Průvodce
doktorským studiem

Zápis

Průběh studia

K obsahové náplni doktorského studia

Studijní plány

Individuální studijní plán - info pro studenty

Minimální kreditová hodnota studia

Publikační činnost a její evidence

Rozvoj vědecko-výzkumných a pedagogických kompetencí

V rámci doktorského studia student rozvíjí své vědecko-výzkumné, jakož i pedagogické dovednosti. Ať již v rámci plnění příslušných předmětů ve studijním plánu (po dohodě se školitelem či jiným příslušným lektorem) nebo volbou dalších kurzů nad rámec stanoveného studijního plánu. Doporučujeme využít i následujících užitečných odkazů:

Akce zaměřené primárně na vědecko-výzkumné dovednosti:

Kurz základů vědecké práce - Akademie věd ČR
MUNI PhD Academia - Rozvojové aktivity - kurzy a workshopy FRESHERS
FRESHERS: Skills for Research Careers for the autumn term 2024 is open

The course is in English and it is developed in the form of elearning and includes 8 topics aimed at acquiring knowledge and skills for successful work as a young researcher. The aim of the course is to gain an overview of the challenges faced by researchers and to strengthen the skills and competences of young researchers to better integrate them into national and international projects and research structures.
You can find more information about the course on IS: FR_EL FRESHERS
Registration for the courses takes place in the MU information system, but the actual teaching of the courses will take place in the Moodle platform (ELF), which will be opened in October. Information on how to log in to Moodle and brief instructions on how to use it will be sent to you by email after registration closes.
JIC Ph.D. Akademie: od výzkumu k byznysu

Akce zaměřené primárně na pedagogické dovednosti:

Další odkazy:

Kurz popularizace pro Ph.D. studenty
MUNI PhD Career Days
Master Brain (in English)

Přehled zajímavých akcí a mnoho informací k doktorskému studiu přináší i celouniverzitní PhD web, mimo jiné i:
KDE SE VZDĚLÁVAT
PhD HUB - Iniciativa pro všechny doktorandy na MU, která nabízí prostor pro setkávání, sdílení zkušeností, spolupráci i inspiraci. Obsahem je:
- neformální setkání,
- writing labs – společné psaní článků nebo disertací,
- tematické workshopy, besedy a diskuse,
- hosty z akademického i mimoakademického prostředí,
- sdílení výzkumných pokroků a úspěchů,
- večery s deskovkami, kvízy nebo krátkými prezentacemi výzkumů

Zahraniční pobyty a stáže

Důležitou součástí doktorského studia, která významně rozvíjí jak studenty, tak i univerzitu a fakultu, je získávání mezinárdních zkušeností, zejména formou zahraničních pobytů a stáží. Zahraniční pobyty jsou proto silně podporovanou aktivitou. Pro studenty od ak. roku. 2020/2021 je zahraniční stáž podle podmínek akreditace povinná, a to v délce nejméně 1 měsíc (v rámci předmětu DIINTER Internacionalizace; pro studenty programu ICT platí ekvivalent D34PIT01 Zahraniční stáž). U prezenčních studentů v souvislé délce, u kombinované formy je možno výjimečně připustit dělení na dvě části.

Vzhledem k tomu, že jak pro doktorské studenty (a jejich uplatnitelnost), tak pro fakultu, je získávání mezinárodních zkušeností oboustranně prospěšné, na přípravě a realizaci pobytu se aktivně spolupodílí. Fakulta nabízí i možnosti financování - prioritně skrze projekty, včetně specifického výzkumu, ale též formou stipendií. O stipendium je vhodné vždy usilovat i v cílové destinaci (tam bývá zpravidla štědřejší).

Student se snaží zahraniční pobyt maximálně využít ve prospěch práce na své disertaci a na svůj výjezd se včas připravuje - s dostatečným (i víceletým) předstihem vyhledává možnosti, kam vyjet, jakou osobu oslovit jako konzultanta a jak pobyt financovat. Při tom mu pomoc poskytuje školitel, garant studijního programu a případně další osoby s mezinárodními zkušenostmi, které student se školitelem pro tyto účely osloví. Vhodné je aktivně vyhledávat zahraniční kontakty; lze využít jak těch, které již na fakultě existují, tak vytvářet a posilovat nové, například na zahraničních konferencích, účastí na mezinárodních projektech apod. Využít lze i nabídek zasílaných v průběhu semestrů různými institucemi a zveřejňovaných na stránkách fakult, na Vývěsce IS MU a na webu Centra zahraniční spolupráce MU.

