároku ke dni opakované péče. Dávka se tedy znovu nevypočítává. Uplatní se tedy princip zachování nároků. Konkrétně může dojít při poskytování péče ke skončení pojistného poměru, přičemž bude i v takovém případě dávka náležet. Nárok tedy trvá i po skončení zaměstnání.

Ošetřující osoba s nárokem na dlouhodobé ošetřovné nesmí vykonávat po dobu ošetřování žádnou výdělečnou činnost. Zaměstnavatel může poskytnutí pracovního volna odmítnout, pokud má pro to vážné provozní důvody a písemně je zaměstnanci sdělí, v ostatních případech je povinen volno poskytnout. Pečující zaměstnanec nemůže v průběhu péče dostat výpověď a po ukončení péče mu nová právní úprava zajišťuje návrat na stejné pracovní místo. Doba poskytování péče se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce, zaměstnanci tak nebude při čerpání dlouhodobého ošetřovného krácena dovolená.

Ošetřující osoby se mohou neomezeně střídat v ošetřování osoby vyžadující dlouhodobou péči, a to i opakovaně. V případě střídání si ošetřující osoby předají I. díl tiskopisu rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče, který slouží jako průkaz ošetřující osoby.

Ošetřovaná osoba dává písemný souhlas k ošetřování konkrétní osobou[13]. Stejně tak i odvolání souhlasu musí proběhnout písemně. Platí, že v jednom dni může ošetřovat pouze jedna osoba, tedy může být na jeden den udělen pouze jeden souhlas. Pokud jsou na jeden den uděleny ošetřovanou osobou dva souhlasy, tak platí přednost prvního souhlasu, pokud byly uděleny postupně. Pokud byly ale uděleny souhlasy současně, tak je tiskopis vrácen a musí dojit k opravě, dohodě ošetřované osoby a osob ošetřujících.

Poskytovat dlouhodobou péči jiné osobě vyžadující dlouhodobé ošetřování může ošetřující osoba poskytovat až po uplynutí 12 měsíců od skončení poskytování předchozí dlouhodobé péče. Důvodem této úpravy je především ochrana v zájmu zaměstnavatele, ale i zaměstnance před dlouhodobou opakovanou absencí zaměstnance v práci a předpoklad, že vznik potřeby dlouhodobé péče v rodině u dalšího jejího člena nastane výjimečně.

Počet žádostí o dlouhodobé ošetřování se pohybuje průměrně kolem 300 měsíčně. Celkem bylo podáno od června do září 941 žádostí, což představuje 0,1 % všech dávek. Na níže uvedeném grafu je patrno, že na začátku účinnosti bylo vystaveno 259 rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče, ale bylo podáno pouze 56 žádostí o dávku, což vypovídá o charakteru této dávky a délce podpůrčí doby.

 

Graf č. 3: Statistika dlouhodobé ošetřovné.[14]

IV. Závěr

Nově zavedené dávky mají rozhodně pozitivní sociální dopad. Jedná se o jednoznačný finanční přínos pro rodiny v daných situacích. Do zavedení těchto dávek byly tyto situace, tedy péče o osobu blízkou či péče o nově narozené dítě, řešeny často čerpáním dovolené nebo neplaceného volna. Nyní tedy není nutné čerpat dovolenou, kterou lze čerpat v jiném období. Nelze ale zapomínat i na přínos nefinančního rázu, kterým v případě otcovské je podpora aktivního otcovství a u dlouhodobého ošetřovného podpora péče v domácím prostředí.

Osobně se domnívám, že by dlouhodobé ošetřovné mělo být rozšířeno i na případy plánovaných lékařských zákroků a neomezovat poskytování této dávky pouze na okolnosti náhlého a závažného zhoršení zdravotního stavu.

Lze konstatovat, že otcovská poporodní péče je svým dávkovým schématem standardní dávkou systému nemocenského pojištění a je otci přijímána kladně. Naproti tomu dlouhodobé ošetřovné svými podmínkami nároku nevytváří příliš široký rozsah uplatnitelnosti, což ostatně vyplývá z přiložených statistických výstupů. Lze polemizovat nad tím, zda dlouhodobé ošetřovní vůbec svým zaměřením a nastavením patří do systému nemocenského pojištění.

Příspěvek bych si dovolil zakončit otázkou, jaká bude další dávka nemocenského pojištění? Vedle rozšiřování počtu dávek nemocenského pojištění přichází v úvahu i rozšíření okruhu událostí, při kterých jsou současné dávky poskytovány.[15]