Uvozující texty
Recenzní posudek na Sborník příspěvků z mezinárodní konference Pracovní právo 2016 na téma Zákoník práce v novelizaci, důchodová reforma v akci
Předložená publikace se skládá ze dvou částí. V první části se zabývá aktuální problematikou připravované zásadní novelizace Zákoníku práce a obecně dalšími koncepčními změnami v oblasti pracovního práva a případnou nezbytností těchto změn. Tato část se skládá ze 4 základních příspěvků. Prvním z nich je příspěvek doc. Petra Hůrky, který se podrobně zabývá nutností změn v zákoníku práce a jejich zdůvodněním. Na to navazuje polemický příspěvek Dr. Jakuba Morávka o vhodnosti a nevhodnosti novelizace Zákoníku práce, ve kterém upozorňuje autor na skutečnost, že četnost legislativních změn vyvolává nestabilitu v právním řádu, jejímž důsledkem je stav právní nejistoty, který se obrací proti účastníkům právních vztahů. Třetí příspěvek tvoří stať Dr. Bořivoje Šubrta, v níž kriticky komentuje připravované změny, a zejména se zabývá možnými dalšími koncepčními změnami v této oblasti, které naopak připravovaná novela neřeší. Poslední příspěvek prof. Jana Pichrta se zabývá alternativním řešením pracovněprávních sporů, které je v současné době celosvětovým trendem. Autor upozorňuje, že připravovaná novela jde právě proti těmto trendům. Cenné na tomto příspěvku je zvláště mezinárodní srovnání a zahraniční zkušenosti s alternativním řešením pracovněprávních sporů.
Na základní statě navazují diskusní příspěvky, jednak českých autorů zabývající se především homeworkingem, a to jak z pohledu připravované novely, tak z pohledu praktických zkušeností. Další příspěvky se týkají právní úpravy problematiky pracovní doby, a zejména pak převedení na jinou práci, kde připravovaná novela přináší dílčí koncepční změny. Dále jsou zde polemické diskuzní příspěvky týkající se funkcí pracovního práva, a to zejména ochranné funkce, a dále neuspokojivé dosavadní úpravy doručování v pracovním právu, a to z pohledu de lege ferenda. Diskusní příspěvky českých autorů jsou doplněny zkušenostmi autorů jednak slovenských, a jednak polských. Tyto zahraniční příspěvky velmi pozitivně doplňují celý sborník a přináší určitý nadhled nad právní úpravou České republiky, a jejími připravovanými změnami.
Tato část sborníku představuje výrazný autorský počin v dané oblasti, a to nejen z pohledu české právní teorie, ale minimálně evropské. Je třeba vysoce pozitivně hodnotit nejen základní stati, ale i diskusní příspěvky, které celkově přinášejí kritický pohled na současnou úpravu pracovního práva, a to včetně připravovaných změn. Mimořádně aktuální je v této souvislosti i příspěvek prof. Pichrta, přičemž aktuálnost tohoto tématu zdůrazňuje skutečnost, že v České republice je od počátku 90. let deficit v alternativních způsobech řešení pracovněprávních sporů, přičemž ani právní úprava a praxe soudního řešení není vyhovující. Problém je jednak, že neexistují speciální pracovněprávní senáty (a to minimálně na úrovni nižších soudů), dalším problémem je složení těchto senátů a v neposlední řadě skutečnost, že soudní řízení není ani levné, ani rychlé. Všechny tyto skutečnosti vedou k tomu, že v současné době je zcela nedostatečná procesní ochrana zaměstnanců a jejích práv, a tím je ohrožena vymahatelnost práva v oblasti pracovněprávních vztahů.
Druhá část sborníku se zabývá rovněž věčně aktuální problematikou důchodové reformy, která je v České republice diskutována již od počátku jejího vzniku. Úvodní vystoupení prof. Martina Potůčka je vysoce fundovaným rozborem nejen historického vývoje úvah o důchodové reformě v minulosti, ale zejména i současné situace v ČR. Z příspěvku je patrné dlouholeté konceptuální tápání a hlavně skutečnost, že se od vzniku České republiky a od listopadové revoluce nepodařilo dosáhnout politického konsensu nad koncepcí důchodové reformy. Tato skutečnost se neblaze projevuje tím, že dochází ke změnám či k rušení jednotlivých pilířů této důchodové reformy. Zvlášť pozitivně je potřeba hodnotit skutečnost, že v této stati se autor snaží nacházet východiska ze současné situace, kterou rozhodně nelze považovat za uspokojivou.
Na základní stať prof. Potůčka pak navazují i diskusní příspěvky, které se zabývají jak jednotlivými aspekty důchodové reformy, tak zejména, a to je zvlášť pozitivní, zahraničními zkušenostmi z této oblasti, a to zejména ze Slovenské republiky.
Závěrem je možno konstatovat, že předložená publikace je vysoce hodnotným příspěvkem jak do diskuse o budoucím směřování pracovního práva, tak i důchodového zabezpečení. Kladně je třeba hodnotit rovněž skutečnost, že názory českých odborníků jsou korigovány a srovnávány se zkušenostmi ze zahraničí. Publikace je výrazným přínosem nejen pro českou teorii pracovního práva a práva sociálního zabezpečení, ale zejména též pro budoucí nezbytnou úpravu této problematiky. Publikace si jistě získá pozornost nejen odborníků v oblasti pracovního práva a práva sociálního zabezpečení, ale jistě i širší veřejnosti přicházející do styku s pracovním právem, zejména ze strany zaměstnavatelů a odborů.
Ze shora uvedených důvodů jednoznačně doporučuji k publikaci.
V Praze dne 20. března 2017
prof. JUDr. Miroslav Bělina, CSc.