Pokud jde o obsah pobytu, vhodné jsou zejména zahraniční (výzkumné) stáže. Ryze "studijní" pobyty (podle definice ERASMUS+) jsou v PhD studiu méně časté.

Před výjezdem na zahraniční pobyt, vč. povinné stáže v rámci předmětu DIINTER Internacionalizace (nebo D34PIT01 Zahraniční stáž), můžete v případě dotazů kontaktovat Bc. Martinu Augustinovou.

Studenti, kteří žádají o fakultní stipendium, mají povinnost před výjezdem odevzdat na Oddělení pro doktorské studium a rigorózní řízení dokumenty požadované čl. 11 odst. 2 Opatření 5/2021 Stipendijní programy PrF MU (tzn. netýká se výjezdů financovaných ze specifického výzkumu nebo mobilitních programů spravovaných CZS).

Důležité také je, že veškeré pobyty, stáže, konference je student povinen evidovat pomocí aplikace Evidence studijních pobytů v ISu (Personální –> Evidence údajů o stážích a studijních pobytech). Jde o předpoklad přiznání kreditů. S evidencí v případě potřeby pomůže výše uvedená kontaktní osoba.

Zahraniční pobyt, jehož obsahem je práce na disertační práci, je podle univerzitních pravidel posuzován jako studijní pobyt a musí být realizován na základě studijní smlouvy (Learning Agreementu).

Pokud vyjíždíte na zahraničí pobyt za účelem splnění předmětu DIINTER (nebo D34PIT01 Zahraniční stáž), dodejte prosím kromě dokumentů nezbytných k formální evidenci pobytu též obsahové vyhodnocení jeho přínosů, tj.: písemnou zprávu o průběhu zahraniční cesty, ze které je patrné, s jakou obsahovou náplní se stáž uskutečnila a jaké pro Vás měla přínosy ve vztahu k výzkumnému zaměření disertace, a to i s vyjádřením školitele, se kterým by obsah a přínosy stáže měly být prokonzultovány. Pro uznání předmětu musí stáž dosahovat celkové délky nejméně 30 dní (anebo alespoň 2x 15 dní u studentů v kombinované formě studia).

Přerušení studia

Student může podle čl. 13 SZŘ požádat o přerušení studia. Ve dvou případech je přerušení "nárokové" (děkan mu tedy při splnění podmínek vyhoví):

splnil-li student podmínky pro zápis do následujícího semestru a úspěšně ukončil alespoň jeden semestr studia (v tomto případě student podává žádost do konce zkouškového období příslušného semestru),
je-li období, na něž se žádost vztahuje, částí uznané doby rodičovství studenta.

V jiných případech je přerušení nenárokové a musí být odůvodněno mimořádnými okolnostmi. Vždy musí jít o objektivní důvody, pro které nelze ve studiu po určitou dobu pokračovat, např. vážný úraz s dlouhodobými následky, povolávací rozkaz a vojenská služba apod. Přerušení naopak neslouží jako nástroj pro řešení neplnění studijních povinností (např. nezískání kreditů) - na tyto případy míří případně výjimka pro zápis do dalšího semestru (viz výše), po které se studium nepřerušuje, ale naopak by mělo zintenzivnit, aby byly povinnosti co nejdříve splněny.
Nelze akceptovat, aby žádost o přerušení studia, podaná až v posledních týdnech semestru, ve kterém student nesplnil kreditovou povinnost, byla nástrojem pro obejití studijních povinností a především nástrojem pro vyhnutí se následkům, které SZŘ pojí s jejich nesplněním. V případě, že student nesplní studijní předmět, má si jej zapsat opakovaně a je povinen jej absolvovat v dalším období. Pokud se tak nestane, nemá právo na zápis do dalšího semestru podle čl. 12 a čl. 30 SZŘ a zásadně to vede k ukončení studia. Rovněž pokud student nesplní kreditovou povinnost vyžadovanou čl. 12 a 30 SZŘ, nemá právo na zápis do dalšího semestru a vede to k ukončení studia. Tyto následky nelze obcházet přerušním na konci semestru. Pokud důvody pro přerušení studia vznikly již během semestru, měly být uplatněny v semestru, nikoliv až v jeho závěru. Vyhovění žádosti bez dalšího by bylo v rozporu se smyslem a účelem úpravy přerušení studia v kontextu jiných mechanismů, které studijní a zkušební řád upravuje. Skrze přerušení tedy nelze dosáhnout pokračování studia, které by v důsledku nesplnění podmínek již podle SZŘ pokračovat nemělo, pokud k tomu nejsou dány zcela výjimečné okolnosti - musely by být tedy zároveň splněny důvody pro udělení výjimky děkana. Navíc by následně po návratu z takového výjimečného přerušení veškeré neukončené předměty daného semestru byly zapsány jako opakované, v souladu s reálným stavem.
Dále je třeba upozornit, že podle SZŘ u nenárokového přerušení děkan stanoví datum začátku a ukončení přerušení a může také stanovit další podmínky pro zápis do semestru bezprostředně následujícího po opětovném zápisu do studia.

Obecně se jinak studium přerušuje na dobu celých semestrů zvětšenou o zbývající část semestru, v němž byla žádost podána. V souvislosti s přihláškou ke státní závěrečné, státní rigorózní (v oblasti všeobecného lékařství a zubního lékařství) nebo státní doktorské zkoušce nebo její poslední části a povinnostmi, které musí student před podáním této přihlášky splnit, může být datum ukončení přerušení studia stanoveno na počátek zkouškového období posledního semestru doby přerušení.

Dnem přerušení studia přestává být osoba studentem MU, statut studenta získává až po opětovném zápisu do studia dle čl. 10 SZŘ.

Osobě, která po přerušení studia neprovede zápis v harmonogramem stanoveném termínu, ani ve stanoveném náhradním termínu, a která neprokáže do pěti pracovních dnů závažné důvody nevykonání zápisu, je ukončeno studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách a čl. 15 odst. 1 písm. b) SZŘ. V souladu s § 68 odst. 4 zákona o vysokých školách lze do 30 dnů od obdržení rozhodnutí o ukončení studia podat odvolání (žádost se podává orgánu, který rozhodnutí vydal).

Součet celkové doby studia a období přerušení tohoto studia v doktorském studijním programu nesmí dle čl. 13 odst. 3 SZŘ překročit dvojnásobek standardní doby stanovené pro toto studium v programu (platí pro studia započatá v jarním semestru roku 2012; pro předchozí studia platí ustanovení SZŘ platného do 31. 1. 2012, ve kterém je maximální délka doktorského studia v čl. 27 stanovena na sedm let). Do celkové doby studia se nezapočítává doba přerušení studia po prvním neúspěšném konání státní doktorské zkoušky nebo obhajoby disertační práce či z vážných zdravotních důvodů nebo z důvodu mateřské, resp. rodičovské dovolené.

Předpisy týkající se doktorského studia

PhD komise

Psychologické konzultace pro studenty

Stipendia a financování

Stipendijní programy a financování studia

Postup při podávání žádostí o stipendium

Specifický výzkum

Obecné informace ke specifickému výzkumu

Termíny a pokyny

Důležité materiály

Disertační práce

Náležitosti disertační práce

V disertační práci předkládá student výsledky, které získal v průběhu studia v doktorském studijním programu. Práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění.

Citace upravuje Směrnice děkana č. 3/2020 - O citacích dokumentů (ve znění účinném od 1. 1. 2021)

Náležitosti disertační práce stanovuje Příloha č. 1 Směrnice PrF MU č. 4/2024 O studiu v DSP:

Minimální rozsah disertační práce (dále také jen „práce“) činí 150 normostran, tj. nejméně 270 tis znaků (včetně mezer a poznámek) samotného textu od úvodu po závěr včetně. Ostatní součásti práce se do minimálního rozsahu nezapočítávají.
Práce obsahuje titulní stranu, čestné prohlášení, anotaci se seznamem klíčových slov, obsah, samotný text a seznam použitých pramenů, a to v pořadí, v jakém byly uvedeny. Volitelně může obsahovat též poděkování a další součásti.
Titulní strana je umístěna na samostatném listu. V horní části je uvedeno „Právnická fakulta Masarykovy univerzity“ a studovaný program. V prostřední části je uvedeno „Disertační práce“, její název a jméno autora. Ve spodní části je uveden akademický rok odevzdání práce. Je-li práce předložena v jiném než českém nebo slovenském jazyce, jsou předepsané údaje uvedeny v anglickém znění; je-li práce předložena v jiném než českém, slovenském, nebo anglickém jazyce, je název uveden také v jazyce práce.
Čestné prohlášení je umístěno na samostatném listu. Sestává z níže uvedeného textu (doplněného o druh a název práce). Text čestného prohlášení má následující podobu: „Prohlašuji, že jsem disertační práci na téma [název disertační práce] zpracoval/a sám/sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil/a k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“ Je-li práce předložena v jiném než českém nebo slovenském jazyce, je čestné prohlášení uvedeno v anglickém jazyce v následujícím znění: „I hereby declare that I have prepared my dissertation thesis on the topic [title of thesis] by myself. All sources that I have used to write this thesis have been cited in the footnotes and are listed in the list of sources and literature.”
Anotace se seznamem klíčových slov je umístěna na samostatném listu. Sestává se z české a anglické verze anotace (obvyklý rozsah každé z nich činí 500-600 znaků včetně mezer) a české a anglické verze seznamu klíčových slov (obvyklý rozsah seznamu činí 5-10 slov). Text obou jazykových verzí anotace a seznamů klíčových slov musí být shodný s těmi, jež student uvede v archivu závěrečné práce v IS MU.
Popis využití nástrojů umělé inteligence je umístěn za anotací. Sestává se z české a anglické verze. Je v něm uvedeno, které nástroje umělé inteligence byly při psaní práce použity, jakým způsobem a v jakém rozsahu, včetně specifikace kapitol.
Obsah práce je umístěn na samostatném listu nebo listech. Zahrnují se do něj kapitoly a podkapitoly, volitelně i další členění. Jednotlivé položky jsou číslovány a opatřeny údajem o straně, na které začínají.
Samotný text práce se obvykle člení na kapitoly, podkapitoly a oddíly. Číslování se provádí arabskými číslicemi s tím, že jednotlivé úrovně se oddělují tečkou (1 Název kapitoly, 1.1 Název podkapitoly, 1.1.1 Název oddílu). Úvod a závěr se nečíslují. Kapitola začíná vždy na nové straně.
Seznam použitých pramenů je umístěn na samostatném listu nebo listech. Povinně zahrnuje abecedně řazený, vzestupně číslovaný seznam bibliografických údajů veškeré literatury, která byla použita pro vytvoření práce (kritéria pro řazení jsou příjmení autora a v druhém sledu rok vydání díla). Fakultativně může být obsažen též seznam citovaných soudních rozhodnutí a jiných zdrojů, jakož i právních předpisů. Ten však musí být viditelně oddělen od seznamu literatury.
Formát papíru je A4, barva textu je černá. Počínaje čestným prohlášením jsou jednotlivé strany vzestupně číslovány arabskými číslicemi. První řádek v odstavci (vyjma řádku následujícího bezprostředně po nadpisu) se odsazuje odstavcovou zarážkou vhodné délky.

Práce se předkládá elektronicky prostřednictvím IS MU v textovém formátu umožňujícím snadnou editaci v obvykle používaných textových editorech, jako je například formát .doc či .docx. Odevzdání v tištěných vyhotoveních se nevyžaduje.

SP	oborová rada stanoví možnost odevzdání DisP formou souboru prací opatřených komentářem	co se rozumí souborem prací
ÚPS	ANO	soubor publikací hodnocených jako AAA či AABC podle metodiky schválené OR; výhradně *single-authored*; "komentář" musí přiměřeně podrobně charakterizovat stav problematiky, cíle práce, použitou metodiku a dosažené výsledky
TDP	NE	---
VPS	NE	---
MS	NE	---
TRPR	NE	---
SPaCPP	NE	---
ICT	NE	---

Teze disertační práce

Odevzdání disertační práce a její obhajoba

Přihlášku k obhajobě disertační práce (dále jen obhajoba) uchazeč podává děkanovi prostřednictvím úřadovny IS MU ve lhůtě stanovené harmonogramem akademického roku.

pro jarní semestr do konce zkouškového období v únoru,
pro podzimní semestr do konce prodlouženého zkouškového období v září

Předpokladem k podání přihlášky je

splnění všech podmínek studia podle čl. 30 SZŘ, a
předchozí úspěšné složení státní doktorské zkoušky (SDZ), nebo současné podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce (pak se obhajoba a SDZ konají v jednom dni).

Podle čl. 33 odst. 2 SZŘ je povinnou součástí přihlášky k obhajobě disertační práce:

abstrakt disertační práce (náležitosti abstraktu viz níže),
seznam uveřejněných prací uchazeče a prací přijatých k uveřejnění (k požadavkům viz níže), přičemž seznam lze vygenerovat z IS,
odborný životopis.

Samotnou disertační práci vkládáte do archivu závěrečné práce v IS MU. Disertační práce se předkládá pouze elektronicky v textovém formátu umožňujícím snadnou editaci v obvykle používaných textových editorech, jako je například formát .doc či .docx. Odevzdání disertační práce v tištěných vyhotoveních se nevyžaduje.

Odevzdáváte-li disertační práci na samotném konci semestru (což je typický postup), nezapomeňte si v IS klasicky požádat o postup do dalšího semestru (až v něm totiž proběhne obhajoba) a stručně vyplnit semestrální náplň na tento následující semestr (příprava na obhajobu, případně na státní doktorskou zkoušku).

Obhajoba disertační práce proběhne nejpozději do jednoho roku od podání přihlášky a nejpozději před uplynutím maximální doby studia dle č. 29 odst. 4 SZŘ. Datum obhajoby navrhuje oborová rada a stanoví děkan. Děkan dále na návrh oborové rady jmenuje nejméně dva externí oponenty disertační práce, s jejichž posudky má student právo být seznámen nejméně sedm pracovních dnů před obhajobou.

Úspěšnou obhajobu disertační práce, která svým významem a kvalitou podstatně překračuje obvyklé standardy, lze ohodnotit výjimečným výsledkem „prospěl summa cum laude“. O tomto hodnocení rozhoduje Komise pro obhajobu, přičemž bere v potaz především kvalitu samotné disertace a její obhajoby, ale též průběh a výstupy celého doktorského studia.

Je-li disertační práce hodnocena jako „nevyhovující“, má student právo obhajobu opakovat, a to pouze jednou (děkan na návrh oborové rady stanoví termín opakování nejpozději na období následujících dvou semestrů a komise pro obhajobu disertační práce určí nejpozději do jednoho měsíce po termínu konání neúspěšné obhajoby podmínky opakování). Nedostaví-li se student k obhajobě ve stanoveném termínu a neomluví-li přijatelně svou neúčast do pěti pracovních dnů po uplynutí termínu, je hodnocen stupněm ”nevyhovující”. Do termínu opakované obhajoby může děkan studentovi přerušit studium (které se nezapočítává do celkové doby studia).

Náležitosti abstraktu disertační práce

Minimální rozsah abstraktu disertační práce (dále také jen „abstrakt“) činí 10 normostran (tj. 18 tisíc znaků včetně mezer a poznámek).
Abstrakt ve stručné a výstižné formě obsahuje: (1) charakteristiku tématu, vymezení cíle práce a metody použité při zpracování tématu, (2) shrnutí obsahu práce (zejména stěžejních kapitol), (3) závěry, k nimž autor dospěl. Zpravidla je možno pro vytvoření abstraktu využít úvod a závěr samotné disertační práce.
Součástí abstraktu je rovněž obsah (osnova) práce a seznam použitých pramenů. Obsah a seznam použitých pramenů se nezapočítávají do stanoveného minimálního rozsahu.
Abstrakt se vyhotovuje ve formátu, který akceptuje archiv závěrečné práce v IS MU. Formát papíru je A4, barva textu je černá. Jednotlivé strany jsou vzestupně číslovány arabskými číslicemi. První řádek v odstavci (vyjma řádku následujícího bezprostředně po nadpisu) se odsazuje odstavcovou zarážkou vhodné délky.
Abstrakt se předkládá elektronicky prostřednictvím IS MU. Odevzdání v tištěných vyhotoveních se nevyžaduje.

Požadavky na publikaci původních výsledků

Disertační práce musí obsahovat původní výsledky, buď již uveřejněné, nebo přijaté k uveřejnění. Tato podmínka je splněna jedním ze dvou následujících způsobů:

Celá disertační práce, resp. její zcela převažující část byla uveřejněna nebo přijata k uveřejnění.
Disertační práce obsahuje původní výsledky, jež byly uveřejněny nebo přijaty k uveřejnění v alespoň dvou odborných publikacích typu odborný článek (J_imp, J_sc a J_ost), monografie (B), kapitola v monografii (C), stať ve sborníku (D).

Státní zkouška v doktorském studijním programu

Obecné informace k doktorské zkoušce

Státní zkouška
pro studenty se záhájeným studiem po 1.9.2025. Státní zkouška spočívá v obhajobě disertační práce.

TDP - oborová zkouška zachována; realizace v rámci obhajoby doktorské práce; volba okruhů v rámci přihlášky k obhajobě

Státní doktorská zkouška (SDZ)
pro studenty se záhájeným studiem před 1.9.2025.

SDZ je završením odborné obsahové části doktorského studia, ve které je ověřováno, zda má student hluboké porozumění a přehled ve studovaném oboru, a to nejen přímo v úzké oblasti výzkumného zaměření disertační práce. Státní doktorská zkouška předchází obhajobě disertační práce. Šíři okruhů, ze kterých se státní doktorská zkouška skládá, stanovuje oborová rada programu, včetně dalších podmínek a předpokladů. Nutnou podmínkou podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce (dále jen SDZ) je dle čl. 32 SZŘ splnění všech povinností stanovených oborovou radou.

Spolu s přihláškou k SDZ předloží student také teze disertační práce (viz výše v oddílu Disertační práce - Teze disertační práce), pokud tak stanoví oborová rada programu.

Teze s přihláškou k SDZ předkládají studenti programu - ICT, SPaCPP, MS a VPS.
- Právo informačních a komunikačních dovedností
- Soukromé právo a civilní právo procesní - volbu okruhů uvedete v pozámce přihlášky
- Mezinárodněprávní studia
- Veřejnoprávní studia mají specifický postup odevzdání tezí doktorské práce. Místo tezí doktorské práce vloží do přihlášky jako povinnou přílohu tento DOKUMENT. Vlastní teze doplní na vyzvání oddělení pro doktorské studium a rigorózní řízení.

Teze s přihláškou k SDZ nepředkládají studenti programu:
- Trestní právo - místo tezí do přilášky přiložit tento DOKUMENT
- Ústavní právo a státověda - místo tezí do přihlášky přiložit tento DOKUMENT
- Teorie a dějiny práva - místo tezí do přihlášky přiložit tento DOKUMENT

Student nepředkládá teze v případě, že současně odevzdává i přihlášku k obhajobě disertační práce jejíž přílohou je již kompletní disertační práce. Do poznámky přihlášky uvede volbu okruhů ke státní doktorské zkoušce, pokud je tak stanoveno, viz Okruhy k SDZ.

Přihlášku k SDZ podává uchazeč prostřednictvím IS MU ve lhůtě stanovené harmonogramem akademického roku. Termín konání SDZ navrhuje oborová rada a stanoví děkan na ten semestr, pro který podal uchazeč přihlášku.
Okruhy k SDZ (popř. přílohy přihlášky pro vybrané programy).

Neprospěl-li student u SDZ, může ji opakovat nejvýše jednou (v termínu, který stanoví děkan na návrh oborové rady tak, aby proběhl nejpozději do konce následujícího semestru). Nedostaví-li se student k SDZ ve stanoveném termínu a neomluví-li přijatelně svou neúčast do pěti pracovních dnů po uplynutí termínu, je hodnocen stupněm ”nevyhovující”. Do termínu opakované SDZ může studentovi děkan přerušit studium (které se nezapočítává do celkové doby studia).

Formuláře ke stažení

Související dokumenty

V případě dotazů
se obraťte na:

Ing. Lucie Melišová, Ph.D.

Telefon:	549 49 4657
E-mail:	lucie.melisova@law.muni.cz

Průvodce doktorským studiem

Zápis

Průběh studia

Aktuální složení komise:

Stipendia a financování

Specifický výzkum

Disertační práce

Státní zkouška v doktorském studijním programu

Státní zkouška pro studenty se záhájeným studiem po 1.9.2025. Státní zkouška spočívá v obhajobě disertační práce.

Státní doktorská zkouška (SDZ) pro studenty se záhájeným studiem před 1.9.2025.

Ukončení studia

Promoce v roce 2026